Prosiecka dolina
Prosiecka dolina | |
---|---|
IUCN kategorie Ia (Přísná přírodní rezervace) | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 2004 |
Rozloha | 341,97 ha[1] |
Poloha | |
Stát | Slovensko |
Souřadnice | 49°10′22″ s. š., 19°29′21″ v. d. |
Prosiecka dolina | |
Další informace | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prosiecka dolina je krasová dolina nacházející se v Chočských vrších, které protíná od severu na jih. Její celková délka je 3,5 km. Začíná na horských loukách Svoradu a vyúsťuje v blízkosti podhorské obce Prosiek. Zároveň je součástí stejnojmenné národní přírodní rezervace.
Geologické podmínky[editovat | editovat zdroj]
Z geologického hlediska jde o krasovou kaňonovitou dolinu potoka Prosiečanka. Dolina je tvořena vápenci a dolomity podobně jako celé Chočské vrchy. Erozní činnost Prosiečanky vymodelovala typický krasový vzhled doliny, který se projevuje četnými skalními bradly a věžemi tvořenými z odolnějších vápenců. Typickým vnějším krasovým znakem jsou i četné soutěsky, zejména na začátku a v závěru doliny. V údolí se nachází několik vyvěraček a ponorů (zejména na Svoradě). Souvrství vápenců a dolomitů vytvářejí ideální podmínky pro vznik jeskyní, z nichž je nejznámější Prosiecká jeskyně.
Rostlinstvo[editovat | editovat zdroj]
Flóra Prosiecké doliny je typická pro vápencové podloží. Z hlediska vegetace patří do bukové oblasti s četnými bukovými lesy a jedlovými bučinami. Členitý reliéf v kombinaci se silným zahloubením a častými teplotními inverzemi způsobily udržení se chladnomilných až alpinských druhů rostlin jako reliktních společenství. Příkladem je výskyt plesnivce alpského. Tento jev se nazývá inverze rostlin.
Turistika[editovat | editovat zdroj]
Prosiecka dolina bývá považována za nejkrásnější dolinu zejména pro krasové útvary a pestrost rostlinstva. Čtenáři časopisu Krásy Slovenska ji označili za nejkrásnější dolinu Slovenska. Mezi největší lákadla patří vodopád v závěru doliny, ke kterému se dá dostat z rozcestí Vidová po žebřících vedoucích po skalách v tiesňavě.
Dolinou vede naučná stezka, na které jsou instalovány početné informační tabule popisující její charakteristiky. Stezka začíná v obci Prosiek a vede po modré turistické značce napříč celou dolinou. Pod bradlem Kubín odbočuje k žebříkům směrem na louky Svoradu, odkud možné dále pokračovat po:
- modré značce dále přes Sekané na Veľké Borové a podél potoka Borovianka na Horný mlyn, kde se připojuje zelená značka a pokračuje do Kvačianské doliny, kde se připojí na červenou značku vedoucí do obce Kvačany.
- zelené značce – doprava na Prosečné (1372 m n. m.), odkud pokračuje přes sedlo Ostruky k Hornému mlynu, kde se napojí na modrou značku, která pokračuje do Kvačianské doliny, která má podobný charakter jako Prosiecka dolina.
- zelené značce – doleva přes sedlo Rovné na Heliaš (Heliašská priepasť), potom pokračovat přes sedlo Pravnáč až do obce Liptovská Anna.
Zelený chodník lze použít jako alternativní cestu z Liptovské kotliny (Liptovské Anny) přes Svorad do Kvačianské doliny.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prosiecka dolina na slovenské Wikipedii.
- ↑ Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Prosiecka dolina na Wikimedia Commons
- Poloha na turistické mapě
- Prosiecka dolina - informace Archivováno 9. 11. 2012 na Wayback Machine.
- ONDREJKA, K., Rekordy Slovenska, Bratislava: Mapa Czech Republic 2000 ISBN 80-8067-022-6
- Prosiecka a Kvačianska dolina - informace