První sionistický kongres

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Delegáti Prvního sionistického kongresu pořádaného ve švýcarské Basileji v roce 1897.

První sionistický kongres (hebrejsky: הקונגרס הציוני הראשון) je označení kongresu pořádaného ve dnech 29. až 31. srpna 1897 ve švýcarské Basileji. Jednalo se o první a ustavující kongres Sionistická organizace (v roce 1960 přejmenované na Světovou sionistickou organizaci). Kongres svolal a řídil zakladatel moderního sionismu Theodorem Herzlem. Hlavním přínosem kongresu byla formulace sionistické platformy, známé jako Basilejský program, vytvoření Sionistické organizace a přijetí Hatikvy za její hymnu (v té době již byla hymnou Chovevej Cijon a později se stala hymnou Státu Izrael).

Původ[editovat | editovat zdroj]

Koncertní hala v Basileji, kde se kongres konal

První sionistický kongres byl svolán Theodorem Herzlem jako symbolický parlament, jenž měl dohodnout implementaci sionistických cílů. Kongres se měl původně konat v německém Mnichově, avšak kvůli protestu místních ortodoxních a reformních komunit se Herzl nakonec rozhodl uspořádat kongres v Basileji.[1][2] V Basileji se konal v koncertní hale městského kasína.[3]

Kongres[editovat | editovat zdroj]

Portréty delegátů kongresu

Herzl byl předsedou kongresu, jehož se zúčastnilo 204 delegátů ze sedmdesáti zemí. Celkem 69 z nich byli delegátí různých sionistických uskupení a zbývající účastníci byli individuálně pozvaní.[1] Kongresu se zúčastnilo také deset nežidovských osob, které však neměly hlasovací právo.[1] Mezi účastníky bylo i sedmnáct žen, z nichž některé dorazily na kongres samy, jiné jako doprovod delegátů.[1] Přesto, že se ženy kongresu účastnily, neměly hlasovací právo.[1] To získaly až následující rok na druhém sionistickém kongresu.[1] Slavnostního zahájení se zúčastnili korespondenti hlavních evropských listů.[3]

Po slavnostním zahájení, na které dorazili delegáti ve společenských šatech, fraku s bílou kravatou, se kongres přesunul k řešení své agendy.[1] Hlavními body agendy bylo představení Herzlova plánu na založení Sionistické organizace a přijetí deklarace sionistických cílů, známé jako Basilejský program.[1]

Herzl byl na kongresu zvolen prezidentem Sionistické organizace a Max MordauMosesem Gasterem byli zvoleni jeho viceprezidenti. Dále byly zvoleny orgány organizace; „řízení bylo v rukou Velké pracovní komise, která volila vlastní vedení, Užší akční komisi.“[4]

Basilejský program[editovat | editovat zdroj]

Basilejský program

V druhý den jednání (30. srpna) verze předložená kongresu výborem pod předsednictvím Maxe Nordaua uváděla: „Sionismus usiluje o zřízení domoviny pro židovský lid v Palestině na základě mezinárodního práva.“ To bylo jasným vyjádřením Herzlova politického sionismu, který byl v kontrastu s osadnicko-orientovanými aktivitami volněji organizovaného hnutí Chovevej Cijon.[2] K uspokojení většiny delegátů, z nichž nejprominentnějším byl Leo Mockin (usiloval o začlenění fráze „mezinárodní právo“), byl nakonec přijat Herzlův kompromisní návrh.[1]

Politický program, který se stal známý jako Basilejský program, položil základní cíle sionismu. Byl přijat za následujících podmínek, které uvádí Krupp (1999):[4]

Sionismus usiluje o zřízení veřejnoprávní domoviny židovského národa v Palestině. K dosažení daného cíle kongres chystá tyto prostředky:

1. Účelné osídlení Palestiny židovskými zemědělci, řemeslníky a živnostníky.

2. Místní a obecné uspořádání celého židovstva podle zemských zákonů.

3. Posílení židovského národního citu a vědomí.

4. Přípravné kroky k dosažení souhlasu vlád, nutného k uskutečnění sionistického cíle.

Závěr kongresu[editovat | editovat zdroj]

Vlajka prvního sionistického kongresu, jež byla vyvěšena nad vchodem do městského kasína

První sionistický kongres si získal uznání pro dosažení následujících bodů:

  • formulace sionistické platformy (výše uvedený Basilejský program)
  • založení Sionistické organizace
  • přijetí Hatikvy coby její hymny
  • absorpce většiny někdejších společenství Chovevej Cijon
  • navrhnutí zřízení lidové banky
  • zvolení Herzla prezidentem Sionistické organizace a Maxe Nordaua jedním ze tří viceprezidentů

Dne 1. září si Herzl do svého deníku poznamenal:[5]

Kdybych měl shrnout Basilejský kongres do jediné věty – kterou se budu střežit vyslovit veřejně – byla by následující: ‚V Basileji jsem založil Židovský stát.‘ Kdybych to řekl dnes nahlas, odpověděl by mi všeobecný smích. Možná za pět let, ale určitě za padesát to bude vědět každý.

Následující roky[editovat | editovat zdroj]

Následné kongresy založily různé instituce pro podporu Basilejského programu, mezi něž patří například banka Jewish Colonial Trust, která byla finančním nástrojem politického sionismu. Její vytvoření bylo navrhnuto první sionistickým kongresem v roce 1897; první konkrétní kroky k založení této instituce byly podniknuty na druhém sionistickém kongresu v německém Kolíně nad Rýnem v květnu 1898.[6] Na pátém sionistickém kongrese byl založen Židovský národní fond za účelem výkupu pozemků v zemi izraelské a pozdější Sionistická komise byla založena společně s řadou dílčích institucí pro výzkum a zlepšení sociální a ekonomické situace Židů v zemi izraelské.

Sionistické kongresy se konaly v letech 1897 až 1901 každoročně a poté v letech 1903 až 1913 a 1921 až 1939, s výjimkou válečných let, každé dva roky. V roce 1942 se konala mimořádná sionistická konference známá jako Biltmorská konference, na níž byl oznámen zásadní odklon od tradiční sionistické politiky[7] s jejím požadavkem, že „Palestina bude ustavena jako židovské společenství.“[8] To se stalo oficiálním sionistickým postojem a ultimativním cílem hnutí.[7] Od druhé světové války se kongresy konaly každé čtyři roky a po vzniku Izraele se kongresy pořádají v Jeruzalémě.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku First Zionist Congress na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i The First Zionist Congress and the Basel Program [online]. The Jewish Virutal Library, [cit. 2010-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Zionist Congresses: First Congress - Basle (Basel), 1897 [online]. Židovská agentura, [cit. 2010-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b SACHAR, Howard, M. Dějiny Státu Izrael. Praha : Regia, 1999. 767 s. ISBN 80-902484-4-6. S. 60.  
  4. a b KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha : Vyšehrad, 1999. 242 s. ISBN 80-7021-265-9. S. 43.  
  5. GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha : BB Art, 2002. 668 s. ISBN 80-7257-740-9. S. 32.  
  6. Jewish Colonial Trust [online]. Jewish Encyclopedia, [cit. 2010-04-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b Pro-Palestine and Zionist Activities. American Jewish Year Book. 1943-1944, čís. 45, s. 206-214. Dostupné online.  
  8. OREN, Michael. Power, Faith, and Fantasy: America in the Middle East: 1776 to the Present. New York : W. W. Norton, 2007. 778 s. ISBN 978-0393058260. Kapitola Decision at Biltmore, s. 442-445. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]