Róbert Hutyra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Róbert Hutyra
Narození 1. května 1944 (76 let)
Lúčka
Povolání cyklista
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Róbert Hutyra (* 1. května 1944,[1] Slovensko) je bývalý československý reprezentant v cyklistice, pětinásobný mistr Slovenska a dvojnásobný mistr Československa,[2] známý svým útěkem s celou svou rodinou za železnou oponu v horkovzdušném balónu.

Pochází z Lúček a je vystudovaný stavební technik. V roce 1967 s převahou vyhrál závod kolem rakouského Burgenlandu. Nedobré bytové podmínky a trauma ze sovětské okupace v roce 1968 způsobily, že začal přemýšlet o útěku na Západ.

Doslechl se o úspěšném útěku dvou východních Němců za železnou oponu pomocí horkovzdušného balónu.[2] V roce 1981 se tedy pokusili spolu s manželkou vyrobit doma první balón. Hutyra stříhal pásy látky a jeho manželka je sešívala. Při testování balónu na východním Slovensku však zjistil, že balón je nevyhovující a spálil ho.

Do stavby druhého balónu se už pustil odborněji - studoval, zkoušel, testoval látku. Druhý balón byl vyroben z látky na nepromokavé pláště do deště. Materiál nakoupili v jisté moravské prodejně pod záminkou šití plachet na windsurfing pro nový bratislavský vodácký oddíl. V roce 1983 již byl balón hotový a rodina se připravovala na útěk za železnou oponu - v zaměstnání dali výpověď pod záminkou stěhování. Děti se o plánu útěku dozvěděly až pár dní před realizací.

Původní záměr odstartovat balónem ze Slovenska a odletět směrem do Rakouska však zhatilo proudění větrů v létě roku 1983, nefoukal východní vítr. Hutyra pak dostal nápad startovat z místa někde na Moravě a využít severozápadní vítr, který by balón zanesl do Rakouska.

Dne 7. září 1983 večer balón připravili na odlet u obce Božice na Znojemsku. Do balónu nastoupil Hutyra, jeho manželka, jejich čtrnáctiletá dcera a jedenáctiletý syn. Vzali s sebou čtyři propanbutanové lahve, dvě tašky s věcmi a na koš balónu Hutyra připevnil i závodní kolo. Balón úspěšně vzlétl, ale zapomněli vyměnit plynovou láhev a tak balón znovu klesl na zem ještě na československém území. Neztratili však duchapřítomnost, plynovou láhev vyměnili a znovu vzlétli. Po necelé hodině letu přistáli v rakouském Falkensteinu ve vinohradu. Pohraniční stráž se vzpamatovala pozdě a zmohla se jen na vystřelování světlic a balón neostřelovala (koš byl zespodu opevněný plechem proti střelám).[3]

K úspěšnému útěku přes železnou oponu rodině blahopřál i tehdejší americký prezident Ronald Reagan.[2][4]

Hutyrovi se z Rakouska vystěhovali do USA, kde ještě několikrát předváděli svůj let balónem. Ten nakonec skončil v Muzeu berlínské zdi. Róbert Hutyra žije a podniká v Luhačovicích.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Róbert Hutyra na slovenské Wikipedii.

  1. Robert Hutyra [online]. Registračné protokoly agentúrnych a operatívnych zväzkov Štátnej bezpečnosti [cit. 2016-01-02]. Dostupné online. 
  2. a b c Balonem ke svobodě [online]. Cesty ke svobodě [cit. 2016-01-02]. Dostupné online. 
  3. Tam, kde byla železná opona [online]. Greenways.cz. Dostupné online.  s. 10.
  4. NAVARA, Luděk. Abeceda komunistických zločinů: Železnou oponu nepřekonal ani v balonu [online]. iDNES.cz, 27. června 2009 [cit. 2016-01-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]