První krize v Tchajwanské úžině

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

První krize v Tchajwanské úžině byl ozbrojený konflikt, který se odehrál 11. srpna 1954 – 1. května 1955 mezi Čínskou lidovou republikou (ČLR) a Čínskou republikou na Tchaj-wanu o strategicky položené ostrovy v Tchajwanské úžině.

V roce 1949, kdy komunisté pod vedením Mao Zedonga (Mao Ce-tunga) upevnili své postavení na pevninské Číně, byli Čankajšek a Kuomintangská armáda nuceni se stáhnout na ostrovy Tchaj-wan, Peskadorské ostrovy a na odlehlé ostrovy Quemoy (známý také jako Jinmen (Ťin-men)) a Mazu (Ma-cu). Avšak spory o nadvládu nad celou Čínou mezi Komunistickou stranou Číny a nacionalistickým Kuomintangem přetrvávaly.

Konflikt[editovat | editovat zdroj]

Na začátku roku 1950 prezident Harry Truman uvedl, že Spojené státy zůstanou neutrální ve věcech týkajících se Tchajwanské úžiny. Vypuknutí Korejské války v polovině roku 1950 však komplikovalo záležitosti. Udržování míru v Tchajwanském průlivu se stalo prioritou Spojených států, protože okupace Tchaj-wanu ČLR by představovala hrozbu pro bezpečnost regionu a americké síly bojující v Koreji. Truman následně poslal Sedmou flotilu do úžiny v marném pokusu zabránit konfliktu mezi oběma stranami.[1][2]

Krátce po nástupu do funkce v lednu 1953 prezident Dwight Eisenhower v reakci na konec korejské války zrušil námořní blokádu USA na Tchaj-wanu.  S odstraněním americké vojenské přítomnosti v Tchajwanské úžině Čankajšek zintenzivnil své úsilí o opětovné získání kontroly nad Čínou. Během srpna 1954 povolil přesun vojsk na nacionalistické ostrovy Quemoy a Mazu. Odstranění blokády a následné zvýšené aktivity nacionalistů se jevily Maovi jako příležitost „osvobodit Tchaj-wan“ a 3. září 1954 začala Čínská lidová osvobozenecká armáda (ČLOA) bombardovat okupované pobřežní ostrovy.[3][4]

Koncem roku 1954 a začátkem roku 1955 se situace v úžině zhoršila, což přimělo vládu USA k jednání. V lednu 1955 americký kongres schválil „Formozskou rezoluci“ a vláda USA poté oznámila své odhodlání bránit Tchaj-wan proti komunistickému útoku, ale nespecifikovala území zahrnuté v jeho obranném obvodu. Výměnou za soukromý slib hájit Jinmen a Mazu Čankajšek souhlasil se stáhnutím svých jednotek z ostrovů Dachen.[5] Pod hrozbou americké síly a prostřednictvím dvoustranných jednání s Čínou ČLR ustoupila a ukončila odstřelování jak Dachen ostrovů, které získala pod svou kontrolu, tak ostrovů Quemoy a Mazu.[6]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Globalsecurity.org [online]. Dostupné online. 
  2. The Cold War Museum - Taiwan Crisis. web.archive.org [online]. 2010-06-16 [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  3. Cold War Museum. www.coldwar.org [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  4. The Cold War Museum - Taiwan Crisis. web.archive.org [online]. 2010-06-16 [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  5. Milestones: 1953–1960 - Office of the Historian. history.state.gov [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. 
  6. Association for Diplomatic Studies & Training [online]. [cit. 2020-05-30]. Dostupné online. (anglicky)