Chřástal kropenatý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Porzana porzana)
Jak číst taxoboxChřástal kropenatý
alternativní popis obrázku chybí
Chřástal kropenatý, dospělý pták
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaptáci (Aves)
Podtřídaletci (Neognathae)
Řádkrátkokřídlí (Gruiformes)
Čeleďchřástalovití (Rallidae)
Rodchřástal (Porzana)
Binomické jméno
Porzana porzana
Linné, 1766
Rozšíření chřástala kropenatého (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Rozšíření chřástala kropenatého (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Rozšíření chřástala kropenatého (světle zeleně – hnízdiště, světle modře – migrace, modře – zimoviště)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chřástal kropenatý (Porzana porzana) je druh chřástala z řádu krátkokřídlých.

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Monotypický druh.[2]

Popis[editovat | editovat zdroj]

O málo menší než chřástal vodní (délka těla 19–22,5 cm), s krátkým, rovným, žlutošedým zobákem s červenou skvrnou u kořene, jemným bílým tečkováním na krku, hrudi a svrchní části těla, obvykle jednobarevně béžovými spodními ocasními krovkami (někdy i tečkovanými nebo proužkovanými) a zelenavýma nohama. V letu je patrný také bílý přední okraj křídel. Obě pohlaví jsou podobná, mladí ptáci nemají olovově šedý nadoční proužek, hrdlo a hruď a často se liší také bělavým zbarvením hrdla.[3]

Hlas[editovat | editovat zdroj]

Vzhledem ke skrytému způsobu života je jeho přítomnost nejlépe zjistitelná podle hlasu. Samec se ozývá, především v noci, monotónním "huit, huit, huit" připomínající švihání prutem.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Západní část Eurasie až po střední Asii. V Evropě jako hnízdící pták chybí v Irsku a v severní Skandinávii. Celý areál je silně nesouvislý a jeho severní hranice v jednotlivých letech značně kolísá, v závislosti na kolísání vodní hladiny silně kolísá také početnost druhu v jednotlivých částech areálu. Většina evropské populace je soustředěna na území Ruska, Běloruska, Ukrajiny a Rumunska.[2]

Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]

Chřástal kropenatý hnízdí rozptýleně na většině území ČR od nížin až do vyšších poloh (nejvýše zjištěn u Kašperských Hor v 750 m n. m.). Většina prokázaných hnízdění pochází z pravidelně obsazovaných lokalit v jižních Čechách, Českomoravské vysočině a Polabí. Dříve (do 60. let 20. stol.) byl výrazně hojnější, v letech 1985–89 byla celková populace odhadnuta na 20–40 párů. Je chráněný zákonem jako silně ohrožený druh.[2]

Prostředí[editovat | editovat zdroj]

Žije velmi skrytě v bažinách zarostlých ostřicí, zblochanem či řídkým rákosem.[2]

Hnízdění[editovat | editovat zdroj]

Chřástal kropenatý, mladý pták

Hnízdí jednotlivě v zarostlých bažinách s převažující nižší vegetací, a to v květnu až červenci, ve střední Evropě zřejmě dvakrát ročně. Hnízdo je miskovitá stavba ze stébel ostřice a rákosí skrytá v nejhustší vegetaci u vodní hladiny. Samice snáší v intervalu 1–2 dní průměrně 7–13 nahnědlých vajec s tmavými skvrnami o rozměrech 33,4 × 24,1 mm, na kterých sedí oba rodiče asi 18–19 dní. Mláďata opouštějí hnízdo již po 8–12 hodinách od vylíhnutí posledního mláděte a v doprovodu rodičů se pohybují v okolních porostech. Vzletnosti pak dosahují ve stáří 30–40 dnů a pohlavně dospělá jsou na konci 1. roku života.[2]

Porzana porzana

Tah[editovat | editovat zdroj]

Chřástal kropenatý je tažný pták, na hnízdiště přilétá na konci března a v dubnu, odlétá během srpna a září. Zimuje převážně v mokřadech tropické Afriky.

Potrava[editovat | editovat zdroj]

Živí se drobnými měkkýši, hmyzem, malými korýši a červy, v menší míře také úštipky zelených vodních rostlin a semeny.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. a b c d e f HUDEC, K. a kol. Fauna ČR. Ptáci 2. Praha: Academia, 2005. ISBN 80-200-1113-7. 
  3. SVENSSON, L. a kol. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. 2.. vyd. Praha: Ševčík, 2012. ISBN 978-80-7291-224-7. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]