Postopčák cizí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPostopčák cizí
alternativní popis obrázku chybí
Větévka postopčáku cizího
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bukotvaré (Fagales)
Čeleď voskovníkovité (Myricaceae)
Rod postopčák (Comptonia)
Binomické jméno
Comptonia peregrina
(L.) J.M.Coult., 1894
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Postopčák cizí (Comptonia peregrina) je druh rostliny z čeledi voskovníkovité a jediný druh rodu postopčák. Je to keř s neobvykle tvarovanými listy, poněkud připomínajícími listy kapradiny. Květy jsou nenápadné a bezobalné, uspořádané v jednopohlavných jehnědách. Postopčák pochází ze Severní Ameriky a v České republice je občas pěstován jako sbírková dřevina.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Postopčák je opadavý, hustě větvený aromatický keř dorůstající výšky do 1 metru. Letorosty jsou hustě červenohnědě huňaté, větve později olysávají. Listy jsou podlouhlé čárkovitě podlouhlé až úzce kopinaté, 5 až 12 cm dlouhé, na každé straně s 10 až 16 zaokrouhlenými laloky, na líci žlutě tečkované a aromatické. Květy jsou jednopohlavné, bezobalné a nenápadné, uspořádané v jednopohlavných jehnědách. Samčí květy mají 4 (3 až 8) tyčinky. Na bázi každého samičího květu je 6 až 8 šídlovitých vytrvalých a za plodu zveličelých listenů. Kvete v dubnu až květnu. Jehnědy se po odkvětu mění v kulovitá, asi 2 cm velká plodenství obsahující oříšky se šídlovitými ostny.[1][2]


Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Druh je přirozeně rozšířen ve východních oblastech USA. Roste jako podrost borových lesů na suchých, skalnatých a chudých půdách v nadmořské výšce 0 až 1800 m.[1]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Druh poprvé popsal již Carl Linné v díle Species Plantarum z roku 1753, zařadil jej však do rodu Liquidambar jako Liquidambar peregrina. Do samostatného rodu Comptonia jej přeřadil John Merle Coulter v roce 1894.[3] Rod postopčák byl ve třetihorách rozšířen na celé severní polokouli, dokonce i v Grónsku. Poslední nalezené fosílie pocházejí ze svrchní křídy.[4]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Mnohé původní indiánské kmeny využívaly postopčák jako obdobu kadidla při rituálech, při léčení, jako povzbuzující prostředek i jako jed.[1] Druh je zřídka pěstován i v ČR jako sbírková dřevina nápadná neobvyklými listy. Uváděn je ze sbírek Dendrologické zahrady v Průhonicích a Pražské botanické zahrady v Tróji.[5]

Pěstování[editovat | editovat zdroj]

Postopčák prospívá v kyselých čerstvě vlhkých půdách v polostínu.[6] Rozmnožuje se semeny vysévanými ihned po dozrání nebo kořenovými řízky, případně i letními řízky nebo dělením.[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Flora of North America: Comptonia [online]. . Dostupné online.  
  2. Dendrologie online: Comptonia peregrina [online]. . Dostupné online.  
  3. The International Plant Names Index [online]. . Dostupné online. (anglicky) 
  4. STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  5. Florius - katalog botanických zahrad [online]. . Dostupné online.  
  6. KOBLÍŽEK, J.. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov : Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.  
  7. WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha : Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]