Potravinová bezpečnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Potravinová bezpečnost nějaké země či regionu znamená fyzickou a finanční dostupnost dostatečného množství kvalitních potravin pro obyvatelstvo této země.

Ohrožení potravinové bezpečnosti jsou faktory, které mohou ztížit dostupnost potravin v globálním měřítku. Těmto faktorům je nutné věnovat dostatečnou pozornost a řešit jejich dopady, aby v budoucnu bylo možné zajistit dostatek jídla pro všechny obyvatele naší planety.

Hlavní rizika[editovat | editovat zdroj]

Celý systém produkce potravin je ovlivněn řadou různých faktorů. Mezi ty nejvíce ohrožující patří nárůst lidské populace naší planety a jeho poptávka po dostatečném množství potravin,[1] ztenčování vodních zásob a nerostných surovin, či degradace velké části zemní půdy.[2] Změna klimatu na Zemi výrazně ovlivní fungující ekosystém. Postupem času se rozmanitost rostlin začne měnit, dojde k záhubě a vzniku nových druhů rostlin i zvířecích chorob.[3] Naroste cena energie a jídla společně i s jejich plýtváním. Toto vše bude mít na potravinovou bezpečnost obrovský dopad.

Ohrožující faktory[editovat | editovat zdroj]

Růst lidské populace[editovat | editovat zdroj]

Naše planeta sčítá v současnosti zhruba 7.8 miliard obyvatel a očekává se, že se toto číslo do roku 2050 navýší až o třetinu na zhruba 10 miliard obyvatel. Nejvyšší nárůst se odhaduje u obyvatel subsaharské populace (+114 %) a nejméně v oblasti jihovýchodní Asie (+13 %). Kvůli urbanizaci bude většinová část populace žít ve velkých městech, a to až 70 procent ze současných 49 procent. Aby bylo možné tuto rostoucí poptávku uspokojit, bude nutné výrazně navýšit produkci potravin ve všech odvětvích. Jen obilovin by bylo nutné vyprodukovat ročně o 200 milionů tun více, celkem tedy 470 milionů kolem roku 2050. Toho lze dosáhnout například intenzivnější sklizní či rozšiřováním orné půdy, přičemž se největší část bude nacházet v rozvojových zemích, kde je efektivita využívání vody k dalším účelům stále nízká.[4]

Nedostatek vody[editovat | editovat zdroj]

Zatímco množství vody potřebné k produkci potravin z důvodu zvyšování populace narůstá, hladina řek a jezer postupně klesá. Bude nevyhnutelné, aby se lidé o tyto omezené zdroje dělily mnohem více, než je tomu v současnosti. Pohle mnohých expertů je nedostatek vody jednou z nejtěžších výzev, které budeme v budoucnu čelit.

Momentálně je nedostatkem vody ovlivněno více než 4 miliard obyvatel. Tento problém se nebude týkat pouze oblastí s nedostatkem vody, výrazně ovlivněn bude taktéž celosvětová produkce potravin.

FAO varuje před nárůstem konfliktů o vodu, které již momentálně probíhají. Můžeme například zmínit boj o vodu v provincii Petorca v Chile mezi místní komunitou a avokádovými plantážemi. Tyto konfrontace mohou postupně vést až k destabilizaci společnosti či k ozbrojeným konfliktům mezi jednotlivými státy.[5]

Degradace půdy[editovat | editovat zdroj]

Dalším rizikem pro naši planetu je degradace zemní půdy, ke kterému dochází především vlivem extrémního sucha. Jedná se o proces, při kterém dochází ke snížení úrodnosti. Degradace půdy může mít mnoho podob, pokaždé má však negativní dopad na produkci jídla a zadržování vody v zemi. Díky tomu se postižená část půdy stane neúrodnou.

Podle nejnovějších zpráv žije v současnosti 43 procent obyvatel v místech s určitou mírou degradace půdy. Odhaduje se, že do roku 2050 bude v dalších takových oblastech žít více než 4 miliardy naší populace. Nejzranitelnější jsou oblasti subsaharské Afriky, centrální a latinské Ameriky, kde vlivem klimatu dochází k největším suchům. Kolem roku 2050 dojde k využití veškeré volné půdy k zemědělství s výjimkou neobyvatelných oblastí zahrnující pouště, hory, tundry a polární regiony.

Pravděpodobnost, že dojde k boji o zbývající území, je neustále vyšší. Tyto konflikty se stávají hlavním spouštěčem pro nucenou migraci obyvatel, pro nás známou migrační krizi způsobenou válečnými konflikty v Sýrii. Jelikož tyto migrace probíhají mezistátně, bude nutné počítat se zpřísněním ochrany státních hranic a systému sociální ochrany. [6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Food security na anglické Wikipedii.

  1. Global Food Security [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. EL-ZEIN, Abbas. On dangerous ground: land degradation is turning soils into deserts. The Conversation [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. THOMPSON, Stuart. Four threats to global food security and what we can do about them. The Conversation [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. http://www.fao.org/fileadmin/templates/wsfs/docs/Issues_papers/HLEF2050_Global_Agriculture.pdf
  5. Water scarcity threatens future food security. old.danwatch.dk [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. EL-ZEIN, Abbas. On dangerous ground: land degradation is turning soils into deserts. The Conversation [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (anglicky)