Projekt 667 Lada

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Projekt 677 Lada / Projekt 1650 Amur
Ponorka projektu 667 Lada
Ponorka projektu 667 Lada
Obecné informace
Uživatelé Ruské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 3
Osud testování (2016)
Předchůdce Projekt 877 / třída Kilo
Nástupce Projekt 677M / třída Kalina
Technické údaje
Výtlak 1675 t (na hladině)
2800 t (pod hladinou)[1]
Délka 67 m
Šířka 7,1 m
Pohon diesel-elektrický
Rychlost 10 uzlů (na hladině)
21 uzlů (pod hladinou)
Posádka 35
Výzbroj 6× 533mm torpédomet
18 zbraní

Projekt 667 Lada (rusky: Проект 677 Лада) je třída diesel-elektrických ponorek ruského námořnictva nabízených rovněž k exportu jako Projekt 1650 Amur. Navrženy jsou zejména k ničení hladinových cílů a ponorek, kladení min a provádění výsadků speciálních jednotek.[2] Třída je vylepšením ponorek třídy Kilo s tišším pohonem a moderní elektronikou. Program stavby ponorek projektu 667 provází četné problémy a zpoždění, což si vynutilo pokračování stavby další generace třídy Kilo.

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

Nákres ponorky Sankt Petersburg
Průřez exportní variantou Projekt 1650 Amur

Ponorky vyvinula konstrukční kancelář Rubin sídlící v Petrohradu, aby v ruském námořnictvu a u zahraničních uživatelů nahradily úspěšné ponorky třídy Kilo. V roce 2011 bylo uváděno, že ruské námořnictvo plánuje nákup celkem osmi ponorek této třídy.[3] Stavba první jednotky Sankt Petersburg (B-585) byla zahájena v prosinci 1997. Pro nedostatek financí se ale její stavba protáhla. Na vodu byla spuštěna v říjnu 2004 a ruské námořnictvo ji experimentálně provozuje od 8. května 2010. Ponorka od počátku vykazuje řadu konstrukčních nedostatků a ještě v roce 2016 zůstává v testovacím režimu.[4]

Kýl druhé jednotky Kronštadt (B-586) byl založen v červenci 2005 a v případě třetí jednotky Sevastopol (B-587) v listopadu 2006.[5] Kvůli nápravě nedostatků zjištěných při provozu prototypové ponorky Sankt Petersburg bylo dokončení druhé a třetí jednotky bylo posunuto na rok 2019.[6] Není jasné, zdali pak bude stavba projektu 677 pokračovat, nebo loděnice přejdou na již avizovanou zdokonalenou třídu Kalina.

Jednotky projektu 677 Lada:

Jméno Zahájení stavby Spuštěna Vstup do služby Status
Sankt Petersburg (B-585) 1997 říjen 2004 8. května 2010 Zkušební provoz.
Kronštadt (B-586) červenec 2005 2019 (plán) Stavba dlouhodobě pozastavena kvůli problémům s prototypem, obnovena roku 2013.[7]
Velikje Luki (ex Sevastopol, B-587) listopad 2006 2019 (plán) Stavba dlouhodobě pozastavena kvůli problémům s prototypem, obnovena roku 2013.[7]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Sankt Petersburg v roce 2011
Detail věže ponorky Sankt Petersburg

Třída Lada (Amur) se oproti starším třídám vyznačuje vyššími výkony, lépe tvarovaným trupem a pokročilou výzbrojí. V případě zájmu zákazníka mohou být vybaveny pohonem nezávislým na přístupu atmosférického vzduchu. V jejich konstrukci je, na ruskou konstrukční školu neobvykle, použit pouze jeden tlakový trup. Trup je přitom pokryt materiálem ztěžujícím zjistitelnost ponorky sonarem. Počet členů posádky se podařilo snížit na 35.[5]

Výzbroj tvoří šest 533mm torpédometů, ke kterým je neseno 18 dlouhých zbraní – torpéd či řízených střel. Jedná se například o řízené střely Klub-S vypouštěné z torpédometů. Střely mohou útočit na hladinové i pozemní cíle, přičemž bojovou hlavici o hmotnosti 500 kg dopraví na vzdálenost 300 km.

Pohonný systém tvoří dva dieselové generátory a jeden elektromotor, roztáčející sedmilistý lodní šroub. Ponorky dosahují rychlosti 10 uzlů na hladině a 21 uzlů při plavbě pod hladinou (o dva uzly více než u třídy Kilo).[5] Pod hladinou může doplout 500 námořních mil při rychlosti 3 uzly. Maximální hloubka ponoru je 300 m.[5]

Modifikace[editovat | editovat zdroj]

V roce 2014 bylo oznámeno, že do roku 2016 bude ponorka Sankt Petersburg vybavena zcela novým tichým pohonem nezávislým na přístupu atmosférického vzduchu vyvinutým loděnicí Sevmaš.[8] Později bylo známeno, že pohon AIP nebude k dispozici dříve, než v roce 2020.[6] Roku 2017 bylo oznámeno, že ponorka Sankt Petersburg projde dvouletou generálkou a modernizací.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Platné pro verzi Projekt 1650 Amur
  2. Project 677 Lada class, Project 1650 Amur class, Diesel-Electric Torpedo Submarine [online]. Globalsecurity.org [cit. 2011-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Project 677 Lada Class / Project 1650 Amur Class Submarines [online]. Naval-technology.com [cit. 2011-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Russia to Continue Development and Test Work on New Lada Class SSK Submarine (Project 677) [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-12-18 [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d Russia's Lada sub trials to be completed in 2009 [online]. Rusnavy.com, rev. 2009-06-11 [cit. 2011-04-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b Russia's 2nd & 3rd Lada Class Submarine Delivery Slips to 2019, Fate of the Class Uncertain [online]. Navyrecognition.com, rev. 2016-01-22 [cit. 2016-04-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c Russia to Upgrade its First Project 677 Lada-class Submarine St. Petersburg [online]. Navyrecognition.com, rev. 2017-07-04 [cit. 2017-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Russian Navy’s Lada-class submarine to feature advanced quiet propulsion [online]. Naval-technology.com [cit. 2014-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]