Puchýřníkovité
 Puchýřníkovité | |
|---|---|
 Puchýřník křehký (Cystopteris fragilis) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | kapraďorosty (Monilophyta) |
| Třída | kapradiny (Polypodiopsida) |
| Řád | osladičotvaré (Polypodiales) |
| Čeleď | puchýřníkovité (Cystopteridaceae) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Puchýřníkovité (Cystopteridaceae) je čeleď kapradin z řádu osladičotvaré (Polypodiales). Je to nově ustavená čeleď nevelkých kapradin rozšířených především v mírném pásu, zahrnující i rody vyskytující se v České republice, bukovník a puchýřník.
Charakteristika
[editovat | editovat zdroj]Zástupci čeledi puchýřníkovité jsou pozemní kapradiny s nevelkými měkkými bylinnými listy. Oddenky jsou nadzemní nebo častěji podzemní, krátce až dlouze plazivé, obvykle větvené, u rodu puchýřník (Cystopteris) někdy i téměř vzpřímené, pokryté šupinami a někdy i zlatavými chlupy. Kořeny jsou černavé, drátovité. Listy jsou zelené a nejsou nikdy pokryty slizem, v pupeni jsou spirálovitě stočené. Sterilní i fertilní listy se tvarově neliší. U některých druhů puchýřníku se na listech tvoří rozmnožovací pacibulky. V bázi řapíku jsou dva cévní svazky, spojující se ve vzdálenější části řapíku do tvaru písmene V. Čepel listů je nejčastěji 2× až 3× zpeřená, kopinatého tvaru nebo nejširší na bázi. Žilky jsou volné, končící na okraji listu.
Výtrusné kupky se tvoří podél žilek a mají okrouhlý nebo protáhlý tvar. Ostěra u bukovníku (Gymnocarpium) chybí, u ostatních rodů má unikátní kápovitý tvar a obklopuje výtrusnice usazené na pevném vystouplém lůžku. Spory jsou béžové nebo hnědé, monoletní.[1]
Bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris)
Výtrusnicové kupky bukovníku kapraďovitého (Gymnocarpium dryopteris)
Výtrusnicové kupky puchýřníku Cystopteris montana
Puchýřník Cystopteris bulbifera s pacibulkou
_IMG_1463.jpg)
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Čeleď puchýřníkovité zahrnuje asi 30 druhů ve 4 rodech. Největší rod je puchýřník (Cystopteris), obsahující asi 20 druhů. Rod Cystoathyrium je monotypický. Puchýřníkovité jsou rozšířeny především v mírném pásu. Jediný rod s převažujícím rozšířením v tropech je Acystopteris.[1]
V současné květeně České republiky zastupují puchýřníkovité celkem 4 druhy: bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), bukovník vápencový (Gymnocarpium robertianum), puchýřník křehký (Cystopteris fragilis) a puchýřník hladký (Cystopteris dickieana). Mimo to je v Česku nezvěstný puchýřník sudetský (Cystopteris sudetica).[2] V evropské květeně je zastoupeno několik dalších druhů puchýřníku a v severovýchodní Evropě bukovník Gymnocarpium jessoense.[3]
Taxonomie
[editovat | editovat zdroj]Čeleď Cystopteridaceae byla publikována v roce 2001.[4] Na základě molekulárních studií se zde sešly rody, řazené dříve do různých jiných čeledí. Rod bukovník (Gymnocarpium) byl řazen do čeledi kapraďovité (Dryopteridaceae), zbylé 3 rody do čeledi papratkovité (Athyriaceae, syn. Woodsiaceae).[2]
Puchýřníkovité jsou jako celek dosti obtížně jednoznačně morfologicky definovatelné. Od dalších skupin leptosporangiátních kapradin se 2 cévními svazky v řapíku se odlišují zejména chybějící nebo kápovitou ostěrou, obvykle dlouze plazivým a podzemním oddenkem a žilkami končícími na okraji listů.[1]
Zástupci
[editovat | editovat zdroj]Přehled rodů
[editovat | editovat zdroj]Acystopteris, Cystoathyrium, Cystopteris (včetně Rhizomatopteris), Gymnocarpium [1]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 3 4 ROTHFELS, Carl J. et al. A revised family-level classification for eupolypod II ferns (Polypodiidae: Polypodiales). Taxon. June 2012.
- 1 2 KUBÁT, K. et al. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. ISBN 80-200-0836-5.
- ↑ Flora Europaea [online]. Royal Botanic Garden Edinburgh. Dostupné online.
- ↑ The International Plant Names Index [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu puchýřníkovité na Wikimedia Commons
