Eparchie pražská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Eparchie pražská
Základní informace
SídloPraha, ČeskoČesko Česko
KatedrálaChrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha)
Zřízena1929/1945
ArcibiskupMichal (Dandár)
Další informace
Webhttp://www.katedrala.info
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pražská pravoslavná eparchie (rusky Пражская православная епархия, ukrajinsky Празька православна єпархія) je hlavní eparchie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku s ústředím v Praze. Eparchiální katedrálou je chrám svatých Cyrila a Metoděje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší dějiny[editovat | editovat zdroj]

Pravoslavná církev v Čechách a na Moravě odvozuje svůj původ od činnosti svatých Cyrila a Metoděje, slovanských apoštolů vzdělání a učitelů v 9. století. Tato činnost však byla záhy přerušena a spojení s Konstantinopolským prestolem nahrazeno jurisdikcí papeže, prostřednictvím bavorské římskokatolické diecéze v Řezně a liturgie ve slovanském jazyce byly nahrazeny ritem latinským. Roku 973 bylo v Praze zřízeno biskupství římskokatolické církve.

Československo[editovat | editovat zdroj]

Současná Pražská pravoslavná eparchie je následnickou organizací Československé pravoslavné eparchie, založené roku 1929, která původně spadala pod jurisdikci Srbské pravoslavná církve. Eparchie byla složena z Československé pravoslavné obce, která se oddělila z Československé (husitské) církve v roce 1924. Vůdčí duchovní osobností obce byl biskup Gorazd II. (Pavlík). Obce a farnosti tvořící tehdejší eparchii byly rozeseté v různých regionech dnešního Česka. Za pomoc při ukrývání parašutistů po atentátu na Reinharda Heydricha v roce 1942 byla eparchie prakticky zničena nacistickými okupačními silami. V září téhož roku byl biskup Gorazd společně s dalšími příslušníky pravoslavné církve popraven.

Eparchie byla obnovena v roce 1945 a 8. října toho roku se konal eparchiální sjezd v Olomouci, který se vyslovil pro přechod Československé pravoslavné eparchie pod jurisdikci Moskevského patriarchátu. Roku 1946 se eparchie změnila v exarchát Ruské pravoslavné církve. Prvním exarchou nové Církve se stal arcibiskup Jelevferij (Voroncov), který do Prahy přicestoval ze Sovětského svazu v květnu téhož roku.

V roce 1949 po rozhodnutí eparchiálního sjezdu, který se konal v Praze, byla Československá pravoslavná eparchie rozdělena na dvě samostatné eparchie: Pražskou a olomoucko-brněnskou. Od té doby existuje pražská pravoslavná eparchie ve své současné podobě.

Získání autokefality[editovat | editovat zdroj]

Po získání požehnání na autokefalitu od Ruské pravoslavné církve a vyhlášení samostatností Pravoslavné církve v Československu v roce 1951 až do roku 1992 byli pražští metropolitové zároveň také představenými celé Pravoslavné církve v Československu. Od prosince 1992 v souladu s novými stanovami může být hlavou Pravoslavné církve v Česku a na Slovensku nejen arcibiskup pražský, ale také arcibiskup prešovský (hlavní katedra Slovenska).

Vedení eparchie[editovat | editovat zdroj]

Arcibiskup Michal, současná hlava pražské eparchie
Zámek Brnky

Po smrti metropolity Doroteje († 30. prosince 1999) byl na eparchiálním sněmu 11. března 2000 pražským arcibiskupem zvolen metropolita Kryštof.[zdroj?] Dne 25. března téhož roku byl v katedrálním chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze vysvěcen do hodnosti arcibiskupa.[1] Od té doby byl hlavou pražské pravoslavné eparchie až do roku 2013, kdy se rozhodl dobrovolně odstoupit kvůli porušení slibu mnišství.[2] Statutárním správcem pražské eparchie byl pak jmenován archimandrita ThDr. Marek (Krupica), Th.D.

Dne 18. května a znovu 19. října 2013 se eparchiální sněm pokusil zvolit nového pražského biskupa, obě volby ale byly neúspěšné. V prosinci funkci metropolitního správce převzal prešovský arcibiskup Rastislav. Eparchiálním správcem byl ponechán až do zvolení nového arcibiskupa Marek (Krupica), jinak též duchovní správce Pravoslavné církevní obce v Litoměřicích.

Dne 11. ledna 2014 byl Posvátným synodem jmenován pravoslavným arcibiskupem pražským dosavadní titulární biskup hodonínský arcibiskup Jáchym.[3] Bezprostředně poté toto jmenování potvrdil XIII. mimořádný sněm Pravoslavné církve v Českých zemích a na Slovensku. Dne 1. února 2014 byl v katedrálním chrámu svatých Cyrila a Metoděje v Praze intronizován nový arcibiskup pražský a českých zemí a ihned se ujal úřadu. Jeho volba byla však zpochybněna jako neoprávněná. V roce 2015 arcibiskup Jáchym na svůj pražský úřad rezignoval a týž den byl jmenován do funkce arcibiskupa berounského.

V čele pražské pravoslavné eparchie a předsedou eparchiální rady je od roku 2014, resp. 2015, Jeho Vysokopřeosvícenost arcibiskup Michal (ThLic. Michal Dandár, Ph.D.) - arcibiskup pražský a českých zemí. Funkci osobního tajemníka arcibiskupa vykonává prot. Mgr. Milan Bílý, funkci tajemníka pro vztahy s veřejností diákon Mgr. Alexandr Lukanič a referentem pro zahraniční vztahy je jer. Kyril Karen Sarkissian, diákon arcibiskupa je protodiákon Valeriy Samolyuk. Ředitelem Úřadu eparchiální rady Pražské pravoslavné eparchie je prot. Štefan Lohojda.[4]

V prosinci 2019 arcibiskup Michal koupil za 10 milionů korun ruinu zámku Brnky severně od Prahy, zatíženou zástavou ve výši 109 miliónů Kč. Neměl přitom povolení nejvyšších orgánů církve - metropolitní ani eparchiální rady.[5]

Administrativní uspořádání[editovat | editovat zdroj]

V současnosti na území pražské eparchie funguje 39 chrámů (z nich jeden ve společném užívání s římskokatolickou církví) a 10 kaplí (1 z nich ve společném užívání s Československou církví husitskou), sjednocených v 31 farností (církevních obcí).[zdroj?] Oficiálně v Pražském okružním protopresbyterátu (Arciděkanát) Ministerstvo kultury České republiky eviduje deset Pravoslavných církevních obci.[6]

Dále je součástí pražské pravoslavné eparchie 7 okružních protobresbyterátů (parafií):

  • Středočeský okružní protobresbyterát (arciděkanát) s 9 pravoslavnými církevními obcemi
  • Karlovarský okružní protobresbyterát se 4 pravoslavnými církevními obcemi
  • Plzeňský okružní protobresbyterát s 9 pravoslavnými církevními obcemi
  • Ústecký okružní protobresbyterát s 10 Pravoslavnými církevními obcemi
  • Liberecký okružní protobresbyterát s 6 Pravoslavnými církevními obcemi
  • Východočeský okružní protobresbyterát s 4 Pravoslavnými církevními obcemi
  • Jihočeský okružní protobresbyterát s 3 Pravoslavnými církevními obcemi

Pražská eparchie spravuje tři monastýry (kláštery):

Biskupové[editovat | editovat zdroj]

Pražská římskokatolická eprachie[editovat | editovat zdroj]

Jedná se o představitele nerozdělené církve v období do Velkého schizmatu.

Arcibiskupové[editovat | editovat zdroj]

Biskupové vikáři[editovat | editovat zdroj]

Biskup vikář může být ustanoven k pomoci arcibiskupovi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Slavnostní uvedení do úřadu arcibiskupa Kryštofa [online]. hlas.pravoslavi.cz, 2000-04-01. Dostupné online. 
  2. ↑ Pravoslavný metropolita Kryštof rezignoval, christnet.cz, 12. 4. 2013
  3. ↑ Nový metropolita Pravoslávnej cirkvi v českých krajinách a na Slovensku [online]. Pravoslávna cirkev na Slovensku, 2014-01-11. Dostupné online. 
  4. ↑ a b Organizace – Pravoslavná církev [online]. [cit. 2019-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-19. 
  5. ↑ NOVÁK, Jan. Arcibiskup utratil peníze z restitucí. Podívejte se, jakou koupil zříceninu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-08-10. Dostupné online. 
  6. ↑ Výpis z Rejstříku evidovaných právnických osob. www3.mkcr.cz [online]. [cit. 2019-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-22. 
  7. ↑ Schematismus | Olomoucko-brněnská eparchie [online]. [cit. 2019-01-13]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Eparchie_pražská&oldid=23391263“