Provinční rekonstrukční tým Lógar

Provinční rekonstrukční tým Lógar, který byl umístěn i s technikou na americké základně Shank u města Pol-e‘Alam (Púli Alam), hlavního města provincie Lógar ve východním Afghánistánu, zhruba šedesát kilometrů jihozápadně od Kábulu,^[1]^[2] byl společným projektem Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva obrany.

Český PRT tvořilo jedenáct (10–12) civilních odborníků, řízených Ministerstvem zahraničních věcí ČR, a cca 2–3 stovky vojáků Armády ČR. Český PRT měl jedno z poměrově největších zastoupení civilních expertů v rámci PRT.^{[chybí zdroj]}

Český Provinční rekonstrukční tým působil v afghánské provincii Lógar v rámci mise NATO ISAF od 19. března 2008 do 31. ledna 2013. Členy civilního rekonstrukčního týmu byli stavební inženýři, zemědělští inženýři, odborníci na rozvoj, veterinární medicínu, bezpečnost a média. Experti úzce spolupracovali s provinční vládou, radami starších (šúrami) a dalšími představiteli komunit na posilování jejich kapacit prostřednictvím vzájemné spolupráce na širokém spektru projektů, které měly dopad jak ve střednědobém časovém horizontu, tak z hlediska dlouhodobého rozvoje provincie.

Hlavní cíle – udržitelnost

Hlavním cílem českého PRT ve střednědobém horizontu, cca do roku 2012, bylo položení základů pro udržitelný politicko-ekonomický rozvoj v provincii, asistence provinční vládě v napojení na vládu centrální a zahájení transformačního procesu PRT směrem k předávání zodpovědnosti afghánským partnerům.

Udržitelná bezpečnost

Právě předání odpovědnosti afghánským partnerům mělo být klíčem k odchodu českého PRT z Afghánistánu, proto byly potřebné výcvikové kurzy pro příslušníky bezpečnostních složek pod hlavičkou tzv. OMLT (Operational Mentor and Liaison Team). Ani odchodem PRT však neměla skončit přítomnost České republiky v Afghánistánu, neboť Afghánistán byl definován jako priorita české zahraniční rozvojové spolupráce.^{[chybí zdroj]}

Priority rekonstrukce

Rekonstrukce se soustředila na 3 hlavní priority:

snižování chudoby,
vládu a bezpečnost,
podporu vzdělanosti a zlepšování zdravotní péče.

Tyto priority byly naplňovány projekty v oblastech obnovy školského systému, vodních zdrojů, podpory bezpečnosti, zdravotnictví, zemědělství, ženských práv a nezávislých médií. Tyto priority vycházely z rozvojových dokumentů vytvořených afghánskou vládou – Afghánské národní rozvojové strategie (ANDS) a Afghanistan Compact.^{[chybí zdroj]}

Zásady působení PRT v Lógaru

Při přípravě, implementaci a vyhodnocení projektů se PRT soustředil především na:

Udržitelnost

Schopnost místních komunit dlouhodobě se starat o projekty vybudované PRT tak, aby to nekladlo nesplnitelné nároky na finanční či lidské zdroje. Např. PRT preferoval rozšíření školy před stavbou nové, neboť si byl vědom, že afghánská vláda nemá dostatek učitelů, prostředky na vybavení nových budov, na platy učitelů, na údržbu a provoz nové budovy.

Zjištění potřebnosti

Tzv. needs assesment – podle vlastního průzkumu v komunitách dokázali experti PRT rozlišit mezi reálnými potřebami komunity, kterým se v rámci projektů dále věnovali, a mezi seznamy projektů – tzv. wishlisty, které ovšem většinou nerespektovali realitu v daných komunitách.

Účast místních komunit

PRT respektoval místní sociální strukturu a před zahájením projektů otevřeně jednal s komunitami a jejich představiteli (šúrami);
požadoval, aby se komunity podílely na rozhodovacím procesu a zajistily bezpečné prostředí pro realizaci projektu.

Spolupráce s provinčními úřady

PRT podporoval projekty vzešlé z oficiálních okresních rozvojových rad a provinčních rozvojových plánů a posiloval tak legitimitu místní vlády a zároveň důvěru obyvatel k ní.
V rámci spolupráce zároveň zvyšoval schopnost afghánských úřadů plnit své základní funkce.

Místní firmy a materiály

PRT pro realizaci svých projektů zásadně využíval místní dodavatele, zadával zakázky místním firmám a využíval místní pracovní síly. Tímto podporoval místní ekonomiku a zaměstnanost.

Dlouhodobý efekt

PRT při výběru a následné realizaci projektu kladl důraz na dlouhodobá řešení.

Například dával přednost opravě školy před dodáním provizorního stanu, ve kterém by se děti mohly učit.

Transparentnost

Během výběru a zadávání zakázek PRT postupoval dle jasně daných pravidel a zcela průhledně. Nastavoval takto standardy etického chování v afghánském tržním prostředí.

Priority a projekty

Bezpečnost

Jakýkoliv rozvoj je možný pouze ve stabilním prostředí. Stabilní bezpečnostní situace v provincii měla také být základním předpokladem pro odchod koaličních sil z Afghánistánu. Český PRT se soustředil především na spolupráci s Afghánskou národní policií (ANP) a armádou (ANA) – organizoval výcvikové kurzy pro příslušníky bezpečnostních složek ve školícím centru sloužícím pro vzdělávání a výcvik zejména afghánských policistů, neboť zejména policie se v Lógaru potýkala s nedostatkem výcviku a vybavení: již 10. (listopad 2012) výcviková a poradní jednotka působící pod hlavičkou OMLT ("omeleta") – Operational Mentor and Liaison Team, na základně Carwille v provincii Vardak, místním obyvatelům spíše známou pod názvem Solthan Kheyl,^[3]^[4] ve třítýdenních cyklech cvičila příslušníky praporu afghánské armády (kandak), často negramotné, tak i pomocí obrázků.^[5]^[6]^[7]

Zemědělství

Zemědělství představuje hlavní zdroj obživy pro více než 80 procent obyvatel provincie Lógar. Místní zemědělci se však potýkají s nedostatkem technologií a kvalitních osiv, omezenými zdroji vody, střídáním sucha a povodní, s nedostatkem odborného vzdělávání.

Český PRT se v této oblasti soustředil zejména na vzdělávání zemědělců a na podporu zemědělské produkce. Ta zahrnovala pomoc rolníkům hlavně tam, kde již existoval dlouhodobý zájem. Rekonstrukční tým například postavil pět sklepů na ovoce a zeleninu, které pomáhají zemědělcům uchovávat produkty až do zimy, kdy je prodají s vyšším ziskem. PRT podporoval zpracování zemědělských produktů (rekonstrukce a výstavby sběrných center na mléko a dodávky potřebného vybavení k jeho uchovávání a zpracování). Dále PRT podporoval kupříkladu rozvoj hedvábnictví. Na všech projektech PRT spolupracoval s provinčním ministerstvem zemědělství a místními dobrovolnými zemědělskými družstvy (kooperativami), sdružujícími zemědělce stejného zaměření a v tomto sektoru představovaly obnovující se soukromé podnikání.

V oblasti vzdělávání se PRT intenzivně věnoval nejrůznějším odborným kurzům. Školeními v oblastech marketingu, včelařství či používání solárních sušáren prošlo více než 600 zemědělců z celé provincie a několik zaměstnanců provinčního ministerstva zemědělství.

Vodní zdroje

Přestože tradiční afghánské zavlažovací systémy přivádí vodu i na ta nejodlehlejší pole, země pomalu vysychá. To má na svědomí rychlé střídání sucha a povodní i nedostatečná osvěta o tom, jak správně se vzácnou tekutinou nakládat. V neposlední řadě chyběly afghánské provinční vládě prostředky na rekonstrukce jezů, ochranných zdí a dalších potřebných vodních staveb.

Hlavní prioritou českého PRT byly menší projekty zaměřené na udržitelné dodávky vody do konkrétních komunit a protipovodňová opatření, jako stavba jezů, opravy akvaduktů a karéz (tradiční vodovodní systémy), opravy rigačních kanálů.

Dobré vládnutí

PRT stavěl nová distriktní centra a zvyšoval bezpečnost těch stávajících. Podílel se na stavbě provinčního vězení a na rekonstrukci provinčního soudu. V jednotlivých sektorech civilní experti PRT poskovali mentoring zodpovědným úředníkům a poskytovali potřebné vybavení a školení.

Nezávislá média

Afghánská mediální scéna byla významně postižena během vlády hnutí Tálibán. Afghánci směli poslouchat pouze propagandistickou rozhlasovou stanici Hlas Šaríi. Desítky rozhlasových stanic působících v zemi s osmdesátiprocentní negramotností byly pro většinu lidí hlavním zdrojem informací a měly velký význam pro posilování občanské společnosti.^{[chybí zdroj]}

Rozhled a vzdělání novinářů se však omezoval na hranice okresu, v lepším případě provincie. Jediná možnost novinářského vzdělávání existovala jen v hlavním městě Kábulu.

Český PRT podporoval místní média především v oblasti zvyšování profesních kapacit novinářů a poskytování materiální podpory rádiím. Ve spolupráci s místními rádii také připravoval osvětové kampaně.

Rozpočet PRT

Rozpočet českého PRT tvořilo asi 80 miliónů korun ročně, které byly hrazeny ze státního rozpočtu ČR. V roce 2010 přispěla částkou 300 000 euro i vláda Řecka.^{[chybí zdroj]}

Členové PRT

Vojenské jednotky PRT se střídaly po šestiměsíčních turnusech, civilní pracovníci PRT se střídali po roce^[8]:

Doba nasazení	Turnus	Velitel	Vedoucí civilní části PRT	Zástupce vedoucího civilní části PRT
19. březen 2008 – srpen 2008	1.	plukovník gšt. Ing. Ivo Střecha	Václav Pecha^[9]	Igor Klimeš
srpen 2008 – březen 2009	2.	podplukovník Pavel Lipka	Václav Pecha^[10]	Igor Klimeš
březen 2009 – září 2009	3.	podplukovník Petr Procházka	Bohumila Ranglová^[11]	Jan Pejřil
srpen 2009 – březen 2010	4.	plukovník Milan Schulc	Bohumila Ranglová^[12]	Jarmila Jelínková
březen 2010 – srpen 2010	5.	plukovník gšt. Rudolf Honzák	Matyáš Zrno^[13]
srpen 2010 – únor 2011	6.	podplukovník Ctirad Gazda^[14]	Matyáš Zrno
březen 2011 – srpen 2011	7.	plukovník Miroslav Hlaváč^[15]	Petr Svačina
srpen 2011 – únor 2012	8.	podplukovník Ing. Pavel Andráško	Petr Svačina, Magdaléna Pokludová^[16]
únor 2012 – srpen 2012	9.	plukovník gšt. Ing. Antonín Genser	Magdalena Pokludová^[17]
srpen 2012 – únor 2013	10.	plukovník gšt. Ing. Josef Kopecký, MSc.	Magdalena Pokludová^[18]

Odkazy