Proxmox Virtual Environment
 Snímek z prostředí Proxmox VE 4.4 | |
| Vývojář | Proxmox Server Solutions GmbH |
|---|---|
| První vydání | 15.4.2008 |
| Aktuální verze | 7.2 (04.04.2022) |
| Operační systém | Unix-like |
| Platforma | AMD-64 |
| Vyvíjeno v | Perl a Rust |
| Licence | GNU Affero General Public License, verze 3 |
| Lokalizace | 26 jazyků (nedostupné v češtině) |
| Web | https://www.proxmox.com/en/proxmox-ve |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Proxmox Virtual Environment (Proxmox VE) je open-source nástroj pro spravování a virtualizování serverů. Je založený na QEMU/KVM a LXC[1]. Proxmox VE využívá KVM pro plnou virtualizaci a kombinuje ji s LXC virtualizací[2], která je alternativou pro plnou virtualizaci. S Proxmox VE lze skrz webové rozhraní nebo příkazový řádek ovládat virtuální stroje, kontejnery, úložiště nebo celé sítě. Kód Proxmox VE je licencován pod licencí GNU Affero General Public License, verze 3[3]. Projekt byl vytvořen a je nadále spravován společností Proxmox Server Solutions GmbH[4].
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vývoj Proxmox VE započal už v roce 2004, kdy Martin Maurer a Dietmar Maurer hledali řešení pro zálohování OpenVZ[4][5]. 15. dubna 2008 byla poprvé spuštěna jeho 0.9 verze. V říjnu téhož roku byla následně spuštěna plná stabilní verze 1.0[4][6]. Byla to jedna z prvních platforem, která nabízela podporu pro kontejnery a plnou virtualizaci. Většina virtualizačních projektů se soustředila na XEN, ale Proxmox se rozhodli pro cestu s KVM[4].
Během dalších let byly vydány následující verze[6]:
| Rok | Verze | Seznam změn |
|---|---|---|
| 2008 | Proxmox Virtual Environment 1.0 | 1.0, 1.1, 1.2, 1.3, 1.4 beta1, 1.4 beta2, 1.4, 1.5,1.5 New Kernel 2.6.24 ..., |
| 2012 | Proxmox Virtual Environment 2.0 | 2.0, 2.1, 2.2, 2.3 |
| 2013 | Proxmox Virtual Environment 3.0 | 3.0, 3.1, 3.2, 3.3, 3.4 |
| 2015 | Proxmox Virtual Environment 4.0 | 4.0 beta1, 4.0 beta2, 4.0, 4.1, 4.2, 4.3, 4.4 |
| 2017 | Proxmox Virtual Environment 5.0 | 5.0 beta1, 5.0 beta2, 5.0, 5.1, 5.2, 5.3, 5.4, |
| 2019 | Proxmox Virtual Environment 6.0 | 6.0 beta1, 6.0, 6.1, 6.2, 6.3, 6.4 |
| 2021 | Proxmox Virtual Environment 7.0 | 7.0 beta1, 7.0, 7.1, 7.2 |
Od svého prvotního vydání se platforma Proxmox VE rozrostla mezi uživateli a v roce 2013 zaznamenala přes 40 000 uživatelů ve 140 zemích[4]. S vydáním verze 6.3 používá Proxmox přes 390 000 uživatelů a program byl přeložen do 26 jazyků[7][8].
Funkce[editovat | editovat zdroj]
Proxmox VE se soustředí primárně na vizualizaci serverů pomocí jednoduchého prostředí běžícího v webovém rozhraní. Využívá 2 virtualizační technologie - KVM a LXC. Kromě virtualizování také nabízí funkce jako jsou konfigurování high-avaliability mezi servery, softwarově-definované úložiště, networking a obnovu dat[2].
Kernel-based Virtual Machine (KVM)[editovat | editovat zdroj]
KVM je linuxová virtualizační technologie pro plnou virtualizaci s podporou Intel VT-x nebo AMD-V. S KVM je možné realizovat Windows i Linux ve virtuálních přístrojích, kde každý má svůj virtualizovaný hardware[2][9].
Virtualizace založená na kontejnerech[editovat | editovat zdroj]
Tato metoda nabízí méně náročnou alternativu pro plnou virtualizaci. Pomocí LXC lze s Proxmox VE provozovat více izolovaných linuxových systému na jediné platformě[2]. LXC nahradilo od verze 4.0 OpenVZ, které bylo předchozím řešením pro kontejnerovou vizualizaci[10].
Live/Online Migrace[editovat | editovat zdroj]
S pomocí funkce migrace lze pohybovat se spuštěnými virtuálními přístroji na Proxmox serverových clusterech bez zaznamenání zpomalení. Promox VE také nabízí tuto funkci zjednodušeně a tím je snadněji ovladatelná pro spravování nebo upgrady[2].
Proxmox VE High Availability Cluster[editovat | editovat zdroj]
Proxmox VE HA cluster je založen na Linux HA technologiích a zajišťuje stabilní HA službu. Pomoc Proxmox VE HA Manageru sleduje všechny virtuální přístroje i kontejnery a v případě problému sám zasahuje[10].
Webové rozhraní pro správu[editovat | editovat zdroj]
Proxmox VE nabízí grafické uživatelské rozhraní (GUI), s pomocí kterého lze jednoduše ovládat celou platformu. Centrální webové rozhraní je založeno na ExtJS JavaScript a je možné použít ho s nejnovějšími prohlížeči[2]. Design rozhraní nabízí uživateli přehled o všech aktivitách a ostatních funkcích[9].
REST API[editovat | editovat zdroj]
Pro Proxmox je zvolen JSON jako primární formát dat a celé API je definované pomocí JSON Schema. Toto rozhodnutí nabízí rychlou a jednoduchou integraci pro správní nástroje třetích stran[2][10].
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Proxmox VE. pve.proxmox.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Features - Proxmox VE. www.proxmox.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Open Source - Proxmox VE. pve.proxmox.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e HESS, Ken. Happy 5th birthday, Proxmox. ZDNet [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Proxmox VE 1.5: combining KVM and OpenVZ [LWN.net]. lwn.net [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Roadmap - Proxmox VE. pve.proxmox.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Proxmox VE 6.3. www.proxmox.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Translations - Proxmox VE. pve.proxmox.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online.
- ↑ a b Šablona:MetadataController.pageTitle. subscription.packtpub.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Proxmox VE 4.0 Released. proxmox.com [online]. [cit. 2021-04-15]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Proxmox Virtual Environment na Wikimedia Commons - Oficiální webová stránka
- Oficiální Proxmox wiki
