Pyroluzit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pyroluzit
Paprsčitý agregát pyroluzitu.
Paprsčitý agregát pyroluzitu.
Obecné
KategorieMinerál
Chemický vzorecMnO2
Identifikace
Barvaocelově šedá až černá
Vzhled krystaluprizmatické, jehličkovité
Soustavačtverečná
Tvrdost6–2
Leskkovový, matný
Štěpnostdokonalá
Vrypčerný
Hustota5 g ⋅ cm−3
RozpustnostHCl

Pyroluzit (Haidinger, 1827), chemický vzorec MnO2 (oxid manganičitý), je čtverečný minerál. Starší český název je burel. Název je složen z řeckých slov pyr – oheň a loýo – mýt, neboť byl používán k odstraňování skvrn při výrobě skla.

Původ[editovat | editovat zdroj]

  • Sekundární – hojný produkt oxidace železných rud s obsahem Mn nebo primárních Mn-rud. Běžně změnou manganitu.
  • Sedimentární – sráží se v bažinách a jezerech, na dně oceánů tvoří konkrece.
  • Hydrotermální – nízkoteplotní fáze rudních žil.

Získávání[editovat | editovat zdroj]

MnO2 se dá získat spalováním manganistanu draselného za uvolňování kyslíku.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Dendritický pyroluzit

Krystaly jsou velmi vzácné, dlouze nebo krátce prizmatické souběžně s [001], čtvercového průřezu. Nejčastěji tvoří agregáty celistvé, vláknité, nebo hroznovité či povlaky, dendrity, hlízy a krápníky. Vzácně i drúzy mikroskopických krystalů. Dendritické uzavřeniny pyroluzitu v chalcedonu se nazývají mechový achát.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 6–6,5 (2 zemitý), hustota 5 g/cm³, štěpnost dokonalá podle {110}, lom nerovný, hořlavý.
  • Optické vlastnosti: Barva: šedá až černá, někdy kovově modré náběhové barvy. Lesk kovový, polokovový, matný, průhlednost: opakní, vryp kovově černý.
  • Chemické vlastnosti: Složení: Mn 63,19 %, O 36,81 %. Před dmuchavkou se netaví. Rozpustný v HCl, při reakci uniká chlór.

Odrůdy[editovat | editovat zdroj]

  • polianit – Vzácně se vyskytující vykrystalizovaný pyroluzit. Dříve se mělo zato, že se jedná o dva různé minerály. V současnosti již neplatný název.

Podobné minerály[editovat | editovat zdroj]

Parageneze[editovat | editovat zdroj]

Využití[editovat | editovat zdroj]

  • Manganová ruda – v metalurgii se mangan používá k odstranění síry a kyslíku z taveniny železa, jako přísada zvyšuje tvrdost oceli.
  • Tzv. Hadfieldova ocel obsahuje cca 13 % manganu. Vyrábějí se z ní součástky odolné proti nárazu a opotřebení, např. čepy pojezdových pásů u pásových vozidel, nejnamáhanější součásti bagrů, rypadel, kolejových výhybek.
  • Ve sklářství k odbarvování skla.
  • V suchých článcích slouží jako depolarizátor. Oxid manganičitý je v těchto bateriových článcích (běžných i alkalických) obsažen v katodě. Je základem nabíjecí alkaliky, též zvané RAM baterie nebo pod komerčním názvem Pure energy.
  • Oxid manganičitý obsahují některé druhy sochařských hlín.

Naleziště[editovat | editovat zdroj]

Hojný minerál.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]