Psivka obecná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPsivka obecná
alternativní popis obrázku chybí
Psivka obecná (Mutinus caninus)
Vědecká klasifikace
Říšehouby (Fungi)
Odděleníhouby stopkovýtrusné (Basidiomycota)
Třídastopkovýtrusé (basidiomycetes)
Podtřídahouby rouškaté (Agaricomycetidae)
Řádhadovkotvaré (Phallales)
Čeleďhadovkovité (Phallaceae)
Rodpsivka (Mutinus)
Binomické jméno
Mutinus caninus
(Huds.) Fr., 1849
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Psivka obecná (Mutinus caninus) je nejedlá houba z čeledi hadovkovitých.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Mladé plodnice mají podobu nepravidelného, podlouhlého, v substrátu částečně ponořeného vejce o velikosti asi 2–4 cm se silným blanitým obalem bělavé barvy. Posléze se obal protrhává a ze zbytku vejce vyrůstá asi 60–120 mm vysoký, válcovitý, dutý třeňovitý útvar nazývaný nosič silně pórovitého až pevně pěnovitého vzezření a bělavé, žlutavé, v horní části pak oranžové barvy. Na vrcholu nosiče je přirostlý útlý kuželovitý klobouk nábojovitého tvaru, sám o sobě světle oranžové barvy, který je ale pokryt olivově zelenou slizovitou vrstvou – teřichem, obsahujícím výtrusy. Teřich slabě, nepříjemně páchne, avšak méně nápadně než v případě hadovky smrduté [1]. Zápachem je na houbu přilákáván hmyz, roznášející výtrusy.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Roste od května do října v listnatých i jehličnatých lesích bohatých na humus, obvykle na rozkládajícím se dřevě či kolem trouchnivých pařezů [1]. Jedná se o spíše nehojný druh, zařazený do Červeného seznamu hub České republiky jako NT – téměř ohrožený [2].

Ilustrace psivky obecné (Mutinus caninus) z publikace Coloured Figures of English Fungi or Mushrooms od Jamese Sowerbyho z roku 1803

Podobné druhy[editovat | editovat zdroj]

  • Psivka Ravenelova (Mutinus ravenelii) je podobný druh, lišící se především růžovočervenou až karmínovou barvou nosiče.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b HAGARA, Ladislav; ANTONÍN, Vladimír; BAIER, Jiří. Velký atlas hub. Praha: Ottovo nakladatelství, 2006. ISBN 978-80-7360-334-2. 
  2. HOLEC, Jan; BERAN, Miroslav. Červený seznam hub (makromycetů) České republiky [online]. Praha: Příroda, 2006. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]