Prutovka nahá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Prutovka nahá

Prutovka nahá v  botanické zahradě v Liberci
Prutovka nahá v botanické zahradě v Liberci
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Nadoddělení: kapraďorosty (Pteridophyta)
Oddělení: prutovky (Psilotophyta)
Řád: prutovkotvaré (Psilotales)
Čeleď: prutovkovité (Psilotaceae)
Rod: prutovka (Psilotum)
Binomické jméno
Psilotum nudum
(L.) P.Beauv., 1805
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prutovka nahá (Psilotum nudum) je druh kapradiny z čeledi prutovkovité. Nadzemní prýty jsou zelené, vidličnatě větvené a mají metlovitý vzhled. Rostlina nemá kořeny, listy jsou redukované na drobné výrůstky bez cévního zásobení. Sporangia jsou velká, srostlá po 3 do synangií. Druh se vyskytuje v tropech a subtropech celého světa a místy přesahuje do mírného pásu, např. do jižního Španělska. Občas je pěstován jako zajímavost v botanických zahradách.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Prutovka nahá na přirozeném stanovišti na Havaji

Prutovka nahá je kapradina velmi neobvyklého vzhledu, rostoucí na skalách, na zemi nebo jako epifyt. Oddenky (podzemní prýty) jsou větvené, 1 až 2 mm tlusté, velmi křehké a lámavé, pokryté hnědými vláskovitými rhizoidy a prorostlé vlákny symbiotické houby. Kořeny chybějí. Nadzemní prýty jsou vzpřímené, zelené nebo žlutozelené, ve spodní části jednoduché, v horní vidličnatě větvené, žebernaté, lysé, 10 až 70 cm dlouhé, 1 až 1,5 mm tlusté. Koncové větévky jsou trojhranné nebo slabě zploštělé. V pokožce nadzemních prýtů jsou průduchy. Listy jsou redukované na pouhé výrůstky bez cévního zásobení a bez průduchů v pokožce. (enafyly). Sterilní listy (trofofyly) jsou celistvé, šupinovité, střídavé, spirálně uspořádané, 1 až 3 mm dlouhé. Sporangia jsou velká, tlustostěnná, bez prstence, srostlá po 3 do synangií. Obsahují velký počet spor. Synangia jsou 1,5 až 3 mm široká, bledě žlutá, laločnatá, přisedlá, umístěná jednotlivě na bázi drobných fertilních, vidličnatých listů (sporofylů). Prokel je podzemní, nezelený, dlouhověký, asi 2 cm dlouhý, pokrytý tenkými rhizoidy a podobný kousku oddenku. Je vyživován prostřednictvím mykorhizy houbovými vlákny. Poblíž konců větví nese samčí a samičí pohlavní orgány - archegonia a pelatky. Spermatozoidy jsou samostatně pohyblivé prostřednictvím svazku bičíků.[1][2][3][4]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Prutovka nahá se vyskytuje roztroušeně v tropech a vlhkých subtropech téměř celého světa. Místy přesahuje i do nejteplejších oblastí mírného pásu, např. v jižním Španělsku, Novém Zélandu a Západní Austrálii.[1]

V Americe se vyskytuje od jihovýchodu USA až po Argentinu.[5] Na Novém Zélandu roste pouze na Severním ostrově.[2] Ve východní Asii dosahuje na sever po Japonsko a Koreu.[3]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Rostlina je občas pěstována jako botanická zvláštnost ve sklenících botanických zahrad, např. v Botanické zahradě v Liberci.[6] Lze ji pěstovat v propustné nevápenaté zemině. Roste na slunci i v polostínu a nevyžaduje vysokou vzdušnou vlhkost. Množí se pomocí oddělků.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c STUDNIČKA, Miloslav. Kapradiny. Atlas domácích a cizokrajných druhů. Praha : Academia, 2009. ISBN 978-80-200-1716-1. (česky) 
  2. a b MOORE, L.B.; EDGAR, E. Flora of New Zealand [online]. Manaaki Whenua Landcare Research, 2004. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b OHWI, Jisaburo. Flora of Japan. Washington : Smithsonian Institution, 1965. (anglicky) 
  4. ZHANG, Li-Bing; YATSKIEVYCH, George. Flora of China: Psilotaceae [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  5. PALACIOS-RÍOS, Mónica. Flora de Veracruz. Psilotaceae. Xalapa : Instituto Nacional de Investigaciones sobre Recursos Bióticos, 1987. ISBN 84-89600-04-X. (španělsky) 
  6. Rostliny výtrusné v botanické zahradě [online]. Liberec: . Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Novák F.A. Rostlinopis. Praha, 1930
  • Novák F.A. Velký obrazový atlas rostlin. Praha: ARTIA, 1970
  • Studnička Miloslav Kapradiny Atlas domácích a exotických druhů. Praha: Academia, 2009, ISBN 978-80-200-1716-1

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]