Mydlokor
 Mydlokor | |
|---|---|
 Mydlokor Quillaja saponaria | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | bobotvaré (Fabales) |
| Čeleď | mydlokorovité (Quillajaceae) |
| Rod | mydlokor (Quillaja) Molina, 1782 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mydlokor[1] (Quillaja) je jediný rod čeledi mydlokorovité (Quillajaceae) z řádu bobotvaré (Fabales) vyšších dvouděložných rostlin. Zahrnuje 2 nebo 3 druhy stromů, rostoucí v mírných oblastech Jižní Ameriky. Mydlokor tupolistý je využíván jako přírodní mýdlo.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Mydlokory jsou stálezelené, až 25 metrů vysoké stromy se střídavými jednoduchými listy. Listy jsou zubaté, kožovité, s palisty. Květy jsou uspořádané v krátkých úžlabních latách. Kalich i koruna jsou pětičetné. Tyčinek je 10. Gyneceum je částečně srostlé, z 5 plodolistů. Květy mají zajímavou morfologii. Tyčinky, které jsou naproti korunním lístkům, vyrůstají od báze hvězdovitého semeníku, zatímco tyčinky naproti kališním lístkům vyrůstají z disku, který je rozšířen na plochu kališních lístků.[2][3]
Rod zahrnuje 2 nebo 3 druhy, rostoucí v temperátních oblastech Jižní Ameriky[2] v jižní Brazílii, Bolívii, Peru a Chile.[3]
Taxonomie[editovat | editovat zdroj]
V dřívějších taxonomických systémech byl rod Quillaja řazen do čeledi růžovité (Rosaceae).
Zástupci[editovat | editovat zdroj]
- mydlokor tupolistý (Quillaja saponaria)
Využití[editovat | editovat zdroj]
Vnitřní kůra mydlokoru tupolistého (Quillaja saponaria) obsahuje pěnivé saponiny a je využívána jako přírodní mýdlo a v kosmetice. V lidovém lékařství je využívána např. při bronchitidě.[4]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3.
- ↑ a b STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
- ↑ a b REICHE, Carl. Flora de Chile. Santiago de Chile: [s.n.], 1898. Dostupné online.
- ↑ VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0939-6.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Quillaja na Wikimedia Commons - Angiosperm Phylogeny
