Pucov (okres Třebíč)
| Pucov | |
|---|---|
 Boží muka | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Náměšť nad Oslavou |
| Obec s rozšířenou působností | Náměšť nad Oslavou (správní obvod) |
| Okres | Třebíč |
| Kraj | Vysočina |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°14′50″ s. š., 16°10′27″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 161 (2023)[1] |
| Rozloha | 4,91 km²[2] |
| Katastrální území | Pucov |
| Nadmořská výška | 457 m n. m. |
| PSČ | 675 71 |
| Počet domů | 73 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Pucov 19 675 71 Náměšť nad Oslavou ou.pucov@volny.cz |
| Starostka | MgA. Galina Brožková |
| Oficiální web: www | |
  Pucov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 591491 |
| Kód části obce | 136701 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pucov (německy Putzow, Butzau[4]) je obec v okrese Třebíč. Žije zde 161[1] obyvatel.
Sousedními obcemi sídla jsou Velká Bíteš, Náměšť nad Oslavou, Jinošov, Jasenice a Naloučany.
Název[editovat | editovat zdroj]
Původní podoba jména vesnice byla Pučov a byla odvozena od osobního jména Puč (založeného na slovese pučěti - "zvětšovat objem, nadouvat se"). Význam místního jména byl "Pučův majetek". Jméno bylo přejato do němčiny jako Putzau/Putzow a německá podoba zpět do češtiny při zachování německé výslovnosti základu. Obnovení podoby Pučov v 19. století se neujalo.[5]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o obci pochází z roku 1255, v ten rok majitel Pucova Vít byl zmíněn jako jeden ze signatářů listiny žďárského kláštera. Jeho potomky byly vladykové z Kralic nad Oslavou a byli majiteli majetků ve vsi až do konce 15. století. V roce 1374 však jeden ze dvorů v Pucově koupil Černín z Petrovic a stal se tak majitelem části vesnice, v roce 1376 pak zakoupil další statek ve vsi. Černínův bratr Ješek z Otradic koupil ve vsi také jeden lán a v roce 1380 pak Černín koupil 3 lány od Víta z Kralic a v roce 1399 koupil chalupu od Mikše z Kralic. Po jeho smrti pak jeho dcery Eliška a Barbora se staly majitelkami vesnice a posléze vedly o majetek ve vsi spory s Artlebem z Říčan. V roce 1437 pak bylo rozhodnuto, že Artleb a Ondřej z Říčan mají právo na 2 lány a jeden podsedek, tyto majetky od nich odkoupila Barbora z Pucova a její manžel Oldřich.[6]
V roce 1464 se pak Barbora spolčila se synem Hynkem ze Lhoty, který pak odkoupil od vladyků z Kralic poslední jejich majetky ve vsi. Hynek, který neměl dědice odkázal svoje majetky Matějovi z Náchoda, který tak získal Pucov a v roce 1492 se spojil se svými syny Jindřichem, Oldřichem a Brikcim. Syn Brikciho Jan Březnický z Náchoda získal v roce 1535 Jinošov a až v roce 1615 byly obě vesnice společně prodány Žerotínům a staly se součástí náměšťského panství.[6]
Následně v roce 1629 zakoupili náměšťské panství Verdenberkové a roku 1752 pak získali panství Haugvicové a ti pak vlastnili panství až do roku 1848.[7]
V roce 1924 byl založen spolek Domovina.[4]
Do roku 1849 patřil Pucov do náměšťského panství, od roku 1850 patřil do okresu Moravské Budějovice, pak od roku 1868 do okresu Třebíč a posléze do okresu Velká Bíteš a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1867 patřil Pucov pod Jasenici a mezi lety 1976 a 1990 byla obec začleněna pod Jinošov, následně se obec osamostatnila[8]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 302 | 317 | 321 | 304 | 293 | 289 | 297 | 242 | 226 | 214 | 164 | 160 | 133 | 127 |
V Pucově bylo při sčítání lidu 2011 zjištěno 127 obyvatel.[10] Největší podíl měl moravský národ, a to 60 lidí (47,24 %). Druhý byl český národ, který měl 44 osob (34,65 %) a následoval jej slovenský národ, který deklarovala 1 osoba (0,79 %). 15 lidí (11,81 %) národnost neuvedlo.
Politika[editovat | editovat zdroj]
Volby do poslanecké sněmovny[editovat | editovat zdroj]
| 2006[11] | 2010[12] | 2013[13] | 2017[14] | 2021[15] | |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (35.06 %) | ČSSD (32.83 %) | ANO 2011 (25.71 %) | ANO (43.05 %) | ANO (49.39 %) |
| 2. | ODS (25.97 %) | VV (25.37 %) | KDU-ČSL (15.71 %) | SPD (19.44 %) | SPD (10.84 %) |
| 3. | KDU-ČSL (15.58 %) | ODS (13.43 %) | Úsvit (15.71 %) | ČSSD (8.33 %) | PŘÍSAHA (9.63 %) |
| účast | 70.00 % (77 z 110) | 66.34 % (67 z 101) | 60.87 % (70 z 115) | 54.14 % (72 z 133) | 69.75 % (83 z 119) |
Volby do krajského zastupitelstva[editovat | editovat zdroj]
| 2008[16] | 2012[17] | 2016[18] | 2020[19] | |
|---|---|---|---|---|
| 1. | ČSSD (38.77 %) | ČSSD (31.91 %) | ČSSD (29.54 %) | ANO (54.54 %) |
| 2. | ODS (20.4 %) | KDU-ČSL (19.14 %) | ANO 2011 (22.72 %) | KDU-ČSL (9.09 %) |
| 3. | KSČM (16.32 %) | KSČM (14.89 %) | KSČM (11.36 %) | Piráti (9.09 %) |
| účast | 47.12 % (49 z 104) | 45.45 % (50 z 110) | 36.29 % (45 z 124) | 34.92 % (44 z 126) |
Prezidentské volby[editovat | editovat zdroj]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (26 hlasů), druhé místo obsadil Jan Fischer (19 hlasů) a třetí místo obsadil Jiří Dienstbier (13 hlasů). Volební účast byla 71.68 %, tj. 81 ze 113 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (57 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (27 hlasů). Volební účast byla 73.68 %, tj. 84 ze 114 oprávněných voličů.[20]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (50 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (15 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (7 hlasů). Volební účast byla 62.69 %, tj. 84 ze 134 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (70 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (19 hlasů). Volební účast byla 66.92 %, tj. 89 ze 133 oprávněných voličů.[21]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (55 hlasů), druhé místo obsadil Petr Pavel (16 hlasů) a třetí místo obsadila Danuše Nerudová (5 hlasů). Volební účast byla 68.00 %, tj. 85 ze 125 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2023 první místo obsadil Andrej Babiš (62 hlasů) a druhé místo obsadil Petr Pavel (25 hlasů). Volební účast byla 69.60 %, tj. 87 ze 125 oprávněných voličů.[22]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Boží muka
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ a b BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 106.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 332.
- ↑ a b DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 284–288.
- ↑ DVORSKÝ, František. Vlastivěda moravská - Náměšťský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1908. 334 s. S. 83–95.
- ↑ ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 250.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 590–591.
- ↑ Vše o území VDB. vdb.czso.cz [online]. [cit. 2020-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-15]. Dostupné online.
- ↑ Volby prezidenta České republiky v roce 2023 [online]. ČSÚ [cit. 2023-02-15]. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pucov na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Pucov v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Pucov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
