Projekt 667BDR

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Projekt 667BDR / třída Delta III
Raketonosná ponorka třídy Delta III. Patrná je vysoká nástavba pro rakety.
Obecné informace
Uživatelé Sovětské námořnictvo
Ruské námořnictvo
Typ ponorka
Lodě 14
Zahájení stavby
Spuštění na vodu
Uvedení do služby
Osud aktivní
Předchůdce Projekt 667BD / třída Delta II
Následovník Projekt 667BDRM / třída Delta IV
Technické údaje
Výtlak 8940 t (na hladině)
10 600 t (pod hladinou)
Délka 155 m
Šířka 11,7 m
Ponor 8,7 m
Pohon 2 reaktory, 2 turbíny
Palivo {{{palivo}}}
Rychlost 14 uzlů (na hladině)
25 uzlů (pod hladinou)
Dosah
Posádka 120
Výzbroj 4× 533mm torpédomet
2× 406mm torpédomet
16× R-29R
Pancíř
Letadla
Radar
Sonar
Ostatní
Technické údaje {{{podtřída2}}}
Výtlak {{{výtlak2}}}
Délka {{{délka2}}}
Šířka {{{šířka2}}}
Ponor {{{ponor2}}}
Pohon {{{pohon2}}}
Palivo {{{palivo2}}}
Rychlost {{{rychlost2}}}
Dosah {{{dosah2}}}
Posádka {{{posádka2}}}
Výzbroj {{{výzbroj2}}}
Pancíř {{{pancíř2}}}
Letadla {{{letadla2}}}
Radar {{{radar2}}}
Sonar {{{sonar2}}}
Ostatní {{{ostatní2}}}

Projekt 667BDR (v kódu NATO třída Delta III) je třída raketonosných ponorek Sovětského námořnictva s jaderným pohonem. Třída představuje třetí verzi rozsáhlé skupiny celkem 43 raketonosných ponorek třídy Delta, tvořící od 70. let páteř sovětských námořních strategických sil. Liší se především použitím raket nové verze R-29R. Část ponorek stále slouží v Ruském námořnictvu.

Stavba a uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Ponorka třídy Delta III

Vývoj ponorek projektu 667BDR byl zadán roku 1972 konstrukční kanceláři Rubin.[1] Sovětské loděnice v Severodvinsku postavily celkem 14 ponorek této třídy. Do služby byly zařazeny v letech 19761982.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Torpédovou výzbroj představují čtyři 533mm torpédomety a dva 406mm torpédomety. V rozměrné nástavbě za bojovou věží je, ve dvou řadách, umístěno 16 balistických raket R-29R (v kódu NATO SS-N-18 Stingray), odpalovaných pomocí systému D-9R.[1] Jedná se o první sovětské balistické rakety s vícenásobnou jadernou hlavicí (MIRV). Střela nesoucí tři hlavice o síle 200 kT TNT měla dolet 6500 km. Pokud ovšem nesou jen jednu hlavici o síle 450 kT, dolet se zvětší na 8000 km. Nejvyšší počet hlavic na jedné raketě je sedm.

Pohonný systém ponorek tvoří dva tlakovodní reaktory a dvě parní turbíny. Nejvyšší rychlost ponorek dosahuje 14 uzlů na hladině a 25 uzlů pod hladinou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b 667BDR DELTA III [online]. [cit. 2011-11-24]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha : Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 256.  
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353.  
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu