Prevence alergie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Rozvoj alergických onemocnění můžeme ovlivnit na 3 třech úrovních. Preventivní opatření jsou tedy rozdělována na primární, sekundární a terciární. 

Primární cesty prevence [editovat | editovat zdroj]

Primární prevence se zaměřuje na ovlivnění počáteční cesty rozvoje alergie během období před porodem. A je zaměřena na celou populaci.

Během těhotenství se doporučuje zdravě stravovat, nekouřit, redukovat venkovní vzdušné polutanty, doplňovat deficity ve výživě, např. vitamín D3. V případě výskytu alergie v rodině je vhodné zabránit vystavení organismu alergenům. Doporučuje se kojit bez speciálních diet ze strany matky.[1][2][3]

Doporučuje se výlučně kojit do 4. měsíce věku. V tomto období by se nemělo dětské střevo setkat s jinou bílkovinou než z mateřského mléka. Mezi čtvrtým až šestým měsícem se objevuje tzv. „toleranční okno“. Během těchto dvou měsíců by měly být postupně zařazovány nemléčně složky potravy za pokračujícího kojení. Kojením se zachovají podmínky tolerance ve střevě i podmínky pro postupný rozvoj střevní mikrobioty a zařazováním nemléčné stravy se vytvoří tolerance k těmto potravinám.[4]

Stejně jako kauzální léčba alergie (např. specifická alergenová terapie), tak i výzkum zaměřený na aktivní prevenci alergie využívá faktory indukující toleranci.[5][6] K rozvoji alergie přispívá kromě genetického podkladu i vnímavost k osídlování střev a přirozené setkávání s mikroby. Za vznik alergie může být částečně zodpovědné i pozměněné složení střevní mikrobioty. To může být v raných stádiích života pozměněno pomocí probiotik.[7][8][9] Použití probiotik jako prevence bylo mnohokrát popisováno v různých studiích. Mikrobiotu je během života těžké měnit a proto byly probiotika ve většině studií podávány matkám před porodem nebo dětem po narození[9]. Rozsáhlá bezpečnostní analýza neprokázala zvýšené zdravotní riziko při použití probiotik pro prevenci alergie[10]. Ve většině studií, které využily kmeny Lactobacilllus  nebo Bifidobacterie, dokázaly snížení výskytu ekzému, ale neprokázaly snížení výskytu alergické rýmy nebo astmatu (viz tabulka). Ve studii, kdy byl použit nepatogenní kmen Escherichia coli, došlo ke snížení výskytu alergií i připsání dalších výhod- poklesu bakteriálních patogenů ve střevě a zmírnění zánětlivých procesů nebo posílení imunologické i neimunologické střevní bariéry[11]. Použití probiotik je podporováno u vysoce rizikových jedinců na úrovni těhotných žen, žen kojících rizikové jedince i rizikových novorozenců. Ale vzhledem k tomu, že zatím nebyl efekt probiotik dostatečně dokázán, je tato cesta prevence doporučena zdravým jedincům a používané kmeny by měly být plně charakterizovány a měla by být plně otestována bezpečnost jejich používání[12][13].    

Autor Probiotický kmen Efekt
Isolauri [14] Bifidobacterium lactis

Lactobacillus rhamnosus

Redukce ekzému

Redukce ekzému

Kalliomäki[15][16] Lactobacillus rhamnosus Redukce ekzému

Senzibilizace bez redukce

Kopp[17] Lactobacillus rhamnosus Opakující se epizody alergie
Kukkonen[18] Směs probiotik Redukce ekzému

Senzibilizace bez redukce

Lodinová-Žádníková[8][19] Escherichia coli K24:H31:O83  Redukce alergie

Sekundární cesty prevence[editovat | editovat zdroj]

Opatření zahrnutá do sekundární prevence jsou určeny atopickým jedincům, tak jinak těm, u kterých je zvýšené riziko rozvoje alergie. Pomocí nich bychom měli předcházet rozvoji samotného alergického onemocnění- ve zkratce se tedy jedná o eliminaci alergenů a dalších spouštěcích vlivů. V okolí atopického jedince by se mělo hodně větrat, minimalizovat množství roztočů v domácím prostředí a nemít domácí zvíře. Doporučuje se léčit ekzém a včasným léčením infekcí horních cest dýchacích předcházet rozvoji astmatu.[1][2][3]

Terciární cesty prevence[editovat | editovat zdroj]

Zavedením terciárních preventivních opatření se snažíme minimalizovat zhoršení onemocnění eliminací příčinných alergenů. Např. zaměnit mléko hypoalergenní náhražkou.[1][2][3]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prevention of allergy na anglické Wikipedii.

  1. a b c PANZNER, Petr; ŠPIČÁK, Václav. Alergologie. 1.. vyd. Praha: Galén, 2004. 
  2. a b c ŠPIČÁK, Václav. Prevence alergie. Alergie. 2006, čís. 3, s. 219-221. 
  3. a b c JOHANSSON, S.G.O.; HAAHTELA, Tari. World Allergy Organization Guidelines for Prevention of Allergy and Allergic Asthma. International Archives of Allergy and Immunology. Roč. 135, čís. 1, s. 83–92. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. DOI:10.1159/000080524. 
  4. The immunologic basis for gastrointestinal food allergy : Current Opinion in Gastroenterology. LWW. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. DOI:10.1097/MOG.0b013e3283306236. (anglicky) 
  5. INCORVAIA, Cristoforo; RIARIO-SFORZA, Gian Galeazzo; INCORVAIA, Stefano. Sublingual immunotherapy in allergic asthma: Current evidence and needs to meet. Annals of Thoracic Medicine. 2010, roč. 5, čís. 3, s. 128–132. PMID: 20835305 PMCID: PMC2930649. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. ISSN 1817-1737. DOI:10.4103/1817-1737.65038. PMID 20835305. 
  6. PEÑA JA, VERSALOVIC J. Lactobacillus rhamnosus GG decreases TNF-α production in lipopolysaccharide-activated murine macrophages by a contact-independent mechanism. Cellular Microbiology. 2009, roč. 5, čís. 4, s. 277-285. 
  7. PETRŮ, Vít. Dětská alergologie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2012. 
  8. a b LODINOVÁ-ŽÁDNÍKOVÁ, Raja; PROKEŠOVÁ, Ludmila; KOCOURKOVÁ, Ingrid. Prevention of Allergy in Infants of Allergic Mothers by Probiotic Escherichia coli. International Archives of Allergy and Immunology. 2010, roč. 153, čís. 2, s. 201–206. PMID: 20413988. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. ISSN 1018-2438. DOI:10.1159/000312638. PMID 20413988. (english) 
  9. a b YAO, Tsung-Chieh; CHANG, Chee-Jen; HSU, Yi-Hsien. Probiotics for allergic diseases: realities and myths. Pediatric Allergy and Immunology: Official Publication of the European Society of Pediatric Allergy and Immunology. 2010-09-01, roč. 21, čís. 6, s. 900–919. PMID: 20003066. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. ISSN 1399-3038. DOI:10.1111/j.1399-3038.2009.00955.x. PMID 20003066. 
  10. VAN DEN NIEUWBOER, M.; CLAASSEN, E.; MORELLI, L. Probiotic and synbiotic safety in infants under two years of age. Beneficial Microbes. 2014-03-01, roč. 5, čís. 1, s. 45–60. PMID: 24463207. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. ISSN 1876-2891. DOI:10.3920/BM2013.0046. PMID 24463207. 
  11. LODINOVÁ-ŽÁDNÍKOVÁ, R.; SONNENBORN, U.; TLASKALOVÁ, H. Probiotics and E.coli infections in man. The Veterinary Quarterly. 1998-06-01, roč. 20, čís. sup3, s. 78–81. PMID: 22077355. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. ISSN 1875-5941. DOI:10.1080/01652176.1998.9694975. PMID 22077355. 
  12. FIOCCHI, Alessandro; PAWANKAR, Ruby; CUELLO-GARCIA, Carlos. World Allergy Organization-McMaster University Guidelines for Allergic Disease Prevention (GLAD-P): Probiotics. The World Allergy Organization Journal. 2015, roč. 8, čís. 1, s. 4. PMID: 25628773 PMCID: PMC4307749. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. DOI:10.1186/s40413-015-0055-2. PMID 25628773. 
  13. AGOSTONI, Carlo; AXELSSON, Irene; GOULET, Olivier. Prebiotic oligosaccharides in dietetic products for infants: a commentary by the ESPGHAN Committee on Nutrition. Journal of Pediatric Gastroenterology and Nutrition. 2004-11-01, roč. 39, čís. 5, s. 465–473. PMID: 15572882. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. ISSN 0277-2116. PMID 15572882. 
  14. ISOLAURI, E.; ARVOLA, T.; SÜTAS, Y. Probiotics in the management of atopic eczema. Clinical and Experimental Allergy: Journal of the British Society for Allergy and Clinical Immunology. 2000-11-01, roč. 30, čís. 11, s. 1604–1610. PMID: 11069570. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. ISSN 0954-7894. PMID 11069570. 
  15. KALLIOMÄKI, M.; SALMINEN, S.; ARVILOMMI, H. Probiotics in primary prevention of atopic disease: a randomised placebo-controlled trial. Lancet (London, England). 2001-04-07, roč. 357, čís. 9262, s. 1076–1079. PMID: 11297958. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. ISSN 0140-6736. DOI:10.1016/S0140-6736(00)04259-8. PMID 11297958. 
  16. KALLIOMÄKI, Marko; SALMINEN, Seppo; POUSSA, Tuija. Probiotics and prevention of atopic disease: 4-year follow-up of a randomised placebo-controlled trial. Lancet (London, England). 2003-05-31, roč. 361, čís. 9372, s. 1869–1871. PMID: 12788576. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. ISSN 0140-6736. DOI:10.1016/S0140-6736(03)13490-3. PMID 12788576. 
  17. KOPP, Matthias Volkmar; HENNEMUTH, Isabell; HEINZMANN, Andrea. Randomized, double-blind, placebo-controlled trial of probiotics for primary prevention: no clinical effects of Lactobacillus GG supplementation. Pediatrics. 2008-04-01, roč. 121, čís. 4, s. e850–856. PMID: 18332075. Dostupné online [cit. 2017-05-23]. ISSN 1098-4275. DOI:10.1542/peds.2007-1492. PMID 18332075. 
  18. KUKKONEN K, SAVILAHTI E, HAAHTELA T, JUNTUNEN-BACKMAN K, KORPELA R, POUSSA T, ET AL. Probiotics and prebiotic galacto-oligosaccharides in the prevention of allergic diseases: A randomized, double-blind, placebo-controlled trial. Journal of Allergy and Clinical Immunology. 2007, čís. 119, s. 192-198. 
  19. LODINOVÁ-ŽÁDNÍKOVÁ, Rája. Snížení rizika nosokomiálních infekcí perorálním osídlením probiotickým kmenem E . coli po narození a jeho vliv na frekvenci opakovaných infekcí a alergií po 10 a 20 letech. Alergie. 2002, čís. 4, s. 10-14.