Prorocké knihy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Termínem prorocké knihy (někdy též knihy proroků) se obvykle označuje specifická skupina starozákonních knih, jejichž autory jsou proroci nebo které obsahují výroky a činy proroků. Které knihy tam patří, závisí na té které tradici. Křesťanská tradice mezi prorocké nepočítá několik tzv. historických knih, naopak sem řadí knihu Daniel, která podle židovského dělení spadá mezi tzv. Spisy.

Starozákonní knihy[editovat | editovat zdroj]

Židovské knihy Proroci[editovat | editovat zdroj]

Židovská tradice mezi prorocké knihy, tzv. נביאים nevíím řadí ty knihy, které podle ústního podání napsali proroci. Patří sem následující knihy:

Křesťanské prorocké knihy[editovat | editovat zdroj]

Čtyři „větší proroci

Dvanáct „menších proroků

Novozákonní prorocké knihy[editovat | editovat zdroj]

Někdy se jako prorocké knihy označují i některé knihy Nového zákona, i když je to dělení nepřesné a spíše odráží snahu aplikovat starozákonní schéma jako obecné i na Nový zákon. V tomto případě do skupiny prorockých knih patří jen jedna kniha, a to Zjevení svatého Jana neboli tzv. Apokalypsa.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]