Postopčák cizí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox Postopčák cizí

alternativní popis obrázku chybí
Větévka postopčáku cizího
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae)
Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád: bukotvaré (Fagales)
Čeleď: voskovníkovité (Myricaceae)
Rod: postopčák (Comptonia)
Binomické jméno
Comptonia peregrina
(L.) J.M.Coult., 1894
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Postopčák cizí (Comptonia peregrina) je druh rostliny z čeledi voskovníkovité a jediný druh rodu postopčák. Je to keř s neobvykle tvarovanými listy, poněkud připomínajícími listy kapradiny. Květy jsou nenápadné a bezobalné, uspořádané v jednopohlavných jehnědách. Postopčák pochází ze Severní Ameriky a v České republice je občas pěstován jako sbírková dřevina.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Postopčák je opadavý, hustě větvený aromatický keř dorůstající výšky do 1 metru. Letorosty jsou hustě červenohnědě huňaté, větve později olysávají. Listy jsou podlouhlé čárkovitě podlouhlé až úzce kopinaté, 5 až 12 cm dlouhé, na každé straně s 10 až 16 zaokrouhlenými laloky, na líci žlutě tečkované a aromatické. Květy jsou jednopohlavné, bezobalné a nenápadné, uspořádané v jednopohlavných jehnědách. Samčí květy mají 4 (3 až 8) tyčinky. Na bázi každého samičího květu je 6 až 8 šídlovitých vytrvalých a za plodu zveličelých listenů. Kvete v dubnu až květnu. Jehnědy se po odkvětu mění v kulovitá, asi 2 cm velká plodenství obsahující oříšky se šídlovitými ostny.[1][2]


Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh je přirozeně rozšířen ve východních oblastech USA. Roste jako podrost borových lesů na suchých, skalnatých a chudých půdách v nadmořské výšce 0 až 1800 m.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Druh poprvé popsal již Carl Linné v díle Species Plantarum z roku 1753, zařadil jej však do rodu Liquidambar jako Liquidambar peregrina. Do samostatného rodu Comptonia jej přeřadil John Merle Coulter v roce 1894.[3] Rod postopčák byl ve třetihorách rozšířen na celé severní polokouli, dokonce i v Grónsku. Poslední nalezené fosílie pocházejí ze svrchní křídy.[4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Mnohé původní indiánské kmeny využívaly postopčák jako obdobu kadidla při rituálech, při léčení, jako povzbuzující prostředek i jako jed.[1] Druh je zřídka pěstován i v ČR jako sbírková dřevina nápadná neobvyklými listy. Uváděn je ze sbírek Dendrologické zahrady v Průhonicích a Pražské botanické zahrady v Tróji.[5]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Postopčák prospívá v kyselých čerstvě vlhkých půdách v polostínu.[6] Rozmnožuje se semeny vysévanými ihned po dozrání nebo kořenovými řízky, případně i letními řízky nebo dělením.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Flora of North America: Comptonia [online]. . Dostupné online.  
  2. Dendrologie online: Comptonia peregrina [online]. . Dostupné online.  
  3. The International Plant Names Index [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  4. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  5. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  
  6. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  
  7. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha : Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]