Proklamace
Vzhled
Proklamace (z lat. proclamare, prohlašovat, hlasitě volat), veřejné prohlášení panovníka, vojevůdce či vůdčí osobnosti k lidu či armádě.[1][2]
Obecné
[editovat | editovat zdroj]Ačkoli v diplomacii se užívá spíše slova manifest,[1] je rozdíl je mezi oficiální proklamací států či jeho institucí a proklamací sociálních skupin nebo zájmových organizací. První mají závaznou povahu, druhé se obracejí k lidu a snaží se pro svou myšlenku získat širokou veřejnost.
Mezinárodní právo
[editovat | editovat zdroj]Zákon definuje proklamaci jako formální prohlášení jednoho nebo více států jiné straně, ve věci vlastních názorů a záměrů.
Jednostranné proklamace hrají důležitou roli například v námořním právu.
Příklady
[editovat | editovat zdroj]- 18. červen 1946 – vyhlášení Italské republiky
- 15. listopad 1983 – jednostranné vyhlášení Severokyperské turecké republiky
- 24. květen 1993 – vyhlášení nezávislosti Eritreje
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 Ottův slovník naučný [online]. Jan Otto, 1903 [cit. 2026-08-19]. Kapitola Proklamace, s. 747. Dostupné online.
- ↑ Komenského slovník naučný. 1. vyd. Svazek IX. Praha II., Žitná 13: Nakladatelství a vydavatelství Komenského slovníku naučného, 1938. Kapitola Proklamace, s. 249.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Universum. Odeon, Praha 2001. 665 s. ISBN 80-207-1069-8 (7. díl)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu proklamace na Wikimedia Commons
