Vidkun Quisling
| Vidkun Quisling | |
|---|---|
 Vidkun Quisling (Desetiletí od 1930) | |
| Rodné jméno | Vidkun Abraham Lauritz Qvisling |
| Narození | 18. července 1887 Fyresdal  Norsko |
| Úmrtí | 24. října 1945 (ve věku 58 let) Oslo Norsko |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Bydliště | Drammen (1893–1900) Gjerpen (1900–1905) Oslo (od 1905) Fyresdal |
| Občanství | Norsko |
| Alma mater | Válečná škola Vojenská vysoká škola |
| Povolání | politik, důstojník, kolaborant a voják |
| Ocenění | Řád svatého Sávy Řád britského impéria komandér |
| Politické strany | Vlastenecká liga (do 1933) Národní shromáždění (1933–1945) Strana středu |
| Nábož. vyznání | universismus |
| Choť | Alexandra Andrejevna Voroninová (1922–1924) Maria Quislingová (1923–1945) |
| Rodiče | Jon Lauritz Qvisling a Anna Quislingová |
| Příbuzní | Jørgen Quisling (bratr) Nils Andreas Quisling (strýc) |
| Funkce | legační tajemník (od 1919) ministr obrany Norska (1931–1933) hlava vlády (1940) ministerský prezident (1942–1945) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vidkun Quisling (18. července 1887 Fyresdal – 24. října 1945 Oslo), celým jménem Vidkun Abraham Lauritz Jonssøn Quisling, byl norský důstojník a fašistický politik. Slovo quisling dnes platí v mnoha světových jazycích jako synonymum pro kolaboranta či vlastizrádce.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině protestantského pastora. V roce 1911 vstoupil do armády, kde absolvoval poměrně úspěšnou kariéru. Mezi léty 1918–1921 byl vojenským atašé v sovětském Rusku a Finsku. Následně pracoval v diplomatických službách pro Společnost národů, od roku 1927 do roku 1929 tak byl diplomatem v Moskvě. Během dvacátých let spolupracoval s Fridtjofem Nansenem na řešení hladomoru propuknuvšího v Sovětském svazu.
Ve třicátých letech se ideologicky přiblížil fašistům. V letech 1931–1933 se stal norským ministrem obrany. V roce 1933 založil Quisling a Johan Bernhard Hjortpo po vzoru německé NSDAP antidemokratickou stranu Nasjonal Samling (Národní sjednocení). Ve volbách v roce 1936 získala 1,8 % hlasů.
Po vypuknutí 2. světové války se zasazoval o to, aby se Norsko stalo německým protektorátem. Během německé invaze 9. dubna 1940 provedl Quisling puč a oznámil převzetí moci, doufal přitom v osobní podporu Adolfa Hitlera. Ale již za pět dní byl Německem v Norsku dosazen jako říšský komisař Němec Josef Terboven, zodpovědný přímo Hitlerovi. Terboven napjatý vztah s Quislingem urovnal tím, že 1. února 1942 Quislinga (který do té doby zastával funkci vedoucího norské správní rady) jmenoval ministerským předsedou národní vlády (de facto norské kolaborantské vlády). Quisling byl ovšem nadále plně závislý na rozhodnutích říšského komisaře Terbovena.
Po německé kapitulaci byl Quisling 9. května 1945 zatčen, 20. srpna začal soud, 10. října byl odsouzen k smrti a 24. října téhož roku byl popraven.
Quislingova manželka Marie Vasiljevna Quislingová Pasečnikovová, původem Ruska, žila v Oslu až do své smrti v roce 1980.
Odkazy v kultuře
[editovat | editovat zdroj]- Operace Vidkun – trestní řízení vedené mimo jiné proti policistům pro podezření z trestné činnosti, kterou se měli zpronevěřit svému poslání, a tak vlastně „zradit“ policii.
- V roce 2024 natočil režisér Erik Poppe film Quisling – Poslední dny o jeho posledních dnech zahrnující období od konce války do jeho smrti.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Quisling - Poslední dny [online]. Česko-Slovenská filmová databáze [cit. 2025-07-20]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Vidkun Quisling
- BOROVIČKA, Michael. Kolaboranti : 1939-1945. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2007. 399 s. ISBN 978-80-7185-846-1.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vidkun Quisling na Wikimedia Commons 
Osoba Vidkun Quisling ve Wikicitátech
