Předín
| Předín | |
|---|---|
 Kostel sv. Václava v Předíně | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Třebíč |
| Obec s rozšířenou působností | Třebíč (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°11′54″ s. š., 15°40′25″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 676 (2023)[1] |
| Rozloha | 15,11 km²[2] |
| Nadmořská výška | 618 m n. m. |
| PSČ | 675 27 |
| Počet domů | 275 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 2 |
| Počet k. ú. | 2 |
| Počet ZSJ | 2 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Předín 243 675 27 Předín ou.predin@tiscali.cz |
| Starosta | Ing. Zdeněk Skála |
| Oficiální web: www | |
  Předín | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591432 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Předín (německy Pröding[4], starší názvy Przedyn, Preding[5]) je obec v okrese Třebíč. Obec se dělí na dvě části, vlastní Předín a vesnici Hory. K obci rovněž patří samoty Kobylí Hlava a Petrůvky. Obcí prochází silnice první třídy I/23. Obec je součástí Mikroregionu Podhůří Mařenky.
V Předíně žije 676[1] obyvatel.
Sousedními obcemi jsou Opatov, Chlístov, Kněžice, Markvartice, Sedlatice, Štěměchy, Pokojovice, Želetava, Heraltice, Lesná a Svojkovice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o Předínu pochází z roku 1353. Jméno Předín vzniklo přidáním přípony -in k osobnímu jménu Předa, což byla domácká zkratka jména. V Kosmově kronice (asi 1119–1125) se uvádí, že Předa byl poslán s knězem Petrem do Říma se spisem, který nesli otci apoštolskému. Území, na kterém vznikla osada Předín (Przedyn, Preding[6]), dostal Předa pravděpodobně za své zásluhy.[5]
Hlavní obživou obyvatel bylo zemědělství a práce v lese. Ve středověku se zde dolovala železná ruda, stříbro a zlato.[5]
Kolem roku 1481 byl Předín označován jako městečko, později však byl pouze vsí. Na městečko byl opět povýšen v roce 1856, kdy také obdržel právo pořádat výroční trhy.[5]
Do roku 1849 patřil Předín do brtnického panství, od roku 1850 patřil do okresu Jihlava, pak od roku 1855 do okresu Třebíč.[7]
Vesnice byla založena pravděpodobně dříve, nejspíše v době kolonizace zdejších míst někdy mezi 10. a 12. stoletím. V roce 1366 bylo léno na Předíně a v Heralticích markrabětem Janem uděleno Petrovi Hechtovi z Rosic – v tu dobu byli tři majitelé vesnice, Petr Hecht, Oldřich z Heraltic a Jan z Heraltic. Od té doby se majetkové poměry v Předíně poměrně často měnily. Až v roce 1415 se majetky v Předíně sjednotily a jejich majitelem se stal Jošt Hecht z Rosic; v roce 1420 byl majitelem Bernard Hecht z Rosic. Hechtové však vymřeli po meči a v roce 1453 Jiří z Poděbrad zastavil Předín a zbytek jejich majetku těšínskému knížeti Přemkovi, který však v roce 1464 prodal Předín a Štěměchy Oldřichovi z Miličína.[8]
V roce 1468 krajem prošla armáda Matyáše Korvína a statky v Předíně a okolí obsadil Jindřich Hradecký z Telče. O statky se také začal hlásit Jan Kropáč z Nevědomí, který využil sporů z doby před mnoha lety, kdy měl mít nárok na Předín a okolní vesnice. Spor se vyjasnil až v roce 1490, kdy Kropáč z Telče prodal právo na majetky v Předíně Příbíkovi z Miličína. V roce 1492 pak král Vladislav potvrdil Přibíkovi z Miličína právo na Předín, Heraltice, Svojkovice a Bransudy. Jeho syn Oldřich Mládenec pak roku 1505 prodal Zdenkovi a Burianovi z Valdštejna Předín, Štěměchy, Heraltice, Zašovice a další vesnice a Předín se tak stal součástí brtnického panství.[8]
V roce 1528 již patřily majetky jen Burianovi z Valdštejna.
Po roce 1600 převzal panství Zdeněk Brtnický z Valdštejna, ten však byl vyhnán ze země a panství mu bylo zabaveno. Brtnický konfiskát po Zdeňku Brtnickém z Valdštejna zakoupil v roce 1622 od Ferdinanda II. za 111 000 tolarů Rambaldo XII., zvaný též Veliký (1579–1630). Collaltové panství vlastnili až do roku 1849, kdy byly provedeny správní reformy.[9] V roce 1788 byla ve vsi zřízena škola, budovu však škola získala až v roce 1816. V roce 1864 škola vyhořela. V roce 1908 byla postavena nová školní budova a v roce 1929 byla otevřena i měšťanská škola.[10]
Roku 1849 byl přestavěn kostel sv. Václava. Roku 1873 byl ve vsi založen čtenářský spolek a v roce 1897 byl založen hasičský spolek. Roku 1856 byl Předín povýšen na městys.[8] Na konci roku 1866 byl Předín zasažen epidemií cholery, která si vyžádala 34 obětí.[11] V roce 1927 byl Předín elektrifikován.[12]
Na konci 19. století se do vesnice vrátil Jan Šilhavý, který se ve Vídni vyučil perleťářem. Ve vsi postupně vzniklo několik perleťářských dílen a také Svaz perleťářů. V roce 1958 byla místní perleťářská výroba začleněna pod podnik Žirovnická knoflíkárna a po roce 1992 perleťářská výroba ve vsi byla zcela ukončena.[10]
V roce 2004 získala obec právo používat obecní symboly.[10]
V roce 2020 došlo ke znečištění prameniště pro obecní vodovod a několik týdnů tak obec byla zásobována náhradními cisternami.[13] V srpnu roku 2020 bylo oznámeno, že prameniště bylo vyčištěno a voda je opět pitná.[14] V dubnu roku 2021 bylo oznámeno, že v Předíně bude vyměněno těleso mostu přes řeku Brtnici.[15] Celková cena mostu má dosáhnout 7,8 milionu Kč.[16][17] Most by měl být dokončen na konci října téhož roku,[18] to se povedlo a byl tak ke konci října otevřen.[19]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 841 | 921 | 893 | 884 | 957 | 1035 | 994 | 929 | 939 | 858 | 798 | 684 | 679 | 711 |
Politika[editovat | editovat zdroj]
Starostou od roku 2018 byl Arnošt Urbánek, v únoru roku 2021 jej nahradil Zdeněk Skála.[21]
Představitelé obce[editovat | editovat zdroj]
V obci od roku 1855 do roku 1945 působili starostové, mezi lety 1945 a 1990 předsedové MNV a od roku 1990 opět starostové.[22]
- Jakub Vídenský (1855–1858)
- Antonín Krutiš (1958–1960)
- Václav Lapeš (1861–1864)
- Matěj Svoboda (1864–1866)
- Jakub Vídenský (1866–1867)
- Tomáš Veselý (1867–1870)
- Pavel Šindler (1870–1873)
- Tomáš Veselý (1873–1876)
- Pavel Hons (1876)
- Martin Burda (1876–1879)
- Tomáš Obůrka (1883–1889)
- Antonín Doležel (1889–1892)
- Antonín Vídenský (1892–1900)
- Antonín Obůrka (1900–1904)
- František Havel (1904–1907)
- Jan Obůrka (1907–1916)
- František Šilhavý (1916–1918)
- Jan Obůrka (1918–1919)
- Jaroslav Polívka (1919–1923)
- Josef Vetchý (1923–1927)
- Václav Čech (1927–1928)
- Josef Vetchý (1928–1929)
- Václav Čech (1929–1932)
- Bohumil Obůrka (1932–1945)
- Eduard Vídenský (1945)
- Josef Oliva (1945)
- František Procházka (1945–1953)
- Vladimír Vetchý (1953–1957)
- František Brabenec (1957–1964)
- František Zvěřina (1964–1971)
- Tomáš Lapeš (1971)
- Vladimír Vetchý (1971–1976)
- František Kalina (1976–1990)
- František Kalina (1990–1998)
- Arnošt Urbánek (1998–2021)
- Zdeněk Skála (2021–)
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[23] | 2010[24] | 2013[25] | 2017[26] | 2021[27] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (31,5 %) | ČSSD (24,68 %) | KSČM (24,35 %) | ANO (30,74 %) | ANO (24,56 %) |
| 2. | ODS (27,16 %) | KSČM (21,83 %) | ČSSD (22,92 %) | KSČM (12,93 %) | SPOLU (21,67 %) |
| 3. | KSČM (21,38 %) | TOP 09 (13,92 %) | ANO 2011 (13,18 %) | Piráti (11,49 %) | Piráti+STAN (14,45 %) |
| účast | 63,60 % (346 z 544) | 58,03 % (318 z 548) | 63,15 % (353 z 559) | 60,87 % (350 z 575) | 63,09 % (347 z 550) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[28] | 2012[29] | 2016[30] | 2020[31] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (40,77 %) | KSČM (34,89 %) | KSČM (20,12 %) | ANO (18,03 %) |
| 2. | KSČM (21,84 %) | ČSSD (27,6 %) | ČSSD (17,07 %) | ODS+STO (16,93 %) |
| 3. | ODS (18,44 %) | Pro Vysočinu (6,77 %) | ANO 2011 (15,85 %) | Piráti (12.56 %) |
| účast | 37,50 % (207 z 552) | 36,15 % (200 z 556) | 29,45 % (167 z 567) | 32,57 % (185 z 568) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (85 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (68 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (47 hlasů). Volební účast byla 59,07 %, tj. 329 ze 557 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (259 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (98 hlasů). Volební účast byla 63,93 %, tj. 358 ze 560 oprávněných voličů.[32]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (168 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (75 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (43 hlasů). Volební účast byla 64,73 %, tj. 367 ze 567 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (237 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (148 hlasů). Volební účast byla 68,93 %, tj. 386 ze 560 oprávněných voličů.[33]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (145 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (110 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (55 hlasů). Volební účast byla 67,98 %, tj. 380 ze 559 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Petr Pavel (217 hlasů) a druhé místo obsadil Andrej Babiš (178 hlasů). Volební účast byla 70,21 %, tj. 396 ze 564 oprávněných voličů.[34]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Václava z roku 1849[10]
- Zvonice na Horách z 19. století[35]
- Boží muka nad vsí z 17. století[35]
- Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela z roku 1858, dříve byla umístěna u silnice do Opatova[35]
- Litinový kříž před kostelem z roku 1852[35]
- Dub u Hadí hory
- Malé předínské muzeum
Osobnosti[editovat | editovat zdroj]
- Václav Čech (1899–1979) politik
- František Hons (1904–1974), poslanec SNFS
- Petr Kapinus (* 1963), zpěvák, učitel na škole v Předíně
- Jindřich Kocman (1903–1997), administrátor fary v Předíně
- JUDr. Josef Kocman (1891–1942), odbojář, ředitel Zbrojovky Brno
- Vladimír Šebesta (* 1938), elektrotechnik
- František Borgiáš Vídeňský (1867–1939), kněz a pedagog
Galerie památek[editovat | editovat zdroj]
-
Kostel sv. Václava -
Socha sv. Jana Nepomuckého u kostela -
Kříž před kostelem -
Hospoda u Nováků
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848–1960. Svazek XII, Okresy: Třebíč, Moravské Budějovice, Dačice. 1. vyd. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 73.
- ↑ a b c d MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 13. 2. 2023]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav pomocných věd historických a archivnictví. Vedoucí práce PhDr. Karel Maráz, Ph.D. s. 27. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav a ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. II, M–Ž. Dodatky, doplňky, přehledy. Praha: Academia, 1980, s. 316.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850–2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 246.
- ↑ a b c DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská. II, Místopis Moravy. Díl II. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 66, Třebický okres. V Brně: Musejní spolek, 1906. 449 s. S. 337–344.
- ↑ PÁTEK, Alois Josef. Vlastivěda moravská. II., Místopis Moravy. Díl IV. místopisu, Jihlavský kraj. Čís. 28, Jihlavský okres. V Brně: Musejní spolek, 1901. 248 s. S. 128–140.
- ↑ a b c d Historie obce Předín. Obec Předín [online]. [2019] [cit. 2021-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-21.
- ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-02-25]. Dostupné online.
- ↑ POKORNÁ, Lenka. Zajímavosti z kroniky. Předínský zpravodaj. 2018-03-29, čís. 39, s. 19. Dostupné online. Archivováno 21. 8. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ JAKUBCOVÁ, Hana. Voda se zlepšuje, Opatovsko má naději, že konečně zmizí náhradní cisterny. Třebíčský deník. 2020-07-30. Dostupné online [cit. 2020-09-02].
- ↑ ČTK. Ve vodovodu Opatova a Předína by měla být zase pitná voda. Naše voda [online]. 2020-08-06 [cit. 2020-09-04]. Dostupné online.
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Předín čeká dopravní omezení, v létě tam vymění most přes potok. Třebíčský deník. 2021-04-03. Dostupné online [cit. 2021-04-26].
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Předín: starý most padne k zemi v červnu. Nový bude v provozu v říjnu. Třebíčský deník. 2021-05-17. Dostupné online [cit. 2021-05-27].
- ↑ ŘÍHOVÁ, Ivana. Starý zbourají a postaví nový: Předín čeká kompletní výměna mostu. Třebíčský deník. 2021-06-20. Dostupné online [cit. 2021-08-10].
- ↑ SINGR, Martin. Nový most v Předíně na Třebíčsku má být hotový koncem října. Třebíčský deník. 2021-09-07. Dostupné online [cit. 2021-10-22].
- ↑ BUČEK, Martin. Od konce minulého týdne už řidiči využívají most v Předíně. Vysočina News [online]. 2021-11-01 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Usnesení ze zasedání zastupitelstva Obce Předín konaného dne 01.02.2021 [online]. Předín: Obec Předín, 2021-02-01 [cit. 2021-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-07-19.
- ↑ POSPÍŠILOVÁ, Miluše. Správa obce. Předínský zpravodaj. 2012-09-27, čís. 28, s. 16. Dostupné online. Archivováno 21. 8. 2021 na Wayback Machine.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Památky. Obec Předín [online]. ©2018 [cit. 2021-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-21.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Předín na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Předín v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Předín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
