Różka Korczak-Marla

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Różka Korczak-Marla

Židovští partyzáni z vilniuského ghetta. Korczak-Marla je třetí zprava v horní řadě.
Narození 24. dubna 1921
Polsko Bílsko, Druhá Polská republika (dnes Polsko)
Úmrtí 5. března 1988 (66 let)
Izrael Izrael
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Różka Korczak-Marla (hebrejsky: רוז׳קה קוֹרצ׳ק-מַרלָא‎‎, 24. dubna 19215. března 1988) byla židovská partyzánka a účastnice protinacistického odboje.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Bílsku do rodiny zbožného obchodníka s dobytkem a měla dvě mladší sestry.[1] Jelikož na vesnici nebyla židovská škola, studovala v klasické polské, přičemž v osmé třídě zorganizovala stávku židovských žáků v reakci na antisemitské poznámky ředitele školy.[1] V roce 1934 se s rodinou, v důsledku finanční tísně, přestěhovala do města Płock ve středním Polsku. Kvůli nedostatku finančních prostředků nemohla navštěvovat školu, což si vynahrazovala večerními kurzy. Vstoupila do levicového sionistického mládežnického hnutí ha-Šomer ha-ca'ir a stala se jednou z jeho instruktorek.[1] Po vypuknutí druhé světové války se díky tomuto hnutí dostala do Vilniusu, kde se dozvěděla o deportaci své rodiny do města Piotrków Trybunalski. Pracovala v místní továrně a navštěvovala večerní střední školu, aby zlepšila svou jidiš a rozšířila si přehled o židovské kultuře. Poté co Litvu v červenci 1940 zabral Sovětský svaz, přešel ha-Šomer ha-ca'ir do podzemí.[1]

Po zničení vilniuského ghetta se rozhodla zapojit do ozbrojeného odboje v rámci ghetta. Aktivně se angažovala rovněž ve Sjednocené partyzánské organizaci (v jidiš: Fareynegte Partizaner Organizatsye), v níž se starala o sirotky a knihovnu v ghettu.[1] Když byl zabit její velitel Jicchak Wittenberg, opustila ghetto a pokračovala v odboji v lesích. V červenci 1944 se vrátila do osvobozeného Vilniusu a byla vyslána přes Rumunsko do britské mandátní Palestiny. Tam dorazila 12. prosince 1944 a následně židovskému vedení jišuvu vylíčila hrůzy holokaustu a aktivity partyzánů.[2]

V roce 1947 se usadila v kibucu Ejn ha-Choreš a po válce za nezávislost se zapojila do řady vzdělávacích projektů jak v rámci svého kibucu, tak v rámci kibucového hnutí ha-Kibuc ha-arci. Společně s Abou Kovnerem založila Vzdělávací a výzkumné centrum holocaustu Giv'at Chaviva.[2] Provdala se za Aviho Marlu, se kterým měla tři děti: Jehudu, Jonat a Gadi.[1] V 60. letech stála u zrodu institutu Morešet. V letech 1958 až 1961 a poté znovu v letech 1980 až 1981 působila v pozici tajemnice kibucu Ejn ha-Choreš.

V roce 1964 byla v hebrejštině publikována její biografie Lehavot ba-efer („Plameny v popelu“).[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f BARZEL, Neima. Rozka Korczak-Marla [online]. Jewish Women's Archive, [cit. 2012-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Rozka Korczak-Marla [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2012-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Kolektiv autorů. Rescue and Resistance: Portraits of the Holocaust. New York : MacMillan, 1999. 399 s. ISBN 9780028653624. (anglicky)