Právo stavby

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Právo stavby patří k věcným právům k věcem cizím a umožňuje stavebníkovi na cizím pozemku, nebo pod povrchem pozemku postavit svou stavbu (např. bytový prostor, nebytový prostor, studnu, aj.), nebo převzít již stávající stavbu a modernizovat ji. Samotné právo stavby je nemovitou nehmotnou věcí, je tedy předmětem vlastnického práva a lze s ním i disponovat - převádět (ale nejde převádět samotnou stavbu, neboť je součástí práva stavby), zatížit jej, použít jako zástavu a může být součástí pozůstalosti. Právo stavby je vázáno na určitý pozemek, a to na pozemek, na kterém stavebník hodlá zřídit stavbu, a pozemek, který stavebníkovi slouží k lepšímu užívání pozemku, kde bude stavba. Vzniklá stavba se pak stává součástí práva stavby a vztahuje se na celou stavbu, nikoliv na její jednotlivé části.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Tento institut se u nás objevuje již z dob Rakouska, a to ve všeobecném zákoníku občanském z roku 1811 a následně i v dalších úpravách (zákon č. 86/1912 ř. z., o stavebním právu, a zákon č. 88/1947 Sb., o právu stavby), komunistickým režimem bylo právo stavby roku 1950 zestručněno a úplně zrušeno vydáním občanského zákoníku z roku 1964. V současné úpravě se objevuje po nabytí účinnosti nového občanského zákoníku.

Vznik práva stavby[editovat | editovat zdroj]

  • právo stavby se nabývá smlouvou, vydržením, rozhodnutím orgánu veřejné moci (stanoví-li to zákon)
  • jde o právo dočasné
    • zřízeno na dobu 99 let (poslední den patrný z veřejného seznamu)
    • vznikne-li vydržením (vydržení trvá 10 nebo 20 let - § 1095 NOZ) vzniká právo stavby na 40 let → soud může zkrátit nebo prodloužit
    • lze obecně prodloužit, ale pouze se souhlasem osob, které jsou k zatíženému pozemku zapsáni jako další v pořadí
  • právo stavby nelze zřídit k pozemku, na kterém vázne právo příčící se účelu stavby
  • pokud bychom chtěli zřídit právo stavby k pozemku zatíženým zástavním právem, potřebujeme souhlas zástavního věřitele
  • lze zřídit úplatně nebo neúplatně
    • úplata může být jednorázová dávka nebo opakující se dávka neboli stavební plat (zatěžuje právo stavby jako reálné břemeno, které se zapisuje do příslušného seznamu)
    • výši platby lze sjednat inflační doložkou, nelze ji vázat na jiné budoucí nejisté okolnosti
  • pokud se stavebník zřekne práva stavby, vlastník pozemku můžeme převést právo na sebe nebo jinou osobu
  • pokud právo stavby zaniká před uplynutím času, nastávají účinky výmazu práva stavby vůči věcnému břemenu náležející osobě až zánikem tohoto věcného práva
    • pokud tato osoba dala k výmazu souhlas, účinky nastávají výmazem
  • pokud u zřízeného práva stavby stavba zanikne, samotné právo stavby tím není dotčeno (nezaniká)
  • pokud u zřízeného práva stavby vznikne stavba, ale právo stavy zaniká, stává se stavba součástí pozemku a stavebníkovi náleží polovina ceny stavby (hodnota v době zániku stavby)

Práva a povinnosti plynoucí z práva stavby[editovat | editovat zdroj]

  • stavebník má stejná práva jako vlastník, pozemek může využívat jako poživatel
    • ve smlouvě může být ujednána doba určená k provedení stavby, povinnost udržovat stavbu v dobrém stavu a pojistit ji
  • vlastník pozemku si může vyhradit souhlas k zatížení práva stavby, výhrada se zapíše do veřejného seznamu
  • platí zde vzájemné předkupní právo
    • stavebník má předkupní právo k pozemku, vlastník pozemku má předkupní právo ke stavbě

Právo stavby přechází na dědice nebo právní nástupce.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ZIMA, Petr. Právo stavby. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2015. 248 s. ISBN 978-80-7400-566-4.  
  • HURDÍK, Jan; DOBEŠOVÁ, Lenka. Občanské právo hmotné: obecná část, absolutní majetková práva. 1. vyd. Plzeň : Aleš Čeněk, 2013. 308 s. ISBN 978-80-7380-377-3.  
  • KRÁLÍK, Michal. Věcná práva podle starého a nového občanského zákoníku: uplatňování nároků a rozhodování o nich : procesní a hmotněprávní souvislosti. 2. vyd. Praha : Leges, 2014. 527 s. ISBN 978-80-87576-96-0.