Postřelmov
| Postřelmov | |
|---|---|
 Postřelmov - pohřební kaple | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Zábřeh |
| Obec s rozšířenou působností | Zábřeh (správní obvod) |
| Okres | Šumperk |
| Kraj | Olomoucký |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°54′27″ s. š., 16°54′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 2 969 (2023)[1] |
| Rozloha | 9,55 km²[2] |
| Katastrální území | Postřelmov |
| Nadmořská výška | 284 m n. m. |
| PSČ | 789 69 |
| Počet domů | 662 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Komenského 193 789 69 Postřelmov obec@postrelmov.cz |
| Starosta | Jiří Pumprla |
| Oficiální web: www | |
  Postřelmov | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 540773 |
| Kód části obce | 126179 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Postřelmov (německy Gross Heilendorf[4]) se nachází v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Žije zde přibližně 3 000[1] obyvatel. V obci Postřelmov vtéká řeka Desná do řeky Moravy. Z hlediska geomorfologie tato obec náleží do Jesenické podsoustavy a do celku Mohelnická brázda.[5]
Název
Původní podoba jména vesnice pravděpodobně byla Postřělim (v mužském rodě), což bylo odvozeno od osobního jména Postřělim. Jméno tedy znamenalo Postřělimův majetek. Přípona -ov dána později podle jiných místních jmen. Německé jméno Heilendorf vzniklo zkrácením z Heiligendorf („svatá ves“), které vesnice dostala po založení kostela v roce 1665. Od 17. do 20. století se používal přívlastek Velký/Groß na odlišení od blízkého Malého Postřelmova.[6]
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1349. Úřední název Postřelmov platí od roku 1893. Nejstarší částí dnešní vesnice je na jihozápadním okraji Kopec, osídlení je zde doloženo již v polovině 14. století. V roce 1592 byla na hřbitově u kostela postavena renesanční hrobka tehdejších majitelů sousedního chromečského statku rytířů Bukůvků z Bukůvky. Hrobka je dnes státem chráněnou památkou.
Postřelmov byl po roce 1848 největší čistě českou vesnicí na okrese, počet německého obyvatelstva zde nikdy nepřesáhl jedno procento. Pokrok, který začal postupně pronikat do zemědělství, si velmi rychle našel cestu i do Postřelmova. Zde byl již v roce 1863, jako vůbec jeden z prvních na severní Moravě, založen hospodářský spolek, který začal propagovat nové cesty v zemědělské výrobě.
V roce 1936 se podařilo olomouckému podnikateli Janu Wagnerovi založit akciovou společnost Elektrotechnické závody. Tento podnik však byl 27. prosince 1945 znárodněn a začleněn do národního podniku Moravskoslezské elektrotechnické závody (MEZ). Do začátku roku 1950 podléhal tento závod podnikovému ředitelství v Olomouci, ale potom bylo v Postřelmově zřízeno ředitelství samostatného národního podniku.
Nyní již zaniklý lihovar, založený v roce 1900, nám dnes připomíná pouze název Lihovarské ulice. Také brusírna skla, kde se od roku 1923 brousilo tradiční české sklo, ukončila svoji činnost v 90. letech 20. století. Kromě zmíněných podniků vznikala a zanikala řada menších výroben, které s většími továrnami a novými ulicemi a sídlišti vytvářely z Postřelmova moderní průmyslově zemědělskou obec.[7]
Obecní symboly
Znak:
Štít rozdělen červeným zvýšeným hrotem, v němž ze zlaté koruny vyrůstá černý dvouocasý korunovaný lev se zlatou zbrojí držící stříbrnou střelu hrotem dolů. Horní pole jsou vpravo šikmo a vlevo kosmo černo-stříbrně dělená.
Vlajka:
List tvoří pět šikmých pruhů - černý, bílý, červený, bílý a černý v poměru 5:5:6:5:5. Na střed červeného pole je položena bílá střela hrotem k dolnímu žerďovému rohu, ohraničená kolmicemi vedenými z horního žerďového rohu a dolního vlajícího cípu. Poměr šířky k délce je 2:3.
Střela-šíp na znaku a vlajce odkazuje k osobnímu jménu údajného zakladatele Postřělima i k samotnému názvu obce. Oba symboly jsou proto takzvanými mluvícími znameními.
Pamětihodnosti
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky:[8]
- Kaple Nanebevzetí Panny Marie (v zahradě domu čp. 54) – barokní stavba z konce 18. století
- Kaple svatého Prokopa – raně barokní kaple z roku 1696, ojedinělá svého druhu v oblasti
- Pohřební kaple Bukůvků z Bukůvky – centrální renesanční z roku 1592 s cennými reliéfy a původní mříží
- Socha sv. Jana Nepomuckého (na hřbitově) – z roku 1732, původně u železniční trati
- Venkovská usedlost čp. 9 – vyhlášena památkou roku 2002[9]
- Rolnická usedlost čp. 16 – statek z roku 1837 s pozdně empírovou fasádou členěnou maltovým štukem
- Obytný dům čp. 94 – lidová architektura z roku 1799 s průčelím členěným maltovým štukem, mimo to:
- stodůlka zv. rybárna – zděná hospodářská součást usedlosti
Není na seznamu kulturních památek:
- Kostel sv. Matouše – raně barokní stavba z roku 1665
- Takzvaný Postřelmovský Venoušek – unikátní archeologický nález úchytky misky ve tvaru lidské hlavy z období mladší doby kamenné. Dnes je součástí sbírek Vlastivědného muzea v Šumperku.[10]
Galerie
-
Kaple sv. Prokopa -
Kaple Nanebevzetí Panny Marie -
Socha sv. Jana Nepomuckého -
Železniční zastávka
Osobnosti
- Rudolf Brachtl (* 18. 2. 1892 Postřelmov – 31. 3. 1981 Praha) – akademický malíř.
- Lubomír Doležel (1922–2017) – literární teoretik, lingvista; dětství a mládí do roku 1938 prožil v Postřelmově.
- Jan Jursa (* 27. 8. 1853 Postřelmov – 21. 8. 1938 Praha) – pedagog a autor učebnic.
- Miroslav Macek (* 1944) – lékař, překladatel a politik.
- Marie Matějovská (1893–1980) – pedagožka a spisovatelka.
- Jaroslav Minář (* 28. 1. 1946 Postřelmov – 30. 6. 2020 Postřelmov) – malíř, grafik, sochař.
- Jiří Pelcl (* 22. 9. 1950 Postřelmov) – architekt, designér, profesor a rektor.
- Ladislav Rusek (1927–2012) – pedagog, publicista, výtvarník a skaut.
- Josef Sonntag (* 7. 12. 1876 Postřelmov – 20. 4. 1958 Brníčko) – vyučený tesař, cestovatel.
- Jiří Valík (* 1966) – atlet – běžec.
Zajímavosti
- V roce 1926 odcestoval textilní dělník Josef Skalický do družstva Interhelpo v dnešním Biškeku. V Postřelmově spoluzakládal Komunistickou stranu Československa. Roku 1933 se nakrátko vrátil do Československa, ale stýskalo se mu po komunitě v Kyrgyzstánu a tak opět odjel do Interhelpa. Dne 8. března 1938 byl ale během Velkého teroru zatčen a odsouzen k trestu smrti za ekonomickou špionáž a protisovětskou činnost. Rozsudek byl naplněn 5. listopadu 1938. Skalického osud byl objasněn až po objevení jeho hrobu v roce 1991, jeho jméno je uvedeno na památníku Ata-Bejit.[11] [12]
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 574.
- ↑ BÍNA, Jan. Z nížin do hor : geomorfologické jednotky České republiky. Vyd. 1. vyd. Praha: Academia 343 pages s. ISBN 978-80-200-2026-0.
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 289, 290.
- ↑ Historie - Oficiální stránky obce Postřelmov. www.postrelmov.cz [online]. [cit. 2024-02-20]. Dostupné online.
- ↑ PERŮTKA, M. (red.). Seznam nemovitých kulturních památek okresu Šumperk. Olomouc: Památkový ústav v Olomouci a OÚ Šumperk, 1994. ISBN 80-901473-5-6.
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-07-06]. Identifikátor záznamu 471905 : venkovská usedlost. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Antropomorfní plastika. www.esbirky.cz [online]. [cit. 2022-04-19]. Dostupné online.
- ↑ MAREK, Jaromír. Interhelpo. 1. vyd. Brno: Nakladatelství Host, 2020. 312 s. ISBN 978-80-275-0244-8.
- ↑ Interhelpo - Historie jedné iluze, dokument ČR 2007. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Postřelmov na Wikimedia Commons - Postřelmov v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
