Predslav Ljanckoronskyj
| Predslav Ljanckoronskyj Przecław Lanckoroński Предслав Лянцкоронський | |
|---|---|
 Ideální portrét od Jana Matejka | |
| Narození | před 1489 Brzezie ? (okres Wieliczka)  Polsko-litevská unie |
| Úmrtí | 10. června 1531 Krakov Polsko-litevská unie |
| Povolání | starosta, velitel 1. hejtman Záporožských kozáků |
| Následovník | Ostafij Daškovyč |
| Nábož. vyznání | římskokatolické |
| Choť | Sofia z Ostrogskich |
| Rod | Lanckorońští |
| Funkce | hejtman záporožského vojska Chmelnický starosta |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Predslav Ljanckoronskyj (polsky Przecław Lanckoroński, ukrajinsky:Предслав Лянцкоронський) (před 1489 Brzezie, okres Wieliczka, 10. června 1531 Krakov) byl polský šlechtic naturalizovaný na Ukrajině, diplomat, rytíř řádu Božího hrobu, starosta města Chmielniku a v letech 1516–1528 velitel a první hejtman Záporožské siče.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z polské šlechtické rodiny, byl synem Stanislava Ljanckoronského a Anny rozené Kurozwecké. Narodil se v Malopolsku na rodinném statku, pravděpodobně v Brzezii nedaleko Wieliczky. Na kavalírské cestě v cizině se vzdělával ve Francii, Itálii, Španělsku a v Uhrách, odkud putoval do Svaté země, a získal tam titul rytíře Božího hrobu. Po návratu do Polska byl (s největší pravděpodobností od roku 1501) dvořanem Alexandra Jagellonského a později jeho bratra, krále Zikmunda I. Starého . Byl majitelem bohatých statků, po otci zdědil Lanckoronsko a roku 1514 získal Serocko a Laskowice v Lublinské oblasti. V následujících letech však ve sporech se sousedy o část majetku v Malopolsku přišel. Roku 1516 jako velitel vedl vojenskou výpravu do Bilhorodu Dněstrovského a do Moldávie, tehdy okupované osmanskými Turky.[1] Proslavil se v roce 1520 velením jezdecké jednotce střelců za války s Řádem německých rytířů. Za zásluhy mu byl 23. října 1520 udělen úřad starosty města Chmilnyk. Byl odpovědný za obranu proti tatarským nájezdům. Neomezoval se na obranu, organizoval četné výpravy k Tatarům, kterých se účastnili Záporožští kozáci. Největší výpravu v roce 1528 spolu s Eustachem Daszkiewiczem směřoval do Očakivu. Zúčastnilo se jí asi 1200 vojáků, kteří zvítězili ve třech bitvách a zmocnili se bohaté kořisti. V roce 1530 Ljanckoronskyj obnovil město a zámek Chmilnyk.
Zemřel 10. června 1531 v Krakově, nezanechal manželku ani děti.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Krasiński, Henryk, The Cossacks of the Ukraine. London 1848, s. 34, 298.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Predslav Ljanckoronskyj na Wikimedia Commons - Web rodu Lanckorońskich
