Filip Belgický

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Filip Belgický
král Belgičanů
Král Filip v roce 2018
Král Filip v roce 2018
Doba vlády 21. července 2013 – dosud (6 let)
Úplné jméno Philippe Léopold Louis Marie (francouzsky)
Filips Leopold Lodewijk Maria (nizozemsky)
Narození 15. duben 1960
Laken
Předchůdce Albert II.
Manželky Mathilde Belgická
Rod Koburkové
Dynastie Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská
Otec Albert II. Belgický
Matka Paola Belgická
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip (* 15. dubna 1960 na zámku Belvedère u Lakenu) je belgický král vládnoucí od 21. července 2013. Filip je syn Alberta II. ze Sasko-Kobursko-Gothajské dynastie a jeho ženy Paoly Ruffo di Calabria.

Život[editovat | editovat zdroj]

Královská zástava Filipa Belgického

Jako syn králova bratra, bývalého krále Alberta II., byl vychováván jako následník trůnu, aby jednoho dne nastoupil na trůn po svém strýci Baudouinovi, avšak když ten předčasně zemřel, nebyl Filip považován za zralého a na trůn nastoupil jeho otec jako Albert II.

Vysokou školu začal studovat na jezuitské koleji Saint-Michel v Bruselu a pokračoval na benediktinské univerzitě v Lophem, kde se vyučuje vlámsky. Ze zahraničních univerzit OxforduStanfordu si odnesl titul magistr politických věd. V roce 1989 absolvoval řadu speciálních zkoušek na Královské vysoké škole národní obrany. Od této doby se objevoval po boku krále jako jeho následník.

Král je spíše introvertní a hluboce věřící člověk, poznamenaný manželskou krizí, kterou prošli jeho rodiče, a proto měl problém navázat vztah s vhodnou dívkou a oženit se. Na trůně by někteří Belgičané raději viděli jeho mladší sestru, princeznu Astrid, provdanou za rakouského arcivévodu Lorenze d'Este[zdroj?].

Oficiální povinnosti[editovat | editovat zdroj]

Král Filip po ukončení svých studií převzal od svého otce mnohé oficiální povinnosti. Vedl například zahraničí misi skupiny belgických podnikatelů. Je členem Club of Rome. V roce 2012 se účastnil bilderberské konference, neformálního soukromého setkání světově nejvlivnějších osob. Mezi jeho zájmy patří literatura, hospodářské záležitosti a sport.

V roce 1995 byl Filipovi propůjčen velkokříž rytířského Řádu Božího Hrobu v Jeruzalémě. V roce 1998 jej přijal rovněž Maltézský řád jako čestného a oddaného rytíře.

3. července 2013 oznámil jeho otec Albert II. svou abdikaci k 21. červenci 2013, na den belgického dne nezávislosti.[1] Poté co Albert II. podepsal abdikační listinu, složil přísahu na belgickou ústavu.[2]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Královský monogram Filipa Belgického

Výběr manželky byl choulostivý, belgický kontext si žádá, aby se princ nespojil s žádnou z dívek ze soupeřících stran. V září 1999 bylo oznámeno jeho zasnoubení s dívkou z belgické aristokracie, Mathilde d'Udekem d'Acoz, terapeutkou řečových vad a psycholožkou, jejíž rodina, původně vlámská, žije ve Valonsku. Její otec Patrick vykonává krajské funkce jak ve Valonsku, tak Vlámsku. Matkou Mathilde je polská komtesa Anna Komorowská.

Král Filip s manželkou královnou Mathildou

Sňatek uzavřený francouzsky, vlámsky a německy se uskutečnil 4. prosince 1999 v Katedrále sv. Michala a Guduly a uspokojil obě soupeřící komunity.

Ze svazku Philippa a Mathildy se narodily čtyři děti:

Vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Národní vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Zahraniční vyznamenání
Stát Stuha Název Datum udělení
ArgentinaArgentina Argentina ARG Order of the Liberator San Martin - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu osvoboditele generála San Martína[3] 1994, 6. května
BolívieBolívie Bolívie BOL Order of Condor of the Andes - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu andského kondora[3] 1996, 9. září
DánskoDánsko Dánsko Orderelefant ribbon.png rytíř Řádu slona[3][4] 2002, 28. května
FinskoFinsko Finsko FIN Order of the White Rose Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu bílé růže[3] 2004, 30. března
FrancieFrancie Francie Legion Honneur GC ribbon.svg velkokříž Řádu čestné legie 2014, 6. února
JaponskoJaponsko Japonsko JPN Daikun'i kikkasho BAR.svg velkokříž s řetězem Řádu chryzantémy[5] 2016, 9. října
JordánskoJordánsko Jordánsko JOR Al-Hussein ibn Ali Order BAR.svg řetěz Řádu al Husejna bin Aliho[6] 2016, 18. května
LucemburskoLucembursko Lucembursko Ordre du Lion d'Or de la Maison de Nassau ribbon.svg rytíř Nassavského domácího řádu zlatého lva[3] 1999, 15. března
MaďarskoMaďarsko Maďarsko HUN Order of Merit of the Hungarian Rep (civil) 1class BAR.svg velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky[3] 2008, 18. dubna
NěmeckoNěmecko Německo GER Bundesverdienstkreuz 9 Sond des Grosskreuzes.svg velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo 2016, 6. března
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko NLD Order of the Dutch Lion - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu nizozemského lva 2016, 28. listopadu
Order of Orange-Nassau ribbon - Knight Grand Cross.svg velkokříž Řádu dynastie Oranžsko-Nasavské[3] 1993, 6. května
NorskoNorsko Norsko St Olavs Orden storkors stripe.svg velkokříž Řádu svatého Olafa[3] 2003, 20. května
PolskoPolsko Polsko POL Order Orła Białego BAR.svg rytíř Řádu bílé orlice 2015, 13. října
POL Order Zaslugi RP kl1 BAR.png velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky[3] 2004, 18. října
PortugalskoPortugalsko Portugalsko[7] PRT Order of Christ - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu Kristova[3] 2005, 18. října
PRT Military Order of Aviz - Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu avizských rytířů 1997, 18. září
PRT Order of Prince Henry - Grand Collar BAR.png velkokříž s řetězem Řádu prince Jindřicha 2018, 22. října
ŘeckoŘecko Řecko GRE Order of Honour Grand Cross BAR.png velkokříž Řádu cti[3] 2005, 1. února
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko ESP Isabella Catholic Order GC.svg velkokříž Řádu Isabely Katolické[3][8] 2000, 16. května
ŠvédskoŠvédsko Švédsko Order of the Seraphim - Ribbon bar.svg rytíř Řádu Serafínů[3] 2001, 7. května
TureckoTurecko Turecko Order of the State of Republic of Turkey.png Státní vyznamenání Turecké republiky 2015, 4. října

Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Belgischer König kündigt Abdankung an, autor Frankfurter Allgemeine Zeitung, zveřejněno 2013-07-03
  2. König Filip folgt Albert II. auf den Thron dostupné na: SPON, online, 21. července 2013. vydáno 22. července 2013
  3. a b c d e f g h i j k l m Biografisch Handboek 2007: Sénat de Belgique Dostupné online
  4. Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. (dánsky) 
  5. Dîner d’Etat au Palais impérial de Tokyo – Noblesse & Royautés. www.noblesseetroyautes.com [online]. [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. 
  6. Nuevo duelo de reinas: una Rania muy 'demodé' no puede con una Matilde sublime. El Confidencial [online]. 2016-05-20 [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. (španělsky) 
  7. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-18]. Dostupné online. 
  8. https://www.boe.es/boe/dias/2000/05/13/pdfs/A17721-17721.pdf

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Předchůdce:
Albert II. Belgický
Znak z doby nástupu král Belgičanů
od 2013
Znak z doby konce vlády