Protolit

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Protolit je původní mateřská hornina metamorfovaných hornin. V geologii a petrologii tento termín popisuje horninu, která je výchozí pro metamorfní procesy a s ní související produkty. Protolitem metamorfované horniny může být buď vyvřelá hornina nebo sedimentární hornina. V některých případech, např. u ruly, se často používá předpona k označení genetického (geneze = vznik, původ) typu protolitu: orto - když hornina vznikla z vyvřeliny a para - když byl protolit sedimentární horninou ( ortorula, pararula).

Když byla hornina metamorfována částečně nebo jen slabě, je protolit viditelný makroskopicky, analýzou textury a struktury horniny nebo také podle minerálního složení dané horniny, například metagabbro (metamorfizované gabro). Pokud metamorfovaná hornina nemá žádné rysy mateřské horniny, je protolit určován podle reliktů minerálů, analogicky jako u vyvřelých a sedimentárních hornin v metamorfním prostředí.

Příkladem horniny, která nevykazuje vlastnosti svého předchůdce, je hadec. Tato hornina vznikla v důsledku hydrotermální metasomatózy, působící na ofiolity. Protolitem serpentinitů byly ultramafické horniny, jako jsou dunity, harzburgity, lherzolity, websterity a pyroxenity. Jsou to vyvřeliny s viditelnou krystalickou strukturou, zatímco hadec je hornina afanitická. Olivín, který je jednou z hlavních složek ultrabazitů, podléhá serpentinizaci velmi rychle, což je jasně vidět při mikroskopickém pozorování.

Mnoho metamorfovaných hornin nevykazuje žádná vodítka pro zjištění protolitu. Příkladem je nefrit, o jehož vzniku bylo vydáno mnoho vědeckých publikací

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Protolit na polské Wikipedii.¨

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bolewski A., Manecki A., Mineralogia szczegółowa, Wydawnictwo PAE. Varšava 1993, ISBN 838563603X.
  • Borkowska M., Smulikowski K., Minerały skałotwórcze, Wydawnictwa Geologiczne, Varšava 1973
  • Heflik W., Studium mineralogiczno-petrograficzne leukokratycznej strefy przeobrażeń okolic Jordanowa (Dolny Śląsk), Prace Mineralogiczne 10, Wydawnictwa Geologiczne, Varšava 1967
  • Kozłowski K., Żaba J., Fediuk F., Petrologia skał metamorficznych, Wydawnictwo Uniwersytetu Śląskiego, Katoice 1986, ISSN 0239-6432
  • Majerowicz A., Wierzchołowski B., Petrologia skał magmowych, Varsava: Wydawnictwa Geologiczne, 1990, ISBN 83-220-0335-8.
  • Jaroszewski W., Marks L., Radomski A., Słownik geologii dynamicznej, Varšava: Wydawnictwa Geologiczne, 1985, ISBN 83-220-0196-7.
  • Polański A., Geochemia i surowce mineralne, Warszawa: Wydawnictwa Geologiczne, 1988, ISBN 83-220-0332-3.