Poseidon (Teplické skály)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Poseidon (Teplické skály)
Informační tabule na Chrámovém náměstí v Teplických skalách
Informační tabule na Chrámovém náměstí v Teplických skalách
Údaje o jeskyni
Stát ČeskoČesko Česko
Místo Teplice nad Metují, Okres Náchod
Zeměpisné souřadnice
Délka odkryto cca 27,5 km
Geologie pískovec
Datum zpřístupnění nepřístupný
Památkový status součást národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály v CHKO Broumovsko
Poseidon (Teplické skály)
Poseidon (Teplické skály)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poseidon je název podzemního labyrintu, který se nachází v Teplických skalách na katastrálním území města Teplice nad Metují v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Tento podzemní systém, z hlediska svého rozsahu v Evropě zcela unikátní, je součástí národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály v Chráněné krajinné oblasti Broumovsko.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Objev rozsáhlého podzemního systému je spojen se jménem Romana Mlejnka ze Správy jeskyní České republiky, který v roce 2006 prováděl v Teplických skalách biospeleologický průzkum.[1] Následující dva roky zde pracovníci Správy jeskyní ČR pokračovali v průzkumu, během kterého se jim podařilo zmapovat více než 27,5 kilometrů podzemního labyrintu. Z této celkové délky podzemních puklin bylo člověku dostupných 19 655 metrů, zbývajících zhruba 8 kilometrů bylo zaměřeno pomocí laserového dálkoměru.[1]

Bylo to poprvé, kdy v Teplických skalách proběhl tak rozsáhlý průzkum zdejšího podzemí. Ze systému Poseidon byly do té doby známy jen určité lokality v celkové délce pouhých 179 metrů, do nichž se podařilo proniknout některým horolezcům. Některé úseky byly prozkoumány v roce 1961 - horolezci Z. Malínský a P. Švorčík 21. května uvedeného roku zlezli Koutový komín, který je součástí Teplické propasti, a 24. června 1961 zdolali B. Svoboda a E. a J. Stránští Vnitřní komín v koncové části Skalního chrámu. Výpravy horolezců do teplického podzemí byly však kvůli značné vlhkosti skal a nedostatku světla ojedinělé.[1]

Skalní chrám

První speleologické výzkumy z let 1969–1979, během nichž se započalo s evidencí jeskyní a propastí, jsou spojeny s činností oddílu krasové turistiky TJ Slovan Broumov. V roce 1979 pak vznikla základní organizace České speleologické společnosti 5-03 Broumov, která se věnovala systematickému průzkumu pseudokrasových lokalit. Do konce roku 2005 bylo tak v Teplických skalách zaevidováno celkem 44 jeskyní a propastí, z nichž veřejnosti nepřístupná suťová Teplická jeskyně, dlouhá 1065 metrů, je nejdelší jeskyní v pískovcích na území ČR.[2] Více než polovinu z celkového počtu představují jeskyně puklinové (55 %), 15 % tvoří jeskyně suťové, 5 % jeskyně rozsedlinové a 25 % jeskyně kombinované.[1]

Zvláštní místo v systému Teplických skal zaujímá monumentální, více než 60 metrů vysoká puklinová jeskyně Skalní chrám[2] (též Dóm, německy Münster nebo Felsendom), která je zahrnována do části podzemního systému, označované jako Poseidon I.[3] Jedná se o jedinou turisticky zpřístupněnou lokalitu v nekrasové hornině na území České republiky. Skalní chrám byl prezentován návštěvníkům Teplických skal již od roku 1846, přistup k jeskyni byl po obou stranách uzavřen brankami, vnitřní prostory byly osvětleny loučemi a výklad průvodce v jeskyni doprovázela hudební produkce flašinetáře. Skalní chrám, který patří se Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi a s Býčí skálou v Moravském krasu a s Chýnovskou jeskyní v jižních Čechách k nejstarším turisticky zpřístupněným jeskyním na území České republiky, je zároveň místem, kde se může veřejnost nejvíce přiblížit ke vstupu do nepřístupného podzemního systému Poseidon.[1]

Jako součást systému Poseidon je prezentována rovněž 20 metrů dlouhá tzv. Průvodcovská jeskyně neboli Skalní kaple (v minulosti nazývaná též Umrlčí komora) na turistickém okruhu mezi Velkým a Malým Chrámovým náměstím.[3][4]

Popis lokality[editovat | editovat zdroj]

Podzemní systém Poseidon se nachází v Broumovské vrchovině, v centrální části národní přírodní rezervace Adršpašsko-teplické skály.

Z faktického hlediska Poseidon není ve skutečnosti jeskynním systémem, jak se někdy mylně uvádí, i když zahrnuje řadu puklinových a suťových jeskyní. Přesněji řečeno, jedná se o soustavu hlubokých puklin a propastí v kvádrových pískovcích centrální části teplického skalního města.[3] (Pozn.: někteří autoři však tvrzení, že se jedná o propojený podzemní systém, odmítají a označují jej za pouhou soustavu skalních věží, soutěsek a dalších tvarů v pískovcovém masívu.)[2] Celá tato podzemní soustava se dělí do tří částí: na Poseidon I na severním a západním okraji plošiny Ostruha, dále Poseidon II na strukturní plošině zvané Skalní ostrov, na severozápadě ohraničenou Anenským údolím a mrazivou, místy jen 50 centimetrů širokou soutěskou Sibiř, a na část Poseidon III mezi soutěskou Sibiř a puklinami a suťovými jeskyněmi v blízkosti věže Pavlač na jihu.

Ve směru od severu k jihu je délka území, na němž se nachází podzemní labyrint, 740 metrů, v příčném směru je šířka této lokality 550 metrů.[1] Nejvyšší nadzemní body této oblasti dosahují nadmořské výšky 720 metrů.[5] Plocha, na níž se nacházejí puklinové labyrinty a propasti, činí více než 41 500 m², k tomu je třeba přičíst plochu zhruba 26 800 m² se suťovými jeskyněmi. Pukliny a propasti dosahují hloubky až 60 metrů, celkové vertikální rozpětí (denivelace) na tomto území činí 105 m.[1]

Život v podzemí[editovat | editovat zdroj]

V oblasti Teplických skal je velmi specifické mikroklima, jehož výrazným znakem je teplotní inverze. Tento specifický charakter místního prostředí se stálou nízkou teplotou se promítá jak do života na povrchu, tak i v podzemí, které má schopnost akumulovat a zadržet chlad.

Kořenové útvary[editovat | editovat zdroj]

Při průzkumu podzemí Poseidonu bylo zaregistrováno prozatím celkem 72 tzv. kořenových stalagmitů a vzácněji se vyskytujících kořenových stalagnátů. Podle příslušné charakteristiky lze tento počet rozdělit na 56 stalagmitů, 4 stalagnáty, 5 kořenových polštářů a 7 kořenových výplní vrstevních spár. [1] Tyto zvláštní kořenové útvary, připomínající krasové tvary (krápníky), vznikají ze stromových kořenů, prorůstajících do podzemních prostor a pod skalní převisy a rostoucích proti směru trvale skapávající vody. Vyskytují se především v oblastech kvádrových pískovců, jako je Děčínská a Broumovská vrchovina, Jičínská pahorkatina, ojediněleji pak v oblasti Lužických hor a Drahanské vrchoviny.[6] První a zároveň i největší kořenový stalagmit na území ČR byl objeven právě v teplickém Poseidonu v jeskyni Kořenka.[1]

Horské druhy rostlin[editovat | editovat zdroj]

V důsledku teplotní inverze se v soutěskách a puklinách vyskytují chladnomilné druhy horských rostlin.V širších soutěskách lze nalézt například podbělici alpskou (Homogyne alpina) a violku dvoukvětou (Viola biflora), v užších puklinách se vyskytují horské druhy mechorostů.[1]

Glaciální relikty[editovat | editovat zdroj]

Schopnost skalních soutěsek, puklin a propastí zadržet chlad je příčinou, že mezi bezobratlými živočichy, žijícími v oblasti Poseidonu, lze nalézt pět druhů glaciálních reliktů. V roce 1986 byl v Teplických skalách, poprvé ve střední Evropě, zaznamenán výskyt dravého roztoče Rhagidia gelida, který byl dosud registrován pouze v oblastech za severním polárním kruhem. Dalšími reliktními druhy, vyskytujícími se v Poseidonu, jsou někteří pavouci. Příkladem může být pavouk Sisicus apertus, který byl dosud znám jen z kamenitých sutí ve vyšších polohách Alp a Vysokých Tater, nebo pavouk Oreonetides vaginatus, který se na území ČR jinak vyskytuje jen na nejvyšších hřebenech Krkonoš a Šumavy.[1]

Skalní soutěsky a pukliny[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k MLEJNEK, Roman; OUHRABKA, Vratislav; RŮŽIČKA, Vlastimil. Poseidon - mimořádný objev. Ochrana přírody [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2008-08-19 [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. 
  2. a b c Teplické skály, rozlehlé a divoké skalní město na Broumovsku [online]. [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. 
  3. a b c VÍTEK, Jan. Poseidon, podzemní labyrint [online]. [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. 
  4. Turistický okruh [online]. Teplice nad Metují: Teplické skály s.r.o. [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. 
  5. Seznam. Teplické skály [online]. mapy.cz [cit. 2019-08-14]. Dostupné online. 
  6. MLEJNEK, Roman. Typy kořenových útvarů v jeskyních České republiky. Živa [online]. Akademie věd České republiky, 2008 [cit. 2019-08-14]. Čís. 2. PDF. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]