Průsmyk Valparola

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Průsmyk Valparola
Valparola Pass
Passo di Valparola
Ju de Valparola
Ju de Valparora
Pohled na východ: Opevnění Tre Sassi. Na horizontu Averau.
Pohled na východ: Opevnění Tre Sassi. Na horizontu Averau.
Základní informace
Světadíl Evropa
Pohoří Alpy
Dolomity
Průjezdnost silnice Strada provinciale 24
Výška sedla 2192 m n. m.
Poloha
  severozápad jihovýchod
Stát ItálieItálie Itálie
Provincie Belluno
Město Badia Cortina d’Ampezzo
Povodí Adiže Piava
Valparola
Fire.svg
Valparola
Souřadnice 46°31′54,08″ s. š., 11°59′19,82″ v. d.

Průsmyk Valparola (italsky Passo di Valparola, ladinsky Ju de Valparola nebo Ju de Valparora, německy Valparolapass) je průsmyk v italských Alpách u hranice s Jižním Tyrolskem. U průsmyku se nachází jezero Valparola a několik kilometrů jihovýchodně průsmyk Passo di Falzarego.

Průsmyk Valparola tvoří rozvodí mezi přítoky do Jaderského moře, a to:

  • Severozápadní svah: Říčka Gadera protékající údolím Val Badia ústící do Rienzy (něm. Rienz), ta ústí do řeky Isarco (něm. Eisack) u Brixenu, která dále ústí do Adiže.
  • Jihovýchodní svah: povodí Piavy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Až do 1. světové války patřil průsmyk Tyrolsku. Několik kilometrů východně procházela hranice s Itálií. Tím se průsmyk stal součástí fronty v Dolomitech, kterou Rakousko ze strategických důvodů poněkud posunulo za svou státní hranici. V průsmyku stojí stará rakouská penost Werk Tre Sassi. Brzy po začátku 1. světové války byla částečně zničena italskou dělostřelbou. Přitom přišlo o život několik rakouských vojáků. Jako válečnou lest nechali Rakušané pevnost zevnitř osvětlenou, aby vzbudili dojem, že je nadále bojeschopná. Z toho důvodu byla Italy nadále postřelována. Dnes je z pevnosti muzeum.

Dříve vedla přes průsmyk pouze hipostezka, která byla později přebudována na silnici strada provinciale č. 24 pokračující za průsmykem údolím Val Badia v provincii Bolzano jako strada provinciale č. 37.

Název[editovat | editovat zdroj]

Své jméno nese průsmyk po železárnách, které se kdysi v jeho blízkosti nacházely. Valporola je volný latinský překlad alpská železářská pec. Pozůstatky těchto pecí, které byly v provozu ještě v 16. století, měly být patrné ještě v roce 1860. Člověk doby kamenné již průsmyk znal, jak dokazuje několik nálezů. Lze předpokládat, že metalurgie zde sahala až do doby železné.[1]

Modrý kámen je vidět při pravém okraji pod vrcholem.

Modrý kámen[editovat | editovat zdroj]

Velký kámen[2] byl před několika lety modře natřen a stal se turistickou atrakcí.

Pohled směrem na severoseverozápad s vrcholem Cima Cunturines

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bruns,S: Geschichte der alpinen Passübergänge. Band 3, 1.vydání. Mnichov 2010. ISBN = 978-3-88675-273-7
  2. „Blauer Stein (Modrý kámen) am Valparolapass“ na Panoramio.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]