Přemysl (moravský markrabě)
| Přemysl Moravský | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1209 |
| Úmrtí | 16. října 1239 (ve věku 29–30 let) |
| Pohřben | klášter Porta coeli |
| Otec | Přemysl Otakar I. |
| Matka | Konstancie Uherská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přemysl (1209 – 16. říjen 1239) byl moravský markrabě v letech 1228–1239, nejmladší syn krále Přemysla Otakara I. a jeho druhé manželky Konstancie Uherské.
Život[editovat | editovat zdroj]
Přemysl se stal moravským markrabětem roku 1228, s určitým zpožděním způsobeným spory s Rakouskem, po smrti svého bezdětného bratra Vladislava v roce 1227. Markrabě se proti svému nejstaršímu bratrovi, králi Václavovi I., vzbouřil v roce 1233 a znovu v roce 1237. Příčinou sporu bylo předání Břeclavska Oldřichu Korutanskému, synovi nejstarší sestry Václava a Přemysla Judity.[zdroj?] Václav tehdy s početným vojskem přitáhl na Moravu a Přemysl uprchl do Uher ke králi Bélovi IV.
Právě přičiněním Bély a královny vdovy Konstancie se bratři smířili a Přemysl se v roce 1238 mohl na Moravu vrátit, i když jeho vláda byla omezena jen na Olomoucko a Opavsko. Stejně jako jeho bratr měl i moravský markrabě výborné vztahy s matkou, které pomáhal založit klášter Porta Coeli. Po své smrti v roce 1239 byl Přemysl v tomto klášteře také pohřben – stejně jako později i jeho matka, královna-vdova Konstancie.
Přemysl se sice 25. září 1232[1] oženil s Markétou, dcerou Oty I. z Meranu a Beatrix Burgundské,[2] vnučky císaře Fridricha Barbarossy[3], ale manželství zůstalo bezdětné. Protože ani další z bratrů Vladislav (1207–1227) nezanechal potomky, jedinou nadějí na pokračování přemyslovského rodu byli synové krále Václava I. a jeho manželky Kunhuty.
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2009-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-01.
- ↑ www.gw1.geneanet.org. gw1.geneanet.org [online]. [cit. 2009-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-17.
- ↑ www.genealogie-mittelalter.de. www.genealogie-mittelalter.de [online]. [cit. 2009-04-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-11-16.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- NOVOTNÝ, Václav. České dějiny I./III. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Praha: Jan Laichter, 1928. 1085 s.
- VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české II. 1197-1250. Praha: Paseka, 2000. 582 s. ISBN 80-7185-273-2.
- ŽEMLIČKA, Josef. Počátky Čech královských 1198-1253. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 964 s. ISBN 80-7106-140-9.
- ŽEMLIČKA, Josef. Přemysl Otakar I. Panovník, stát a česká společnost na prahu vrcholného feudalismu. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1990. 361 s. ISBN 80-205-0099-5.
- ŽEMLIČKA, Josef. Století posledních Přemyslovců. Praha: Melantrich, 1998. 412 s. ISBN 80-7023-281-1.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Přemysl Moravský na Wikimedia Commons
| Předchůdce: Vladislav (II.) |
|
Moravský markrabě Přemysl (I.) 1228–1239 |
|
Nástupce: Václav I. jako český král |
