Protěž lesní

Protěž lesní
	Protěž lesní (Gnaphalium sylvaticum)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales);
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae);
Rod	protěž (Gnaphalium);
Binomické jméno
	Gnaphalium sylvaticum; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Protěž lesní (Gnaphalium sylvaticum, syn. Omalotheca sylvatica) je planě rostoucí rostlina nápadná svými našedlými lodyhami i listy, které si udržuje dlouho do podzimu. V přírodě České republiky je hojná hlavně od středních poloh do podhůří.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rostlina se vyskytuje jako původní druh téměř v celé Evropě (chybí pouze v nejsevernějších částech a řídce se vyskytuje na jihu) a dále na západní Sibiři, v okolí Kavkazu a ve Střední Asii. Je zavlečená na východě Severní Ameriky, Novém Zélandu i ruském Dálném východě. V ČR roste do nadmořské výšky 1200 m.

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Druh vyrůstá na světlých místech v lesích, na loukách, pastvinách, mezích mezi polí a okolo komunikací. Vyžaduje suchou až mírně vlhkou a výživnou půdu s dostatkem humusu která může být hlinitá, písčitá i kamenitá, ale nesmí byt zásaditá. Rozšiřuje se oddenky a ochmýřenými semeny která roznáší vítr.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Až 60 cm vysoká, vytrvalá, šedoplstnatá rostlina rostoucí z rozvětveného oddenku. Společně s přímými nebo poléhavými a vystoupavými květnými lodyhami vyrůstají i mnohé nekvetoucí výběžky. Lodyha je hustě porostlá listy které jsou na líci lysé a na rubu šedoplstnaté a mají výraznou střední žilku. Celokrajné listy s krátkým řapíkem jsou podlouhle kopinaté, spodní jsou až 10 cm dlouhé a jen do 1 cm široké. Po lodyze směrem vzhůru jsou stále kratší a užší, až přejdou v čárkovité listeny.

Krátce stopkaté nebo přisedlé úbory, velké jen 0,6 cm, vyrůstají jednotlivě nebo po dvou až osmi z paždí listenů a bývají sestavené do klubíček nebo krátkých hroznů. Společně tak úbory, v počtu čtyřicet až osmdesát, tvoří husté květenství zabírající třetinu až dvě třetiny délky lodyhy.

Ve středu úboru jsou tři až čtyři oboupohlavné květy s pětilaločnou trubkovitou korunou. Po obvodě je asi sedmdesát samičích květů s úzce trubkovitou až vláknitou trojcípou korunou. Ve třech až čtyřech řadách rostoucí blanité listeny zvonkovitého nebo válcovitého zákrovu jsou kopinaté, světle zelené nebo nahnědlé. Rostliny kvetou v období července až října. Plody jsou podlouhlé žlutohnědé nažky, asi 1 mm dlouhé, které mají paprsčitý chmýr se štětinkami asi 3,5 mm dlouhými. Nažky si podržují klíčivost i pět let. Ploidie druhu je 2n = 56.

Druh je hodně variabilní v délce lodyh a jejich větvení, v délce listů a ochlupení, v počtech úborů a barvě jejich zákrovů i velikosti a tvaru květenství. Je průběžně rozlišováno několik variet které však mají malou taxonomickou hodnotu.

Možnost záměny[editovat | editovat zdroj]

Protěž lesní je podobná protěži norské s kterou může i společně vyrůstat. Spolehlivým rozlišovacím znakem jsou čepele listů, u protěže lesní jsou jednožilné, kdežto u protěže norské troj až pětižilné.^[1]^[2]^[3]^[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ HRČKA, Daniel. Taxonomicko-chorologická studie rodu Gnaphalium L. s. l. v ČR. Praha, 2000 [cit. 30.04.2015]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Bohdan Křís. Dostupné online. Archivováno 5. 5. 2015 na Wayback Machine.
↑ MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Gnaphalium sylvaticum [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 20.07.2009 [cit. 2015-04-30]. Dostupné online.
↑ Finland Nature and Species: Gnaphalium sylvaticum [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2015-04-30]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Wilde planten: Gnaphalium sylvaticum [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2015-04-30]. Dostupné online. (nizozemsky)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu protěž lesní na Wikimedia Commons
Botanický ústav AV ČR – rozšíření protěže lesní v ČR

[1] HRČKA, Daniel. Taxonomicko-chorologická studie rodu Gnaphalium L. s. l. v ČR. Praha, 2000 [cit. 30.04.2015]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Bohdan Křís. Dostupné online. Archivováno 5. 5. 2015 na Wayback Machine.

[2] MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Gnaphalium sylvaticum [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 20.07.2009 [cit. 2015-04-30]. Dostupné online.

[3] Finland Nature and Species: Gnaphalium sylvaticum [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2015-04-30]. Dostupné online. (anglicky)

[4] Wilde planten: Gnaphalium sylvaticum [online]. Wilde planten in Nederland en België, NL [cit. 2015-04-30]. Dostupné online. (nizozemsky)

[1]

[2]

[3]

[4]