Povodeň v Česku (2024)
Povodně v Česku v roce 2024 | |
---|---|
Druh události | povodeň |
Stát | Česko |
Datum | od 13. září 2024 |
Příčina | tlaková níže Boris |
Zemřelých | 5[1] |
Pohřešovaných | 8 (k 18. září 2024)[1] |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Povodně v Česku začaly v pátek 13. září 2024 jako výsledek srážky dvou frontálních systémů nad oblastí střední Evropy, které přinesly vytrvalý déšť. Zasáhly většinu území Česka, jeho sousední země, a také Chorvatsko a Rumunsko.[2][3]
V Česku během povodně dosáhlo 262 toků některého z povodňových stupňů.[4] Stoletou vodu zaznamenalo 55 měřicích míst.[5] Zahynulo či bylo pohřešováno 13 lidí.[1]
Příčiny
[editovat | editovat zdroj]Příčinné srážky byly způsobeny tlakovou níží Boris (v Německu pojmenovaná jako tlaková níže Anett), která se díky silnému jihovýchodnímu proudění přesouvala do oblasti střední a východní Evropy ze severní Itálie. Toto je typický scénář povětrnostní situace označované jako Vb (pět b), která je spojována s rekordními srážkovými úhrny ve střední Evropě. Stejně jako během povodňové situace v roce 1997 nastala neobvyklá situace, při které byla tlaková níže zablokována ve svém severovýchodním postupu dvěma oblastmi vysokého tlaku vzduchu (Reinhold[6] nad západní Evropou a Quentin[7] nad severozápadním Ruskem), což znamenalo dlouhodobé setrvání středu tlakové níže nad jihovýchodním Polskem. Tato situace se nad Českem projevila výrazným frontálním rozhraním v týlu tlakové níže, které se vyznačovalo silnou konvergencí a vertikálním střihem větru. Výsledkem byly velmi intenzivní a dlouhotrvající srážky v oblasti severní Moravy a Slezska.[8][9]
Sumy srážek výrazně ovlivnil i silný vítr, který umocnil návětrný efekt na českých horách. Zejména Jeseníky byly přímou překážkou v týlovém proudění, a na jejich hřebenech a návětřích byly zaznamenány vůbec nejvyšší sumy srážek za období od středy do pondělí, a to i přes 500 mm. Vícedenní úhrny srážek v Jeseníkách zhruba odpovídaly povodňové situaci v červenci 1997, následné extrémní povodně místně překonaly i průtoky v roce 1997.
Nejvíce zasaženými povodími jednotlivých řek byly ty, které odvodňují severní a severozápadní oblast Jeseníků a Rychlebských hor, tj. povodí řek Bělé, Desné, Opavy, Opavice, Osoblahy a Vidnávky. Naopak méně dotčeným bylo povodí řeky Moravice, která odvodňuje jihovýchodní oblast Hrubého Jeseníku a během téměř celé srážkové epizody se její povodí nacházelo ve srážkovém stínu.[10][11]
Stanice | Úhrn srážek v mm |
---|---|
Rejvíz | 516,7 |
Červenohorské sedlo | 473,8 |
Jeseník | 464,9 |
Labská bouda | 442,7 |
Pomezní boudy, Horní Malá Úpa | 438 |
Zlaté Hory | 416,1 |
Staré Město pod Sněžníkem, Paprsek | 413,2 |
Luční bouda | 386,9 |
Bílý Potok, Smědava | 338,8 |
Dvoračky | 335,7 |
Pohorská Ves | 328,5 |
Lysá hora | 307,1 |
Karviná | 274,5 |
Oblasti zasažené povodněmi
[editovat | editovat zdroj]Povodněmi byly zasaženy téměř všechny kraje ČR, k nejhůře postiženým patří Moravskoslezský a Olomoucký kraj. K nejrozsáhlejším rozlivům došlo v údolní nivě řeky Opavy od Krnova přes Opavu k soutoku s Odrou a na řece Odře samotné.
Zrušeny byly desítky kulturních a sportovních akcí,[13] například Dny NATO v Ostravě. Kvůli podmáčenému terénu byly někde zrušeny akce i na další víkend.[zdroj?]
Povodeň také narušila silniční i železniční dopravu, zejména v Moravskoslezském kraji. Přerušena byla i doprava mezinárodní, neboť byl zastaven provoz vlaků mezi Českou republikou a Polskem.[14][15][16] Zastavení provozu mezi Českem a Polskem se týkalo vlaků Českých drah (na české straně) a PKP Intercity, dopravce Regiojet přerušil dopravu jen na dva dny, poté začal mezi Prahou, česko-polskou hranicí a dále do Polska jezdit odklonem přes Slovensko.[17] Voda vnikla do pražského metra (z důvodu rekonstrukce stropní desky ve vestibulu stanice Muzeum při stavbě tramvajové trati na Václavském náměstí), ale jeho provoz nebyl přerušen.[18] Přes 250 000 domácností se ocitlo bez elektřiny.[19]
Moravskoslezský kraj
[editovat | editovat zdroj]Moravskoslezský kraj se stal nejvíce postiženým krajem. K velmi zasaženým městům patřila Ostrava, kde se protrhla říční hráz u soutoku Opavy a Odry,[20] Opava nebo Krnov, který byl zaplaven z 80 %. Silně zaplaveno bylo i město Bohumín.
Olomoucký kraj
[editovat | editovat zdroj]Povodní byl velmi poničen Jeseník, záplavová vlna uzavřela Litovel.[21] Výrazně zatopené byly i Hanušovice, Mikulovice, Písečná nebo Česká Ves. V některých obcích spadly pod náporem vody některé domy, poničeny či strženy byly i mosty v Jeseníku či České Vsi.[22][23]
Jihočeský kraj
[editovat | editovat zdroj]Malše
[editovat | editovat zdroj]Silné deště v oblasti Novohradských hor rozvodnily řeky Černou, Stropnici a Malši. Zaplaveno bylo několik domů v Benešově nad Černou, v Doudlebech a asi 35 objektů[24] v obci Plav.[25] V Českých Budějovicích se řeky nedostaly do obytných oblastí.
Lužnice
[editovat | editovat zdroj]V povodí Lužnice došlo v úterý 17. září k naplnění rybníka Rožmberk, v obcích pod ním voda kulminovala až koncem týdne, kdy již jinde voda opadla. U Frahelže dosáhla voda ve čtvrtek úrovně padesátileté vody.[26] Lužnice tak byla posledním tokem, kde byl vyhlášen třetí stupeň. Ve Veselí nad Lužnicí i přes obavy voda nepřekonala bariéry.
Jihomoravský kraj
[editovat | editovat zdroj]Již necelý týden před povodněmi Brno začalo s protipovodňovými opatřeními. Např. na ulici Poříčí hrozilo, že se řeka Svratka vylije ze svého koryta, což se nestalo.
14. září 2024 začalo Brno s evakuací Nemocnice Milosrdných bratří, muselo se evakuovat přes 200 pacientů. Také hrozilo, že voda zaplaví nemocniční přístroje, což by ovlivnilo chod celé nemocnice.[27] Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich situaci komentoval takto: „Řeka Svratka, jejíž hladina stoupá, by se sice podle aktuálních predikcí neměla vylít z koryta, nicméně může kanalizací vystoupat do suterénu nemocnice, kde je zdroj elektřiny.”
16. září 2024 voda zasáhla sklepy ve znojemské části Dobšice. Ještě v tento den zasáhla povodeň obec Podhradí nad Dyjí, kde je situace nejkritičtější. Aktuálně je obec bez mobilního signálu a elektřiny. Tam voda také zaplavila místní trafostanici.[28]
Na Mlýnském nábřeží v brněnských Obřanech se pod mužem utrhl břeh. Jen šťastnou náhodou ho zachránili pracovníci brněnské městské policie.[29]
17. září 2024 kolem desáté hodiny dopolední vznikla technická závada na elektrárně v Brněnské přehradě. Pracovníci ČEZ technickou závadu stabilizovali.[30]
V Židlochovicích u Brna přetrvával 14. září 3. povodňový stupeň.[31]
Zlínský kraj
[editovat | editovat zdroj]Třetí stupeň povodňové aktivity byl zaznamenán v neděli 15. září v Uherském Brodě na Olšavě[32] a ve Valašském Meziříčí na Rožnovské i Vsetínské Bečvě.[33]
Oblasti zasažené výpadky dodávky elektřiny
[editovat | editovat zdroj]Zejména na počátku povodní v důsledku silných dešťů a větru byly první zasaženou oblastí v ČR východní Čechy, kde bylo podle údajů z 14. září 2024 k 8:00 na 1 400 obyvatel bez elektrické energie.[34] V Jihomoravském kraji bylo bez elektrické energie na 3 000 domácností.
ČEZ evidoval na 44 000 míst bez elektřiny, telefonní společnosti O2 a Vodafone evidovaly výpadky signálu na jihu a severu Čech.
V neděli 15. září 2024 bylo v ranních hodinách bez elektrické energie něco okolo 260 tisíc odběratelů.[35]
Evakuace obyvatel
[editovat | editovat zdroj]Na mnoha místech došlo k evakuaci obyvatel, do 15. září bylo evakuováno 10 500 obyvatel.[5] V Brně se evakuace týkala Nemocnice Milosrdných bratří,[36] nemocnici evakuoval také Bohumín.[37] Odejít ze svých domů a bytů museli ve velkých počtech také obyvatelé Krnova nebo Opavy. Město Vodňany evakuovalo dolní části Vodňan (Jatky, Jednoletky a Chaty).
Oběti a pohřešovaní lidé
[editovat | editovat zdroj]Jedna žena utonula v potoce Krasovka na Krnovsku, další v Kobylé nad Vidnavkou na Jesenicku. Dva muži zemřeli v Krnově.[38] Bez dalších podrobností oznámil 18. září 2024 ministr vnitra Vít Rakušan pátou oběť. Dalších osm lidí bylo pohřešováno;[1] čtyři z nich už od 14. září – tři po pádu auta do řeky Staříč v obci Lipová-lázně na Jesenicku, jeden muž spadl do rozvodněného Jankovického potoka na Uherskohradišťsku.[39]
Povodňové škody
[editovat | editovat zdroj]Škody jsou odhadovány na desítky miliard korun. Jen v Opavě poškodila povodeň přes 6 tisíc staveb.[40] Na konci září 2024 odhadovala Česká asociace pojišťoven odškodnění na téměř 20 miliard korun.[41]
Protipovodňová opatření
[editovat | editovat zdroj]Ne všechna protipovodňová opatření, která byla plánována po povodních na Moravě a Odře v roce 1997, byla uskutečněna. Některé projekty jsou brzděny místními protesty (vodní nádrž u obce Nové Heřminovy, Bohdíkov na Šumpersku[42] a další), problémy s výkupem pozemků, nerozhodností (obec Troubky) nebo pomalou přípravou.[43] A je otázkou, zdali by splnily svůj účel, nebo ne.[44]
Vliv povodní na dopravu
[editovat | editovat zdroj]Silniční doprava
[editovat | editovat zdroj]Do 13. září byla situace jak v silniční, tak v železniční dopravě relativně stabilní. Vyjma popadaných stromů nedocházelo k omezením dopravy.
V noci ze 13. na 14. září se první problémy projevily zejména v okresech Jeseník, Šumperk, Bruntál a Opava. Docházelo k zaplavování zejména místních komunikací vlivem rozbouřených toků. Situace se začala dramaticky zhoršovat 14. září ráno, především v okrese Jeseník, kde došlo k zaplavení silnice I/44 mezi Jeseníkem a Písečnou. Následně došlo k zaplavení i ostatních silnic vedoucích přes Jeseník, čímž prakticky došlo k odříznutí Jeseníku od zbytku silniční sítě.
Podobná situace se o pár hodin později odehrála i v Krnově a Opavě, kde došlo k zaplavení mnoha silnic, zejména ležících při řece Opava (resp. Opavice). Už 14. září podvečer byla silnice I/57 obtížně sjízdná, k zastavení dopravy došlo do půlnoci dne 14. září. Do Opavy a Krnova se bylo, ač obtížně, možné dostat jenom z výše položených silnic z jihu, resp. jihozápadu.
V sobotu 14. září se situace dramaticky zhoršovala také v Ostravě, Bohumíně a Karviné. Nejdříve docházelo k zaplavování podjezdů a jiných míst, kde prosakovala spodní voda, nicméně vlivem stoupání Odry, Ostravice a Porubky došlo k zalití zejména níže položených silnic a ulic. Došlo také k zaplavení dálnice D1 u Bohumína, dálnice D56 nedaleko Paskova, a mnoha dalších cest. Silnice se však navzdory velmi kritické situaci dařilo držet v provozu, hlavně ve směru na Frýdek-Místek a Český Těšín.
V Krkonoších byla uzavřena prakticky celá silnice II/252 procházející Malou Úpou na polské hranice, a to kvůli podmáčení a popadaným stromům.[45]
Železniční doprava
[editovat | editovat zdroj]Nejvážnější situace v železniční dopravě byla hlavně na severu Olomouckého kraje a téměř v celém Moravskoslezském kraji, kde došlo k zastavení provozu na téměř všech tratích. Mezi Hanušovicemi a Jeseníkem a mezi Jeseníkem a Žulovou byla již před povodněmi zavedena náhradní autobusová doprava z důvodu rekonstrukce trati. Navzdory zhoršujícím se podmínkám se dařilo náhradní autobusovou dopravu provozovat zhruba do soboty 14. září do poledne, pak byla i náhradní autobusová doprava vlivem zaplavení cest zastavena.
Vzhledem k vývoji situaci se vědělo, že ostravský železniční uzel zažije obdobnou katastrofu, jako při povodních v roce 1997, proto státní železniční společnosti ČD, ČD Cargo a SŽ vydaly několik preventivních opatření, které měly zamezit mimo jiné podobné nehodě, jako v roce 1997, kdy došlo k vykolejení EC 104 Sobieski nedaleko Suchdola nad Odrou vlivem podemleté tratě.
V pátek 13. září rozhodlo ČD Cargo o evakuaci zhruba 45 lokomotiv z ostravského depa ležícím při ostravském hlavním nádraží do stanice Ostrava-Kunčice, které má bezpečnější polohu. Dne 14. září vlaky v úseku Český Těšín – Ostrava – Olomouc projížděly nízkou rychlostí z důvodu prevence mimořádné události.
První tratí v ostravském uzlu, která byla zaplavená, byla trať mezi Bohumínem a Dětmarovicemi, a to 14. září od 15. hodiny. V provozu se dařilo udržovat koridor Přerov–Ostrava–Bohumín ještě 14. září do pozdního večera i navzdory padajícím větvím na troleje a zaplavením okolí tratě v podstatě souvisle od Hranic na Moravě. Ještě během provozu došlo k zaplavení depa v Bohumíně. Poslední vlaky, které před povodněmi přijely do Ostravy, byly vlaky IC 547 a SC 517 15. září těsně po půlnoci, pak byla doprava zastavena. Brzy ráno dne 15. září došlo k zastavení dopravy v úseku Ostrava-Svinov – Bohumín. Nádraží ve Svinově se už dopoledne ocitlo pod vodou a kolem 15. hodiny došlo k celkovému zaplavení nádražního podchodu. Pod vodou se ocitlo také nádraží v Bohumíně. Ostravské hlavní nádraží bylo v neděli 15. září ještě sjízdné, a tak bylo možné zajišťovat aspoň provoz osobních vlaků do Vratimova.
Navzdory kritické situaci v neděli 15. září se dařilo udržet v provozu železniční dopravu z Ostravy, a to přes jedinou trať, vedoucí přes Havířov. Osobní vlaky, ač silně nepravidelně a s vysokým zpožděním jezdily z Ostravy-Vítkovic, mezinárodní doprava byla vlivem popadaných stromů a sesuvu půdy u Mostů u Jablunkova zastavena, na večer však obnovena se silnými omezeními.
V pondělí 16. září se však opět situace v Ostravě mírně zhoršila. Dopoledne došlo k zastavení provozu na hlavním nádraží, kde hrozilo zaplavení, k čemuž dopoledne došlo. Vytopeno bylo pouze kolejiště, a tak autobusy a MHD k nádraží zajížděly nadále. Vlaky jedoucí z Vratimova tak opět byly zkráceny, a to na zastávku Ostrava-Stodolní. Situace se naopak mírně zlepšila ve směru na Havířov a Český Těšín – vlaky jezdily v úseku Ostrava-Vítkovice – Český Těšín v hodinovém taktu a v úseku Mosty u Jablunkova – Dětmarovice v dvouhodinovém taktu. K večeru bylo nádraží ve Svinově už opět suché, ale stále mimo provoz kvůli poškození tratě, zabezpečovacího zařízení a zatopení staničního podchodu. Mimo Moravskoslezského a Olomouckého kraje, kde situace nadále zůstala kritická, byla během dne obnovena doprava na téměř všech zasažených tratích (například do Lipna nad Vltavou, z Batelova do Jihlavy, nebo do Luhačovic). Ve večerních hodinách byla opět zprovozněna i trať ze Zábřehu na Moravě do Šumperku.
Již od neděle 15. září přistoupily České dráhy k systematickým opatřením v dálkové dopravě. Většina vlaků jedoucích přes Ostravu byla ukončena v Olomouci, resp. v Hranicích na Moravě, noční pár vlaků EN 442/443 byl odkloněn přes Vsetín a Púchov. K podobnému kroku přistoupila i společnost RegioJet, vlaky navzdory zpoždění v řádech hodin jezdily přes Horní Lideč. Bez náhrady byly zrušeny rychlíky Kysučan mezi Čadcou a Ostravou a vlaky zajíždějící z Polska.
Po opadnutí vody se začaly ukazovat první škody na železničních tratích. Došlo k podemletí např. tratě z Opavy do Hlučína, z Opavy do Ostravy, z Hanušovic do Bludova nebo úzkorozchodné tratě z Třemešné ve Slezsku do Osoblahy. K úplnému zničení tratě došlo mezi Karlovicemi a Vrbnem pod Pradědem, stejně jako v roce 1997.[46]
Správa železnic v tiskové správě uvedla, že v souvislosti s povodněmi hasiči Správy železnic řešili okolo 280 událostí. Škody na infrastruktuře odhadla předběžně v řádu stovek milionů korun.[47]
Číslo a úsek tratě | Počátek omezení | Konec omezení | Poznámka | |
---|---|---|---|---|
025 | Dolní Lipka – Hanušovice | 14. 9. 2024 18:00 | 17. 9. 2024 18:00 | zaplavení tratě |
027 | Meziměstí–Broumov | 15. 9. 2024 04:40 | 16. 9. 2024 12:00 | zaplavení tratě |
195 | Rybník – Lipno nad Vltavou | 14. 9. 2024 15:00 | 16. 9. 2024 16:00 | zaplavení tratě |
199 | Nové Hrady | 16. 9. 2024 21:45 | 17. 9. 2024 10:00 | zaplavení tratě |
České Velenice – Gmünd | 15. 9. 2024 15:45 | 18. 9. 2024 20:00 | zaplavení tratě na území Rakouska | |
224 | Pelhřimov – Horní Cerekev | 15. 9. 2024 06:15 | 16. 9. 2024 10:00 | preventivní zastavení provozu |
225 | Batelov–Jihlava | 15. 9. 2024 07:00 | 16. 9. 2024 17:00 | zaplavení tratě |
240 | Náměšť nad Oslavou – Třebíč | 15. 9. 2024 09:15 | 15. 9. 2024 19:30 | zaplavení tratě, popadané stromy |
246 | Mikulov na Moravě – Novosedly | 18. 9. 2024 15:00 | 19. 9. 2024 20:00 | zaplavení tratě |
Novosedly – Hrušovany nad Jevišovkou-Šanov |
16. 9. 2024 10:25 18. 9. 2024 15:00 |
od 16. 9. 2024 zaplavení přístupových komunikací k zastávce Jevišovka, od 18. 9. 2024 zaplavení tratě | ||
248 | Znojmo–Retz | 14. 9. 2024 17:00 | 16. 9. 2024 23:00 | zaplavení tratě na území Rakouska |
253 | Boří les – Lednice | 13. 9. 2024 16:20 | 16. 9. 2024 20:00 | preventivní zastavení provozu |
260 | Blansko – Brno hlavní nádraží | 15. 9. 2024 17:30 | 15. 9. 2024 23:30 | podmáčení tratě, provoz pouze omezen |
271 | Polom – Suchdol nad Odrou | 15. 9. 2024 00:05 | 17. 9. 2024 20:00 | zaplavení tratě |
Suchdol nad Odrou – Studénka | 16. 9. 2024 00:00 | 20. 9. 2024 13:55 | zaplavení tratě, provoz zastaven již od 15. 9. 2024 | |
Studénka–Jistebník | 15. 9. 2024 00:05 | zaplavení tratě | ||
Jistebník – Polanka nad Odrou | 16. 9. 2024 00:00 | zaplavení tratě, provoz zastaven již od 15. 9. 2024 | ||
Polanka nad Odrou – Bohumín | 15. 9. 2024 00:05 | 28. 9. 2024 20:00 | zaplavení tratě | |
272 | Bohumín–Chałupki | 15. 9. 2024 00:05 | 12. 10. 2024 18:00 | zaplavení a podemletí tratě |
272 | Dětmarovice–Zebrzydowice | 14. 9. 2024 15:00 | 15. 9. 2024 10:00 | preventivní zastavení provozu |
277 | Suchdol nad Odrou – Fulnek | 15. 9. 2024 13:30 | 17. 9. 2024 20:00 | zaplavení tratě |
278 | Suchdol nad Odrou – Nový Jičín | 14. 9. 2024 | 17. 9. 2024 10:00 | zaplavení tratě |
291 | Postřelmov | 15. 9. 2024 13:30 | 16. 9. 2024 20:00 | zaplavení tratě |
Petrov nad Desnou – Velké Losiny | 14. 9. 2024 19:40 | 21. 9. 2024 00:00 | zaplavení tratě | |
Velké Losiny – Kouty nad Desnou | 22. 11. 2024 15:20 | |||
292 | Bludov–Hanušovice | 14. 9. 2024 18:00 | 16. 11. 2024 00:00 | zaplavení a podemletí tratě |
Hanušovice – Jindřichov na Moravě | 9. 9. 2024 06:15 14. 9. 2024 18:00 |
16. 12. 2024 00:00 | zaplavení a podemletí tratě, provoz přerušen již před povodní | |
Písečná–Mikulovice | 14. 9. 2024 06:00 | 1. 10. 2025 00:00 | zaplavení a podemletí tratě | |
Głucholazy–Krnov | 16. 12. 2024 00:00 | zaplavení tratě | ||
294 | Hanušovice – Staré Město pod Sněžníkem | 14. 9. 2024 11:00 | 16. 12. 2024 00:00 | sesuv půdy, následné zaplavení tratě |
297 | Mikulovice – Zlaté Hory | 14. 9. 2024 18:00 | 1. 4. 2025 00:00 | zaplavení tratě |
298 | Třemešná ve Slezsku – Osoblaha | 14. 9. 2024 05:50 | 16. 12. 2024 00:00 | zaplavení a podemletí tratě |
303 | Branky na Moravě – Valašské Meziříčí | 14. 9. 2024 13:20 | 15. 9. 2024 16:15 | zaplavení tratě |
304 | Kojetín–Tovačov | 15. 9. 2024 | 17. 9. 2024 | zaplavení tratě |
305 | Kroměříž–Zborovice | 15. 9. 2024 06:45 | 17. 9. 2024 10:00 | zaplavení tratě |
306 | Konice–Ptení | 15. 9. 2024 08:50 | 17. 9. 2024 15:00 | nestabilní svah vlivem dešťů |
Ptení – Kostelec na Hané | zaplavení tratě | |||
307 | Červenka – Senice na Hané | 15. 9. 2024 22:00 | 19. 9. 2024 06:00 | zaplavení tratě |
310 | Bruntál – Milotice nad Opavou | 14. 9. 2024 15:00 | 10. 10. 2024 15:00 | zaplavení a podemletí tratě |
Krnov – Opava východ | 16. 12. 2024 00:00 | podemletí a zničení tratě | ||
312 | Bruntál – Malá Morávka | 14. 9. 2024 | 1. 1. 2025 00:00 | |
313 | Karlovice – Vrbno pod Pradědem | 14. 9. 2024 | podemletí a zničení tratě, zastavení provozu nebylo SŽ ohlášeno | |
314 | Mladecko – Svobodné Heřmanice | 14. 9. 2024 | zaplavení tratě | |
315 | Opava východ – Hradec nad Moravicí | 14. 9. 2024 18:00 | 20. 9. 2024 12:40 | preventivní zastavení provozu |
317 | Opava východ – Kravaře ve Slezsku | 14. 9. 2024 19:30 | 1. 11. 2024 12:00 | zaplavení a podemletí tratě |
Kravaře ve Slezsku – Hlučín | 21. 9. 2024 12:00 1. 11. 2024 12:00 |
zaplavení tratě | ||
Kravaře ve Slezsku – Chuchelná | zaplavení tratě | |||
320 | Bohumín–Dětmarovice | 14. 9. 2024 15:00 | 28. 9. 2024 20:00 | zaplavení tratě |
321 | Ostrava-Třebovice | 14. 9. 2024 14:00 | 17. 10. 2024 00:00 | zaplavení a podemletí tratě |
Háj ve Slezsku | zaplavení tratě | |||
Štítina – Opava východ | 30. 9. 2024 06:00 | zaplavení tratě | ||
322 | Český Těšín – Hnojník | 14. 9. 2024 18:10 | 26. 9. 2024 20:00 | zaplavení a podemletí tratě |
Dobrá – Frýdek-Místek | 15. 9. 2024 19:00 | zaplavení tratě | ||
323 | Ostrava hlavní nádraží – Ostrava-Stodolní | 16. 9. 2024 08:00 | 28. 9. 2024 18:00 | zaplavení tratě |
Vratimov – Frýdek-Místek | 14. 9. 2024 18:00 | 23. 9. 2024 12:00 | zaplavení tratě | |
Baška–Pržno | 15. 9. 2024 19:30 | zaplavení tratě | ||
Frýdlant nad Ostravicí – Kunčice pod Ondřejníkem |
16. 9. 2024 05:00 | 26. 9. 2024 20:00 | zaplavení a podemletí tratě | |
325 | Studénka–Příbor | 14. 9. 2024 11:35 | 21. 9. 2024 18:00 | nehoda osobního automobilu, po odstranění došlo k zaplavení tratě |
341 | Újezdec u Luhačovic – Luhačovice | 15. 9. 2024 08:35 | 16. 9. 2024 11:10 | zaplavení tratě |
343 | Velká nad Veličkou – Vrbovce | 15. 9. 2024 06:30 | 16. 9. 2024 14:00 | zaplavení tratě |
Pozn.: v tabulce jsou pouze úseky, kde České dráhy, resp. Správa železnic uvádí důvod výluky „zaplavená trať“.
Tratě s přerušením provozu kvůli popadaným stromům a jiným důvodům nejsou v tabulce uvedeny.[48][49][50][51] |
Mezinárodní pomoc
[editovat | editovat zdroj]Pomoc s odstraňováním následků povodní bezprostředně nabídly Ukrajina a Slovinsko;[52][53] vzápětí pomoc přislíbily též Slovensko, Řecko, Severní Makedonie, Litva, USA, Kosovo a Izrael.[54]
Česká armáda naopak pomohla se svými helikoptérami i při povodních v sousedním Polsku.[55]
EU pro část již přidělených prostředků zjednodušila procedury čerpání.[56]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zatopená náplavka v Praze
-
Pytle s pískem jako ochrana budov v ulici Poříčí v Brně
-
Stěna na Dřevnici v Otrokovicích
-
Preventivní opatření proti rozlivu lokálního toku ve Slavkově u Brna[57]
-
Rozlití řeky Opavy v místní části Malé Hoštice
-
Rozvodnění řeky Ostravice v Ostravě u Sýkorova mostu
-
Zaplavené Komenského sady v Ostravě
-
Uklízení následků povodně v Ostravě-Svinov 17. září
-
Rozbořené garáže v Jeseníku
-
Dobrovolnická pomoc v Jeseníku 4. října
-
Mapa dobrovolníků, ZŠ Česká Ves 4. října
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d IDNES.CZ, ČTK. Povodně mají pátou oběť, pohřešuje se osm lidí, oznámil Rakušan. iDNES.cz [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-21]. Dostupné online.
- ↑ I Německo či Polsko se připravují na záplavy a silný vítr. V Rakousku komplikuje dopravu sníh. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2024-09-13 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ JANA, Benediktová. V Rumunsku mají záplavy čtyři oběti, Polsko u hranic s Českem evakuovalo vesnici. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ V Česku je v současnosti 262 toků na některém z povodňových stupňů. Deník N [online]. 2024-09-15. Dostupné online.
- ↑ a b Česko druhým dnem sužují povodně, evakuováno bylo přes 10.000 lidí. České noviny [online]. 2024-09-15. Dostupné online.
- ↑ The threat of extreme precipitation in Austria and Czechia (…). Wettergefahren-Frühwarnung [online]. wettergefahren-fruehwarnung.de, 2024-09-13 [cit. 2024-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Wetter am Wochenende: Hier hält am Sonntag der Herbst Einzug. The Weather Channel [online]. weather.com, 2024-09-07 [cit. 2024-10-02]. Dostupné online.
- ↑ Meteorologický slovník. slovnik.cmes.cz [online]. [cit. 2024-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Reanalysis archives. www.wetterzentrale.de [online]. [cit. 2024-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Meteorologové srovnali srážky v roce 1997 a nyní - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-23]. Dostupné online.
- ↑ Končící extrémní srážky v Česku: V Jeseníkách spadlo přes 500 mm srážek. Na severu Moravy a ve Slezsku byly vodním stavem překonány povodně z roku 1997. www.meteocentrum.cz [online]. [cit. 2024-09-17]. Dostupné online.
- ↑ https://www.envidata.cz/dataAnalysis/meteoKlima/overall/rainCurrent.php?D=120h&gradient
- ↑ TYPOVSKÝ, František; PETRILÁK, Tomáš. Extrémní počasí ovlivní i sportovní události, nejvyšší fotbalová liga odložila veškeré víkendové zápasy. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2024-09-13 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ GRUSZCZYŃSKA, Aleksandra. Rzeki wylewają się na ulicach czeskich miast. Zamknięte połączenia z Polską. TOKFM [online]. tokfm.pl, 2024-09-14 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ LUCOVIČ, Matěj. Vlaky mezi Olomoucí a Ostravou nejezdí. Voda zavírá i dálnice. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-09-15 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online.
- ↑ LUCOVIČ, Matěj; ŠINDLEROVÁ, Denisa. Kvůli počasí nejezdí vlaky na dvaceti tratích, stojí i koridor za Bohumínem. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-09-14 [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ SZYMAJDA, Michał. Czym dojedziemy do Czech? Kursuje RegioJet i Flixbus. Rynek Kolejowy [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-19]. Dostupné online.
- ↑ BUŠKOVÁ, Anna. Metro bojuje s vodou. Na Muzeu prší i pod zemí. Vstup do stanice je zavřený. Pražský deník [online]. 2024-09-13. Dostupné online.
- ↑ ZELENÝ, Petr. Bez proudu bylo ráno kvůli počasí přes čtvrt milionu domácností. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-09-15 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online.
- ↑ V Ostravě se protrhla říční hráz Odry, voda zatápí velkou část města. iDNES.cz [online]. 2024-09-16 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Litovel spláchla vlna, voda stále stoupá. Město je zcela uzavřené. iDNES.cz [online]. 2024-09-16. Dostupné online.
- ↑ https://www.novinky.cz/clanek/domaci-na-jesenicku-uz-padaji-domy-40488471
- ↑ KABOŇ, Magda Vránová ,Daniela Tauberová ,Lukáš. Drama v zaplaveném Jeseníku. Oblast je odříznutá, lidi letí zachránit vrtulníky. Šumperský a jesenický deník. 2024-09-15. Dostupné online [cit. 2024-10-10].
- ↑ Rozvodněná Malše se rozlila v obci Plav na Českobudějovicku. Na místní hostinec navíc spadl strom. České Budějovice [online]. 2024-09-15 [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.
- ↑ KORTUS, Pavel; LUNDÁK, Petr; MAREK, Lukáš. Lužnice může vystoupat na úroveň padesátileté vody. Plav zůstává zatopený. iDNES.cz [online]. 2024-09-15 [cit. 2024-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Lužnice ve Frahelži překročila padesátiletý průtok. Dostala se na úroveň extrémního ohrožení. iROZHLAS [online]. 2024-09-19 [cit. 2024-09-20]. Dostupné online.
- ↑ DUŠKOVÁ, Markéta; OSOUCH, Marek. Brněnská nemocnice kvůli povodni evakuovala pacienty, personál pomůže jinde. iDNES.cz [online]. 2024-09-14 [cit. 2024-09-17]. Dostupné online.
- ↑ NOVÁČEK, Jiří. Voda zavřela most i silnici. Z Podhradí nad Dyjí se stal konec světa. Znojemský deník. 2024-09-16. Dostupné online [cit. 2024-09-17].
- ↑ PEJZNOCHOVÁ, Kateřina. Hrozilo, že se pustí a stáhne nás s sebou, líčí strážníci záchranu muže z řeky. iDNES.cz [online]. 2024-09-16 [cit. 2024-09-17]. Dostupné online.
- ↑ ELBLOVÁ, Aneta. Brněnská přehrada přeteče. Podle Povodí Moravy to nezhorší aktuální situaci. Brněnský deník. 2024-09-17. Dostupné online [cit. 2024-09-17].
- ↑ Na jižní Moravě zůstává třetí stupeň povodní v Židlochovicích a pod nádržemi. Brňan [online]. 2024-09-14 [cit. 2024-09-17]. Dostupné online.
- ↑ https://ub.cz/zpravy/Upozorneni-na-3-stupen-povodnove-aktivity
- ↑ https://www.echovalasska.cz/zpravodajstvi/harmonogram-povodnovych-udalosti-ve-valasskem-mezirici/
- ↑ ČTK, ČT24. ON-LINE: Hladiny toků na Jesenicku rychle stoupají. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ ČT24, ČTK. Bez proudu je kvůli počasí přes sto tisíc domácností, výpadky mají i mobilní vysílače. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-09-16]. Dostupné online.
- ↑ ČTK, ČT24. ON-LINE: Hasiči od půlnoci zasahovali u více než tisíce událostí. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-09-14]. Dostupné online.
- ↑ KUTĚJ, Richard. Bohumín bojuje s velkými dešti, evakuovali tu nemocnici a Pudlov. Denik.cz [online]. 2024-09-14. Dostupné online.
- ↑ Záplavy v Moravskoslezském krají mají tři oběti, přibyli dva v Krnově. České noviny [online]. [cit. 2024-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Policie hledá první pohřešované. Muž zmizel v potoce, voda vzala auto s lidmi. iDNES.cz [online]. 2024-09-14. Dostupné online.
- ↑ PROKOP, Michael. Škody budou v řádu miliard. Povodeň jen v Opavě poškodila přes 6 tisíc staveb. Echo24.cz [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online.
- ↑ Asociace: Odhad pojištěných škod z povodní stoupl na 19,3 miliardy korun. ČeskéNoviny.cz [online]. ČTK, 2024-09-23 [cit. 2024-09-24]. Dostupné online.
- ↑ MAREK, Petr. Mohli jsme mít hráz proti vodě, ale někteří nechtěli, zlobí se ve vyplaveném Bohdíkově. Novinky.cz [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online.
- ↑ MAČÍ, Josef. Vyvlastňování kvůli povodním. Vláda to zváží, říká ministr zemědělství. Seznam Zprávy [online]. 2024-09-18 [cit. 2024-09-18]. Dostupné online.
- ↑ BLACKBOURN, David. Podmaňování přírody: voda, krajina a vytváření moderního Německa.. 1. vyd. Praha: BB/art, 2009. ISBN 9788073815981. S. 446.
- ↑ https://hradecka.drbna.cz/z-kraje/trutnovsko/19756-malou-upu-v-krkonosich-odrizly-od-ceskeho-vnitrozemi-sesuvy-pudy.html
- ↑ SŮRA, Jan. Opakování po 27 letech. Povodně znovu odplavily část tratě z Vrbna do Milotic [online]. 2024-09-15 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Po povodních uzavřeno téměř 60 úseků, hasiči Správy železnic pomáhali s evakuacemi. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2024-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Omezení provozu | České dráhy. cd.cz [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online.
- ↑ GRAPP - Grafická prezentace polohy. grapp.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Shrnutí dopadů povodní na železnici - mapa Správy železnic na X (dříve Twitteru)
- ↑ Výluky na trati - Oficiální stránky obce Rapotín. www.rapotin.cz [online]. [cit. 2024-09-18]. Dostupné online.
- ↑ IDNES, MAFRA. Slovinská vláda s obavami sleduje povodňovou situaci v Česku. „Pokud by Česko žádalo mezinárodní asistenci a pomoc, Slovinsko nebude váhat s odpovědí. Česko loni stálo za námi během devastujících povodní ve Slovinsku. Pamatujeme si vaši pomoc,“ uvedla ambasáda. [online]. [cit. 2024-09-15]. Dostupné online.
- ↑ Ukrajina nabízí zaplavenému Česku pomoc - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-09-15 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online.
- ↑ IDNES, MAFRA. ONLINE: Extrémní deště a povodně v Česku [online]. Praha: Mafra, 2024-09-16 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online.
- ↑ České vrtulníky se mohou zapojit v Polsku do záchranných prací při povodních. ČeskéNoviny.cz [online]. [cit. 2024-09-16]. Dostupné online.
- ↑ Lukáš Kovanda: Brusel Česku miliardy na pomoc s povodněmi nepošle. Vláda lidi mystifikovala. www.newstream.cz [online]. [cit. 2024-09-26]. Dostupné online.
- ↑ Dnes ráno se sešla povodňová komise, která vzhledem ke stoupající hladině Prostředníčka (Litava je pořád hluboko pod 1. povodňovým stupněm) rozhodla v souladu s povodňovým plánem města o preventivním postavení mobilních povodňových stěn na Nerudově (vedle myslivců), na Luční (zatáčka u DPS) a na Polní u Elektroodbytu (za rezidencí Litava).. Facebook [online]. Slavkov u Brna, 2024-09-14 [cit. 2024-09-15]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu povodeň v Česku (2024) na Wikimedia Commons
- Povodně 2024 – téma na webu České televize
- Povodně 2024 – téma na iRozhlas.cz
- Povodně 2024 – téma na iDnes.cz
- Povodně v Česku – téma na Seznam Zprávy
- Povodně v Česku – téma na Prima News
- Velká voda v Česku – téma na Aktuality.cz
- Online zpravodajství Novinky.cz