Přeskočit na obsah

Protesty v Nepálu (2025)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Protesty v Nepálu (2025)
Protestující v Bharatpuru, 9. září 2025
Protestující v Bharatpuru, 9. září 2025
Trvání8. září 2025 – 13. září 2025
MístoNepálNepál Nepál
Příčiny
  • Korupce a nepotismus ve vládě
  • Zákaz sociálních sítí ze strany vlády
Cíle
  • Boj proti korupci
  • Odpovědnost a transparentnost vlády
  • Obnova přístupu k sociálním sítím
  • Svržení vlády
Metody
Výsledek
  • Rezignace premiéra Khagdy Prasáda Oliho
  • Zapálení několika vládních budov a politických institucí (včetně parlamentu a prezidentské rezidence)
  • Zrušení zákazu sociálních sítí
  • Obsazení mezinárodního letiště Tribhuvan nepálskou armádou
  • Jmenování Sušily Karkiové prozatímní premiérkou
  • Rozpuštění parlamentu, stanovení 5. března 2026 jako datum dalších voleb
Strany
Nepál Protestující: Nepál Vláda Nepálu:
Lídři
Decentralizované vedení
Oběti
Mrtví72[1]
Zranění2 113
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Protivládní protesty v Nepálu se odehrávaly v září 2025 na území celého Nepálu. Byly organizovány převážně studenty a mladými občany z generace Z, proto se označovaly také jako protesty generace Z.[2][3] Nepokoje začaly po celostátním zákazu řady platforem sociálních sítí a médií, svůj původ avšak měly v nespokojenosti veřejnosti s korupcí a okázalým projevováním bohatství vládních představitelů a jejich rodin, stejně jako v obviněních ze špatného hospodaření s veřejnými prostředky.[4][5] Hnutí se postupně rozšířilo a začalo řešit širší otázky správy země, transparentnosti a politické odpovědnosti.[6][7][8] Protesty vygradovaly násilím proti veřejným činitelům a vandalismem na vládních a politických budovách po celé zemi.[9]

V reakci na protesty dne 9. září 2025 rezignoval a následně uprchl spolu s několika členy vlády premiér Khagda Prasád Oli.[10]

Pozadí

[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. září 2025 nařídila vláda Nepálu zablokování celkem 26 platforem sociálních médií, včetně Facebooku, X, YouTube, LinkedIn, Redditu, Signalu a Snapchatu, protože se tyto platformy nezaregistrovaly podle nových pravidel Ministerstva pro komunikaci a informační technologie.[7] Požadavek na registraci byl částečně motivován snahou umožnit vymáhání nové daně z digitálních služeb a přísnějších pravidel pro daň z přidané hodnoty vůči zahraničním poskytovatelům elektronických služeb s cílem zvýšit příjmy.[11] Kritici však tvrdí, že zákaz byl vyvolán spíše trendem na sociálních sítích, který poukazoval na nepotismus a na nezasloužené výsady, jichž požívaly děti a příbuzní vlivných politických představitelů.

Ještě před protesty činil průměrný roční příjem Nepálce 1 400 přibližně amerických dolarů (přibližně 30 tisíc korun), zatímco rodiny vládnoucí elity v zemi na sociálních sítích okázale zobrazovaly své bohatství.[12] Tento trend, označovaný jako „Nepo Kid“, vyvolal značné pobouření, zejména mezi uživateli z generace Z. Mediánový věk obyvatel Nepálu činí 25 let, což znamená, že velká část populace náleží ke generaci Z, tedy k věkové skupině, která sociální sítě využívá nejvíce. Kvůli převážně venkovskému, hornatému terénu země a rozsáhlé migraci do zahraničí patří Nepál mezi státy s nejvyšší mírou užívání sociálních sítí v celé jižní Asii, přičemž zde připadá téměř jeden účet na každé dva obyvatele.[13] Mnozí obyvatelé navíc v online prostředí pracují. Nespokojenost obyvatel je živena neuspokojivými ekonomickými podmínkami velké části populace, jelikož 33 % HDP Nepálu pochází z remitencí ze zahraničí kvůli nedostatku pracovních příležitostí v zemi, přibližně 20 % nepálské mládeže je pak nezaměstnaných. Snaha vlády o fiskální konsolidaci navíc způsobila ekonomické těžkosti.[11]

Digitální koordinace protestů

[editovat | editovat zdroj]

Mládežnické participativní skupiny, zejména nevládní organizace Hami Nepal,[14] využívaly servery na platformě Discord a kanály na Instagramu jako hlavní nástroje organizace protestů.[15]

Podle zpráv se na kanálech Discordu organizace vedly taktické diskuse, například o směrování davů lidí k letištím, organizaci pořízení či použití zápalných prostředků (např. Molotovových koktejlů), plánování akcí proti policejním stanicím a debatách o zneškodnění pneumatik letadel pomocí acetylénového plynu.[16] Po nárůstu počtu obětí vyzývali organizátoři na některých Discord serverech k uzavření vysokých a středních škol, a to dokud nebude vláda volána k odpovědnosti za úmrtí.[17]

S rostoucí intenzitou protestů vládní představitelé a mediální zdroje uváděli, že se v některých online fórech objevila extremistická rétorika a výzvy k násilným činům. Zprávy z diskusních skupin na Discordu zahrnovaly například pokyny, aby si účastníci demonstrací přinesli zbraně, výzvy k útokům na rezidence politiků, návrhy na destruktivní akce proti infrastruktuře a doporučení násilné odvety po úmrtích civilistů.[18]

Vývoj

[editovat | editovat zdroj]

8. září

[editovat | editovat zdroj]

Rozsáhlá shromáždění čítající desítky tisíc účastníků se konala v Káthmándú, zejména na prostranství Maitighar Mandala a kolem budovy federálního parlamentu v New Baneshworu.[19][20] Protesty byly organizovány jako pokojný pochod organizace Hami Nepal, nevládní organizace, jejíž webové stránky zdůrazňují projekty pomoci po zemětřesení.[21] Anil Baniya, jeden z organizátorů protestu uvedl, že vláda tvrdě zasáhla proti demonstrantům poté, co jeden z účastníků hodil kámen na kameru CCTV. Baniya prohlásil, že to, co začalo jako pokojný protest, bylo „uneseno vnějšími silami a kádry politických stran“, avšak bez ohledu na to neměla vláda na házení kamenů odpovídat ostrou střelbou ze strany ozbrojených složek.[12] Protest neměl žádné formální vedení, jednotlivci se k němu připojovali dobrovolně, aby vyjádřili odpor proti korupci a zákazu sociálních médií. Demonstrace eskalovaly, když se protestující pokusili proniknout do budovy Federálního parlamentu, což přimělo bezpečnostní složky k použití slzného plynu, vodních děl, gumových projektilů a ostrých nábojů.[22] Někteří demonstranté přišli s vlajkou Jolly Roger Straw Hat Pirates z manga série One Piece, která byla demonstranty používaná také při indonéských protestech v roce 2025.[23] Správa okresu Káthmándú vyhlásila zákaz vycházení v částech hlavního města poblíž vládních budov, protesty však pokračovaly i nadále.[12]

Ve večerních hodinách vláda odvolala zákaz sociálních médií[24] a byla oznámena rezignace ministra vnitra Rameshe Lekhaka.[25] Zákaz vycházení byl vyhlášen v několika velkých městech včetně Káthmándú, Birgunje, Bhairahawy, Butwalu, Pókhary, Itahari a Damaku. Následně započaly protesty za úplné rozpuštění parlamentu. Ty byly vyvolány především původní vládní reakcí na první protesty.[12]

Střety si vyžádaly nejméně 51 mrtvých a 347 zraněných.[26][22]

9. září

[editovat | editovat zdroj]

Poté, co vydal pokyn ministrům své Komunistické strany Nepálu (sjednocení marxisté–leninisté), aby nepodávali demisi, premiér Khagda Prasád Oli rezignoval a uprchl do armádních kasáren v Šivapuri u města Budhanilkanta.[27][28] Objevily se zprávy o tom, zda rezignoval také prezident Rám Čandra Poudel, nepálská armáda avšak popřela jakékoliv zprávy o jeho odstoupení. Navzdory tomu protesty pokračovaly po celé zemi. Demonstranti zapálili několik vládních budov: část Singha Durbaru, administrativního sídla Nepálu; přilehlou budovu Nejvyššího soudu Nepálu;[29] prezidentskou rezidenci ve čtvrti Sital Niwas; premiérskou rezidenci v Baluwataru a sídlo komunistické strany UML.[30] Více zpráv uvádělo, že velitel nepálské armády Ashok Raj Sigdel doporučil Olímu rezignaci, aby armáda mohla obnovit pořádek.[31]

Násilné akce byly zaměřeny na několik významných míst v hlavním městě, včetně rezidencí premiéra a prezidenta, jakož i domovů různých ministrů a poslanců, které byly demonstranty zapáleny,[32] stejně jako budova parlamentu.[13] Sídla UML a Nepálského kongresu byla vandalizována, stranické vlajky strhávány a páleny. Bezpečnostní složky včetně nepálské armády zajistily bezpečnou evakuaci politiků z dotčených oblastí a přesun na mezinárodní letiště Tribhuvan, zatímco se pokoušely zvládnout narůstající žhářské útoky a ničení. Ministr zemědělství Ram Nath Adhikari a ministr zdravotnictví Pradip Paudel spolu s 21 poslanci z Národní strany nezávislosti rezignovali, stejně jako všichni poslanci Národní demokratické strany.[33] Několik politiků také vystoupilo z UML. Demonstranti následně zamířili na letiště, aby zabránili politikům v útěku. Letiště bylo uzavřeno a obsazeno nepálskou armádou,[34][35] následný chaos způsobil, že stovky cestujících zůstaly na letišti uvězněny, což přimělo aerolinky k nařízení, aby veškerý personál ponechal všechny osoby uvnitř.[36][37] Naplánované mezinárodní lety byly odkloněny do Pókhary nebo byly zrušeny. V podvečer bylo zapáleno sídlo deníku Kantipur.[38] Online zpravodajský portál musel kvůli poškození serverů přejít na zveřejňování prostřednictvím Facebooku.[39] Mezi další budovy vypálené demonstranty patřila nová budova hotelu Hilton a budova ministerstva zdravotnictví v Ramshahpathu, kterou navrhl Louis Kahn.[40]

V reakci na události z 8. září utvořily svazy dělníků a nezávislých komunistů tzv. Safalský výbor pracujících na obranu demonstrantů před násilím.[41] Jejich požadavky zahrnovaly zatčení vlády, odzbrojení státu, vyvlastnění majetku nepřátel, vyzbrojení nepálského obyvatelstva, rozpuštění parlamentu a volbu dělnických shromáždění.[42][43]

Došlo k několika útokům na politické představitele a jejich rezidence. Bývalý premiér Šér Bahádur Deuba a jeho manželka, ministryně zahraničí Arzu Rana Deuba, byli zraněni, když byl podpálen jejich dům.[44] Demonstranti je následně předali policii.[45] Dům místopředsedy vlády Prakasha Mana Singha a jeho vozidlo byly zapáleny, demonstranté podpálili také dům bývalé prezidentky Bídhjé Déví Bhandáriové v Bhangalu.[46] Zapálen byl také dům bývalého premiéra Jhaly Natha Khanala, při čemž byla zraněna jeho manželka Rajyalaxmi Chitrakarová.[47] V okrese Rupandehi byly vypáleny domy místních politiků Bala Krishny Khanda, Bhoje Prasada Shresthy a několika starostů.[48][49] V okrese Chitwan byl zapálen dům bývalého premiéra Pračandy.[50] V Lalitpuru byl zapálen dům jeho dcery Gangy Dahalové, v němž byla následujícího dne nalezena mrtvá osoba.[51] V Hetaudě byly zdemolovány a zapáleny různé vládní úřady. V provincii Karnálí byla zapálena budova parlamentu a rezidence předsedy vlády Yam Lala Kandela.[52][53] V Biratnagaru, hlavním městě provincie Koší, byly zapáleny okresní úřad a okresní soud, následně i rezidence předsedy vlády a členů kabinetu.[54] Ministr financí Bishnu Prasad Paudel byl svlečen a davem nahnán do řeky.[55][56]

V okrese Kailali demonstranti napadli věznici odkud uprchli všichni vězni.[57] Z věznice Nakhu v Káthmandú, jejíž budova byla později zapálena byl propuštěn politik Rabi Lamichhane a všichni ostatní vězni.[58][59] Zapálena byla také věznice Kaski, což vedlo k útěku 773 vězňů.[60] V okrese Banke bylo pět vězňů zabito poté, co bezpečnostní složky zahájily palbu během pokusu o útěk z nápravného zařízení pro mládež.[61] Budova Ředitelství silnic byla těžce poškozena po zapálení demonstranty,[62] stejně jako sídlo Komise pro vyšetřování zneužívání pravomocí.[63] Zapálena byla i dolní stanice lanovky Chandragiri Cable Car, dále digitální park CG Electronics, či policejní stanice v Balambu a Thankotu.[64]

Několik demonstrantů bylo zraněno. Třiatřicet jich bylo ošetřeno v nemocnici Teaching.[65] Tři policisté zemřeli během střetů ve městě Koteshwar.[66]

K 9. září byl zákaz vycházení vyhlášen v několika městech včetně Káthmándú, Birgunje, Bhairahawy, Butwalu, Pokhary, Itahari a Damaku.[5] Policie a ozbrojené síly navíc začaly provádět domovní prohlídky v blízkosti protestů a pátrat po demonstrantech, stejně jako zasahovat v Civil Service Hospital, kam byli odváženi zranění a umírající po střelbě nebo bití ze strany vládních sil.[12] V důsledku protestů bylo zrušeno přátelské fotbalové utkání mezi Nepálem a Bangladéšem.[67]

Ve veřejném prostoru se znovu objevily diskuse o obnovení monarchie, přičemž bývalý král Gjánendra byl vyzdvihnut jako „symbol odporu pro ty, kteří jsou znechuceni současným politickým systémem“, zejména mezi roajalistickou opozicí vůči poválečným vládám. Již dříve monarchisté pořádali protesty požadující jejich restauraci, ty však byly tvrdě potlačeny a měly za následek nejméně dva mrtvé.[68]

Kolem 22:00 místního času oznámila nepálská armáda, že „převezme odpovědnost“ za vedení země v nepřítomnosti premiéra, aby zajistila udržení „zákona a pořádku“.[69][70] Veřejné prohlášení vyzvalo ke spolupráci, zatímco armáda rozmístila jednotky v noci a v brzkých hodinách následujícího dne. Později večer vyzval náčelník generálního štábu Ashok Raj Sigdel protestující skupiny k jednání.[71]

Protestující studenti v okrese Chitwan, 8. září 2025

10. září

[editovat | editovat zdroj]

Během časných ranních hodin byly jednotky nepálské armády spatřeny při hlídkování v klíčových oblastech země. Generál Sigdel znovu vyzval protestující, aby zachovali klid, zatímco se vláda snaží obnovit pořádek.[36][72] Mezi přibližně 10. hodinou ráno dne 9. září a 22. hodinou dne 10. září oznámila armáda zadržení 27 osob kvůli obviněním z rabování, žhářství a dalších „ničivých a anarchistických činností“ a zabavení zbraní.[73] Pozdější zprávy uváděly 31 střelných zbraní.[61] V Pókhaře byla ve vyhořelém domě nalezena dva mrtvá těla.[74]

Na některých místech demonstranti pokračovali přes noc v útocích na vládní budovy a obydlí politiků. Jedno ze zveřejněných videí ukazuje skupinu demonstrantů, jak si odnáší střelné zbraně z domů, včetně zbraně považované za karabinu GSG-522 a opakovací pušky.[61][75] Okolo poledne začala skupina demonstrantů uklízet ulici poblíž budovy parlamentu, která byla předchozí den zapálena.[74] Demonstranti také zajali mnoho zbraní armády, jedno z videí ukazuje neprůstřelné vesty, pušky L1A1 SLR, 37mm granátomety Webley & Scott „Schermuly“, pušky INSAS 1B1, Lee–Enfield a Ishapore 1A1.[76]

Demonstranti mezitím vedli online diskusi, s cílem vybrat prozatímního vůdce. Kolem 22. hodiny se uskutečnilo hlasování, v němž byla zvolena soudkyně Sušila Karkiová.[77] Ta v rozhovoru pro News18 potvrdila svou ochotu tuto roli přijmout.[78] Dalšími kandidáty byli rapper a politik Balen Shah a manažer Kul Man Ghising. Balen však údajně na reakce demonstrantů nezvedal telefon.[79]

Deník The New York Times uvedl, že skrze internetovou komunikační platformu Discord se výběru vůdce zúčastnilo více než 100 000 občanů. Server, označovaný jako „Parlament Nepálu“, zaznamenal rapidní nárůst na bezmála 145 000 členů. Podle zpráv se server usnesl na jménu Sušily Karkiové, bývalé nejvyšší soudkyně, a navrhl její jméno pro jednání s armádou.[80]

Policie uvedla, že k 10. září uprchlo z věznic po celé zemi více než 13 500 vězňů.[81] Vojáci zatkli 303 z nich a předali je policii. Bylo rovněž vráceno 73 pušek.[51] V okrese Dhading byli dva vězni zastřeleni a sedm zraněno vojáky, když se pokusili uprchnout,[82] zatímco vojáci také zmařili pokus o útěk ve hlavní věznici v Káthmándú.

Uzavření mezinárodního letiště Tribhuvan bylo v pozdních dopoledních hodinách prodlouženo, jeho provoz byl ale nakonec obnoven.[61][83]

11. září

[editovat | editovat zdroj]

Ráno dne 11. září se uskutečnilo setkání, kterého se zúčastnili prezident Poudel, generál Sigdel a zástupci generace Z. Schůze proběhla na armádním velitelství v Bhadrakali v rámci snah o výběr prozatímního vůdce. Podle zdrojů se skupina generace Z snaží prosadit Sushilu Karkiovou jako prozatímní předsedkyni vlády. Mezi další zvažovaná jména patřili Balendra Shah, Kul Man Ghising a starosta Dharanu Harka Raj Rai.

Mezitím podle nepálského ministerstva zdravotnictví vzrostl počet obětí na 34, zatímco zraněno bylo více než 1 300 lidí.

12. září

[editovat | editovat zdroj]

K 12. září 2025 vzrostl celkový počet obětí na 51, z toho bylo 21 demonstrantů, devět vězňů, tři policisté a 18 dalších osob, přičemž po celé zemi bylo zraněno více než 1 300 lidí.[84][85]

Bývalá předsedkyně Nejvyššího soudu Sušila Karkiová byla prezidentem Poudelem jmenována prozatímní premiérkou.[86] Krátce poté prezident rozpustil parlament a stanovil datum příštích voleb na 5. března.[87][88]

13. září

[editovat | editovat zdroj]

V oblasti Káthmándú byl zrušen zákaz vycházení.[89] Premiérka Karkiová začal navštěvovat zraněné demonstranty v nemocnicích.[90] K odpoledni již panoval v zemi relativní klid.[91][92]

Reakce

[editovat | editovat zdroj]

Domácí

[editovat | editovat zdroj]

Bývalý ministr spravedlnosti Gobinda Bandi uvedl, že zákaz sociálních sítí je v rozporu s ústavou a základními svobodami, včetně práv chráněných nepálskou ústavou a Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (ICCPR).[93] Národní demokratická strana (RPP), která v současnosti poskytuje vládě podporu důvěry a dodávek, rovněž odsoudila zákaz sociálních sítí i policejní zásah proti protestům a vyzvala k okamžitému rozpuštění současné vlády.[94]

Starosta Káthmándú Balendra Shah ve svém příspěvku na Facebooku uvedl, že se protestů nemohl zúčastnit kvůli věkovému limitu stanovenému organizátory. Přesto však považoval za důležité jejich hlasy vyslechnout.[95] Prezident Rám Čandra Poudel a nepálská armáda vyzvali k zachování klidu a k politickému dialogu.[96] Národní komise pro lidská práva vyzvala vládní orgány, aby nepoužívaly nepřiměřenou sílu a „projevily zdrženlivost při zvládání protestů“.[96]

Inženýrská vysoká škola v Káthmándú, kde byl policií zabit jeden ze studentů stavebního inženýrství, Sulov Raj Shrestha, zveřejnila na svém Facebooku příspěvek s popiskem: „Truchlíme, protestujeme, odsuzujeme... Sulove... tvá země tě zklamala…“[12]

Mezinárodní

[editovat | editovat zdroj]

Nepokoje v Nepálu údajně ovlivnily dění podél indicko-nepálské hranice. Místní zdroje uvedly, že zdejší trhy utichly, což způsobilo širší hospodářskou stagnaci v sousedních oblastech. Krátce poté, 9. září, vydalo Státní centrum nouzových operací v Maháráštre (SEOC)cestovní doporučení, v němž indickým občanům doporučilo necestovat do Nepálu, a to do odvolání. Zřídilo také tísňové linky a vyzvalo indické i nepálské občany v Nepálu, aby zůstali v bezpečí.[36] Brzy ráno 10. září zrušily některé indické aerolinky, jako Air India, IndiGo, SpiceJet všechny lety z a do TIA.[36] Poté, co bylo téhož dne letiště znovu otevřeno, obnovila lety společnost IndiGo.[97] Zdroje z místa však uvedly, že provoz na letišti stále vázl a od úřadů přicházelo jen málo aktuálních informací.[98]

  • Indie Indické ministerstvo zahraničních věcí uvedlo, že protesty pozorně sleduje, vyjádřilo soustrast nad oběťmi a kondolence rodinám zemřelých. Zároveň popřálo rychlé uzdravení zraněným a doporučilo indickým občanům v Nepálu, aby dodržovali zákaz vycházení a bezpečnostní pokyny.[99][100][101]
  • Bangladéš Bangladéšské ministerstvo zahraničních věcí prohlásilo, že situaci v Nepálu pozorně sleduje, a zároveň vyjádřilo soustrast rodinám obětí a přání uzdravení zraněným. Dodalo také, že doufá v „pokojný a konstruktivní dialog“ mezi „všemi relevantními stranami“ v zemi za účelem vyřešení rozdílů.[102]
  • Organizace spojených národů Mluvčí generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, Stéphane Dujarric, uvedl, že generální tajemník je „hluboce zarmoucen ztrátami na životech“ a vyzval úřady k dodržování mezinárodního práva v oblasti lidských práv a protestující k respektování života a majetku.[103] Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk uvedl, že je „zděšen“ eskalujícím násilím, a vyzval bezpečnostní složky k maximální zdrženlivosti. Rovněž vyzval k vyšetření chování bezpečnostních složek, zejména úmrtí protestujících a zpráv o „nepřiměřeném použití síly“.

Humanitární organizace

[editovat | editovat zdroj]
  • Amnesty International 8. září odsoudila zásah proti protestům a vyzvala k nezávislému vyšetření a k vyvození odpovědnosti. Vyzvala k deeskalaci a naléhala na úřady, aby při použití síly „projevily maximální zdrženlivost“. Podpořila právo protestujících na pokojný protest a požadovala, aby vláda vyslyšela „oprávněné požadavky mládeže na ukončení korupce“ a obnovila občanské svobody.[104]
  • Human Rights Watch nevydala bezprostřední prohlášení, 9. září ale ve zpravodajské zprávě navrhla určité kroky k řešení situace. Vycházela z poznatků, že nepálská vláda má „dlouhou historii umlčování online projevu“, což přiživilo rostoucí nespokojenost mladé generace. S odkazem na zrušení zákazu a rozsáhlé militarizované policejní násilí organizace uvedla, že „nepálské úřady by měly bezodkladně a nestranně vyšetřit použití síly policií a odpovídajícím způsobem potrestat nebo stíhat všechny odpovědné za zneužití pravomocí, bez ohledu na hodnost“. Ředitelka pro oblast Asie Meenakshi Gangulyová zdůraznila, že střelba policie do davu demonstrantů „ukazuje na otřesný nezájem vlády o životy vlastních občanů a zoufalou snahu potlačit kritiku“. Organizace se dále odvolala na Základní zásady OSN o použití síly a střelných zbraní a na sledování Výboru OSN pro lidská práva, aby doložila, že použití ostré munice bylo ze strany vlády mimosoudní.[105]

Dezinformace

[editovat | editovat zdroj]

Indická média, zejména pravicově orientovaná, spojená s hinduistickou nacionalistickou stranou Bharatiya Janata Party (BJP), byla obviněna z toho, že protesty vykreslovala jako monarchistické a údajně tvrdila, že jejich cílem je obnovení hinduistické monarchie v Nepálu, která byla zrušena v roce 2008, přičemž ignorovala původní příčiny protestů: korupci a nepotismus.[107]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2025 Nepalese Gen Z protests na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Po demonstracích v Nepálu je 72 mrtvých. ČT24 [online]. 2025-09-14 [cit. 2025-09-22]. Dostupné online. 
  2. ↑ Why GenZ has taken over the streets in Nepal. www.bbc.com [online]. 2025-09-10 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Gen Z v Nepálu se vzbouřila. Hořící úřední budovy doprovází příspěvky na sociálních sítích. Radio Wave [online]. 2025-09-11 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ @THERECORD. A year of corruption - The Record. www.recordnepal.com [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (English) 
  5. ↑ a b DESK, India Today World. Nepal Gen Z Protest highlights: Nepal Army takes control of Kathmandu airport. India Today [online]. 2025-09-08 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ ELLIS-PETERSEN, Hannah; CORRESPONDENT, Hannah Ellis-Petersen South Asia. At least 19 killed in ‘gen Z’ protests against Nepal’s social media ban. The Guardian. 2025-09-08. Dostupné online [cit. 2025-09-12]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  7. ↑ a b Nepal blocks Facebook, X, YouTube and others for failing to register with the government. AP News [online]. 2025-09-04 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ ONLINE, T. H. T. Gen Z youths stage protest at Maitighar against corruption, social media ban. The Himalayan Times [online]. 2025-09-08 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Protivládní demonstranti v Nepálu zapálili budovu parlamentu. Premiér dříve v úterý rezignoval. iROZHLAS [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. 
  10. ↑ Nepálský premiér rezignoval a vláda odemkla sociální sítě, ale protesty pokračují. Aktuálně.cz [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. 
  11. ↑ a b Nepal’s Gen-Z uprising is about jobs, dignity – and a broken development model. peoplesdispatch.org [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. 
  12. ↑ a b c d e f KHAREL, Samik. ‘They murdered young people’: Nepal’s Gen Z anger explodes after 19 killed. Al Jazeera [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b Nepal's parliament set on fire after PM resigns over anti-corruption protests. BBC News [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ TIMES, Nepali. Who, or what, is Hami Nepal?. nepalitimes.com [online]. 2025-09-11 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ SHARMA, Subham TiwariAakash. Who are the organisers of Nepal’s massive Gen Z protest?. India Today [online]. 2025-09-08 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ SHARMA, Subham TiwariAakash. How Discord became control room for Nepal’s Gen Z protests. India Today [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Nepal protests: Gen Z protestors mobilising through Discord app to coordinate actions. Here's what they discussed - BusinessToday. Business Today [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ FORUM, Wesean High School Students. The Wesean Times - The Voice of Wesea. www.theweseantimes.ink [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ ONLINE, T. H. T. Death toll climbs to 14 in Gen Z protests in Kathmandu. The Himalayan Times [online]. 2025-09-08 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ DAS, Pankaj. Nepal Gen Z protesters defy curfew day after government lifts social media ban. India Today [online]. 2025-09-08 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Hami Nepal | For the People, By the People. www.haminepal.org [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. 
  22. ↑ a b Nepal: 19 dead in Gen Z protests at corruption and social media ban. www.bbc.com [online]. 2025-09-08 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ SERVICE, Statesman News. Japanese manga icon becomes emblem of youth protest against social media ban in Nepal [online]. 2025-09-08 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Nepal Gen Z Protest Highlights: Gen-Z proposes ex-chief justice Sushila Karki as interim PM [online]. 2025-09-11 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Nepal home minister resigns after Gen-Z protests over social media ban leave 19 dead. Firstpost [online]. 2025-09-08 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ ONLINE, T. H. T. Updated: 19 dead, over 300 injured in Gen Z protests nationwide. The Himalayan Times [online]. 2025-09-08 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ SHARMA, Gopal; CHITRAKAR, Navesh. Young anti-corruption protesters oust Nepal PM Oli. Reuters. 2025-09-09. Dostupné online [cit. 2025-09-12]. (anglicky) 
  28. ↑ Nepal PM KP Oli resigns after violent anti-corruption protests sparked by social media ban. Hindustan Times [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ सिंहदरबारमा दन्कियो आगो (तस्वीरहरू) [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ सर्वोच्च अदालतमा आगजनी, दनदनी बलिरहेका छन् मुद्दाका महत्वपूर्ण कागजात [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Who is Nepal army Chief General Ashok Raj Sigdel in spotlight amid protests?. Firstpost [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ MOHAMED, Edna. Nepal protesters set parliament building on fire after PM Oli resigns. Al Jazeera [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ TIMES, Nepali. Kathmandu burns despite PM resignation. nepalitimes.com [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. 
  34. ↑ विमानस्थलको गेटमा पुगे जेनजी, ठूलो संख्यामा सेना परिचालन [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ Nepal in Crisis: Tribhuvan Airport Closed, Nationwide Flights Cancelled as Gen Z Youth Protest Social Media Ban and Demand PM Oli’s Resignation - Travel And Tour World [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ a b c d Nepal GenZ Protest Live Updates: Nepal's 'Anti-Corruption Icon' Justice Sushila Karki Emerges Top Contender For Interim Chief. Times Now [online]. 2025-09-10 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Flights hit as violence in Nepal leads to airport shut down. Hindustan Times [online]. 2025-09-10 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Nepals Kantipur TV headquarters set on fire. The Tribune [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ SETOPATI, नवीनबाबु गुरूङ ::. कान्तिपुरमा लगाइएको आगोले खरानी भएको न्यूजरूम (तस्बिरहरू). Setopati [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ Hilton hotel charred, minister chased into river: Shocking videos show extent of Nepal chaos. Hindustan Times [online]. 2025-09-10 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Dimite el primer ministro de Nepal tras protestas masivas que han incendiado el Parlamento y el Palacio Presidencial. Diario Socialista [online]. 2025-09-10 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (španělsky) 
  42. ↑ Oficiální prohlášení. pbs.twimg.com [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. 
  43. ↑ EDITOR. Nepal: Communications | International [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ SETOPATI, सेतोपाटी संवाददाता ::. देउवा दम्पतीलाई कुटपिट र लछारपछार गरेर सुरक्षाकर्मीको जिम्मा लगाए प्रदर्शनकारीले. Setopati [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ उपप्रधानमन्त्री सिंहको ठमेलस्थित घर र गाडी जलेर ध्वस्त [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ जेनजी प्रदर्शनकारीले जलाए पूर्वराष्ट्रपति भण्डारीको घर [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ Ex-Nepal PM Jhalanath Khanal's wife injured in fire set by protesters. Firstpost [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ ONLINE, T. H. T. Protesters set fire to former Home Minister Ramesh Lekhak's residence. The Himalayan Times [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ SETOPATI, सेतोपाटी संवाददाता ::. रूपन्देहीमा भएको प्रदर्शनमा दर्जनौं स्थानमा आगजनी र तोडफोड. Setopati [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ चितवनस्थित प्रचण्डको घरमा प्रदर्शनकारीको आगजनी [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ a b SETOPATI, सेतोपाटी संवाददाता ::. सेनाले बुधबार साँझसम्म बरामद गर्‍यो ७३ नाल हतियार, ३०३ जना फरार कैदी पक्राउ. Setopati [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ कर्णालीका मुख्यमन्त्री कँडेलको सरकारी र निजी निवासमा आगजनी र तोडफोड. www.ratopati.com [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (Nepali) 
  53. ↑ जेनजीले लगाए कर्णाली प्रदेशसभा भवनमा आगो. www.ratopati.com [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (Nepali) 
  54. ↑ कोशी प्रदेशको राजधानी विराटनगरमा मंगलबार दिनभर के–के भयो ?. www.ratopati.com [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (Nepali) 
  55. ↑ AMIR, Khitam Al. Video: Nepal Finance Minister stripped off clothes, chased into river by protestors. Gulf News: Latest UAE news, Dubai news, Business, travel news, Dubai Gold rate, prayer time, cinema [online]. 2025-09-10 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ ECHO24. VIDEO: Nahého ministra financí lynčovali a nahnali do řeky, situaci v Nepálu uklidňuje armáda - Echo24.cz. www.echo24.cz [online]. 2025-09-10 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. 
  57. ↑ कैलाली कारागारका सबै कैदीबन्दी निस्किए [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ SETOPATI, सेतोपाटी संवाददाता ::. रविलाई नख्खु जेलबाट निकाले प्रदर्शनकारीले. Setopati [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ SETOPATI, सेतोपाटी संवाददाता ::. नख्खु जेलमा आगलागी, भागे कैदी. Setopati [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ SETOPATI, सेतोपाटी संवाददाता ::. कास्की कारागारबाट आन्दोलनकारीले निकाले ७७३ कैदीबन्दी. Setopati [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ a b c d Nepal: Army patrols Kathmandu as Gen Z claims protests were 'hijacked'. www.bbc.com [online]. 2025-09-10 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ सडक विभागमा पनि प्रदर्शनकारीले लगाए आगो [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ अख्तियारको केन्द्रीय कार्यालयमा आगजनी [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ ONLINE, T. H. T. Chandragiri Cable Car Station Torched as Gen Z Protests Escalate. The Himalayan Times [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ मंगलबारको प्रदर्शनका ३३ घाइते त्रिवि शिक्षण अस्पतालमा भर्ना [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ प्रदर्शनकारीको आक्रमणबाट कोटेश्वरमा ३ जना प्रहरीको मृत्यु. www.ratopati.com [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (Nepali) 
  67. ↑ ANFA | Nepal’s second friendly against Bangladesh called off. www.the-anfa.com [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ King's gambit: Will Nepal's Gyanendra Shah make a move now?. The Economic Times. 2025-09-09. Dostupné online [cit. 2025-09-12]. ISSN 0013-0389. 
  69. ↑ Nepal Army takes charge of security following violent protests in the country. The Economic Times. 2025-09-10. Dostupné online [cit. 2025-09-12]. ISSN 0013-0389. 
  70. ↑ Troops Deployed After Day of Violent Protests in Nepal. www.nytimes.com. 2025-09-09. Dostupné online [cit. 2025-09-12]. (anglicky) 
  71. ↑ प्रधानसेनापतिद्वारा आन्दोलनरत समूहलाई वार्ताका लागि आह्वान. www.ratopati.com [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (Nepali) 
  72. ↑ Nepal Army chief Ashok Raj Sigdel addresses nation amid protests [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ ONLINE, T. H. T. Nepali Army reports arrests, loot recovery. The Himalayan Times [online]. 2025-09-10 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ a b पोखरामा जेनजी प्रदर्शनका क्रममा आगजनी हुँदा २ जनाको मृत्यु. www.ratopati.com [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (Nepali) 
  75. ↑ War Noir on X [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. 
  76. ↑ War Noir on X [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. 
  77. ↑ Update from Alex Travelli. www.nytimes.com. 2025-09-10. Dostupné online [cit. 2025-09-12]. (anglicky) 
  78. ↑ CNN-NEWS18. Nepal Protests Big Update: Chief Justice Sushila Karki Chosen As Interim Leader of Nepal | News18. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  79. ↑ SETOPATI, युनिक श्रेष्ठ ::. अन्तरिम सरकारको नेतृत्वमा जेन–जी युवाहरूले प्रस्ताव गरे सुशीला कार्कीको नाम. Setopati [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ Nepal’s Social Media Ban Backfires as Politics Moves to a Chat Room. www.nytimes.com. 2025-09-11. Dostupné online [cit. 2025-09-12]. (anglicky) 
  81. ↑ More than 13,500 prisoners escaped jails during Nepal protests: Police. Khaleej Times [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ SETOPATI, सेतोपाटी संवाददाता ::. धादिङ कारागारबाट कैदी भाग्न खोजेपछि सेनाले चलायो गोली, २ जनाको मृत्यु. Setopati [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ ONLINE, T. H. T. TIA closure extended until further notice. The Himalayan Times [online]. 2025-09-10 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ Death toll in Nepal's anti-graft protests jumps to 51. Reuters. 2025-09-12. Dostupné online [cit. 2025-09-12]. (anglicky) 
  85. ↑ ČTK, iDNES cz. Masové protesty v Nepálu mají přes padesát obětí. Uprchly tisíce vězňů. iDNES.cz [online]. 2025-09-12 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. 
  86. ↑ ČTK. Dočasnou nepálskou premiérkou se stala exšéfka Nejvyššího soudu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. 
  87. ↑ První premiérkou Nepálu se stala Sušíla Kárkíová. Úřad převzala pár dní po násilných protestech. iROZHLAS [online]. 2025-09-12 [cit. 2025-09-13]. Dostupné online. 
  88. ↑ Nepal sets March 5 vote, restrictions eased as interim gov’t takes charge. Al Jazeera [online]. [cit. 2025-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ GURUBACHARYA, Binaj. Curfew is lifted and calm returns to Nepal in wake of mass protests that killed at least 51 people. AP News [online]. 2025-09-13 [cit. 2025-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ Nepal returns to calm as first woman PM takes charge, visits wounded. France 24 [online]. 2025-09-13 [cit. 2025-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ Nepal: First woman PM takes charge, calm returns to streets – DW – 09/13/2025. dw.com [online]. [cit. 2025-09-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ REFRESHER. Generace Z si zvolila novou premiérku Nepálu přes známou sociální síť. news.refresher.cz [online]. [cit. 2025-09-13]. Dostupné online. 
  93. ↑ DELHI, Arjuna Keshvani-Ham. Nepal protests: 20 dead in Gen Z riots over social media ban. www.thetimes.com [online]. 2025-09-08 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ राप्रपाले भन्यो- सरकारको उपादेयता सकियो, तत्काल विघटन हुनुपर्छ [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. ↑ Engineer, Rapper, Mayor, Now PM? Nepal's Gen Z Rallies Around Balendra Shah. NDTV. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2025-09-10. (anglicky) 
  96. ↑ a b Protests against Nepal's social-media ban grow more violent as demonstrators set buildings on fire. AP News [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. ↑ IndiGo resumes flight operations to and from Kathmandu after airport reopening. The Economic Times. 2025-09-10. Dostupné online [cit. 2025-09-12]. ISSN 0013-0389. 
  98. ↑ Passengers Stranded At Nepal's Tribhuvan International Airport Even After Operations Resume. News18 [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. ↑ Nepal Protest: নেপালের পরিস্থিতি নিয়ে বিজ্ঞপ্তি জারি ভারতের [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. ↑ BUREAU, The Hindu. MP requests centre’s intervention to bring back Indians stuck in Nepal. The Hindu. 2025-09-09. Dostupné online [cit. 2025-09-12]. ISSN 0971-751X. (anglicky) 
  101. ↑ Nepal turmoil adds strain to India's neighbourhood diplomacy. www.bbc.com [online]. 2025-09-11 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. ↑ প্রতিবেদক, নিজস্ব. নেপালের পরিস্থিতি নিবিড়ভাবে পর্যবেক্ষণ করছে বাংলাদেশ. dhakapost.com [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (bengálsky) 
  103. ↑ Statement attributable to the Spokesperson for the Secretary-General – on Nepal | United Nations Secretary-General. www.un.org [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. 
  104. ↑ Accountability for deadly crackdown on ‘Gen Z’ protests against social media ban in Nepal [online]. 2025-09-08 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ Nepal: Police Fire on ‘Gen Z’ Protest | Human Rights Watch [online]. 2025-09-09 [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ Nepal: Call for accountability over protest crackdown, urging an end to digital repression and police misuse of force. International Federation for Human Rights [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ লেখা. নেপালের অভ্যুত্থান নিয়ে ভারতীয় মিডিয়া যেভাবে মিথ্যা বয়ান হাজির করছে. Prothomalo [online]. 2025-09-13 [cit. 2025-09-14]. Dostupné online. (bengálsky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Protesty_v_Nepálu_(2025)&oldid=25403689“