Pterogyne nitens

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Pterogyne. Tento článek pojednává o rostlině. Možná hledáte: Pterogyne – rod nočních motýlů.
Jak číst taxoboxPterogyne nitens
alternativní popis obrázku chybí
Pterogyne nitens
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďCaesalpinioideae
RodPterogyne
Binomické jméno
Pterogyne nitens
Tul., 1843
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Větev s rozvíjejícími se květenstvími a plody


Pterogyne nitens je druh rostliny z čeledi bobovité a jediný druh rodu Pterogyne. Je to sezónně opadavý strom se střídavými lichozpeřenými listy a drobnými, žlutozelenými květy v latovitých květenstvích. Plodem je křídlatá nažka (tzv. samara). Druh se vyskytuje v sezónně suchých lesích Jižní Ameriky od východní Brazílie po severní Argentinu. Obsahuje biologicky účinné alkaloidy.

Strom poskytuje ceněné dřevo, obchodované nejčastěji pod názvem amendoim. V přírodě je vlivem těžby a ničení původních biotopů stále vzácnější a v Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je zařazen mezi téměř ohrožené druhy.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Pterogyne nitens je opadavý strom, dorůstající výšky obvykle do 25 metrů a výčetní tloušťky kmene 60 až 90 cm (výjimečně až 120 cm). Listy jsou střídavé, lichozpeřené, složené ze 4 až 9 párů (nejčastěji 6) střídavých lístků. Květy jsou drobné, žlutozelené, jednopohlavné nebo oboupohlavné, uspořádané v hroznech, skládajících úžlabní laty. Kalich i koruna jsou pětičetné. Tyčinek je 10. Semeník je stopkatý, tvořený jediným plodolistem. Plodem je zploštělá, křídlatá nažka (samara). Plody jsou velmi podobné jako u rodu Pterolobium, pocházejícího z tropů Starého světa.[2][3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh se vyskytuje výhradně v Jižní Americe, a to ve východní, střední a jižní Brazílii, Bolívii, severní Argentině a Paraguayi. V Amazonii se nevyskytuje. Byl introdukován také do tropické východní Afriky (Keňa, Uganda).[5] Roste jako součást sezónně suchých lesů v subtropických až tropických oblastech s periodickým obdobím sucha a dobře propustnými, písčitými půdami. Je to pionýrská, rychle rostoucí dřevina.[6]

Ohrožení a ochrana[editovat | editovat zdroj]

Přirozený biotop (oblast sezónně suchých lesů) tohoto druhu je stále více ohrožen odlesňováním a zakládáním plantáží a pastvin, a není pod žádným typem územní ochrany. Strom se stává vzácným také vlivem těžby pro ceněné dřevo.[3][7] V Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN je druh veden jako téměř ohrožený taxon.[8]

Ekologické interakce[editovat | editovat zdroj]

O opylování druhu nejsou dostupné žádné informace. Křídlaté plody se šíří větrem. Na kořenech jsou podobně jako u řady jiných bobovitých symbiotické bakterie fixující dusík.[9]

Obsahové látky[editovat | editovat zdroj]

Rostlina obsahuje biologicky aktivní terpenoidní alkaloidy odvozené od guanidinu, konkrétně pterogynin, pterogynidin, galegin a nitensidin A. Tyto alkaloidy mají cytotoxické účinky a byly studovány v souvislosti s léčbou rakoviny. Rovněž byl zjištěn obsah flavonoidů (kvercetin, kempferol, rutin)[10][11]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Rod Pterogyne je v rámci čeledi Fabaceae řazen do podčeledi Caesalpinioideae a tribu Caesalpinieae.

Význam[editovat | editovat zdroj]

Strom je vyhledáván jako zdroj ceněného dřeva, používaného např. na podlahy, nábytek, vnitřní obložení a jiné truhlářské práce. Jádrové dřevo je rezavě hnědé, často s tmavšími proužky, běl bývá světlejší. Je středně trvanlivé, dobře opracovatelné a lze jej leštit do vysokého lesku. Je obchodováno pod názvem amendoim nebo také yvyraro. Vzhledově připomíná dřevo svietenie (Swietenia) z čeledi zederachovité (mahogany).[6][6][12] Strom je použitelný též k zalesňování narušených stanovišť.[9]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
  2. KILLEEN, Timonthy J.; GARCÍA, Emilia; BECK, Stephan G. Guía de arboles de Bolivia. [s.l.]: Herbario Nacional de Bolivia, 1993. (španělsky) 
  3. a b ORWA, C. et al. Pterogyne nitens [online]. World Agroforestry Centre, 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  4. GUNN, Charles R. Fruits and Seeds of Genera in the Subfamily Caesalpinioideae (Fabaceae). [s.l.]: USDA, 1991. (anglicky) 
  5. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c Yvyraro (Pterogyne nitens) [online]. ITTO. Dostupné online. (anglicky) 
  7. OLDFIELD, Sara; LUSTY, Charlotte; MACKINVEN, Amy. The World List of Threatened Trees.. Cambridge, UK: World Conservation Press, 1998. ISBN 1-899628-10-X. (anglicky) 
  8. The IUCN red list of threatened species: Pterogyne nitens [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b FERN, Ken. Useful tropical plants: Pterogyne nitens [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. BOLZANI, Vanderlan Da S. et al. Bioactive guanidine alkaloids from Pterogyne nitens.. Journal of Natural Products. 1995, čís. 58(11). 
  11. TAJIMA, Yasuhiro et al. Nitensidine A, a guanidine alkaloid from Pterogyne nitens, induces osteoclastic cell death.. Cytotechnology. 2015, čís. 67(4). 
  12. MEIER, Eric. The wood database: Amendoim [online]. 2008-2015. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]