Přeskočit na obsah

Portál:Mediální gramotnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mediální gramotnost upravit
Mediální gramotnost představuje lidskou dovednost přístupu k médiím, chápání a kritického vyhodnocování jejich obsahu, případně schopnost vytvářet vlastní mediální sdělení a obsahy. Samotný pojem mediální gramotnost se v Česku hojně používá v různých odvětvích, ať už v diskusích o novinářském vzdělávání a etice, o obsahu a účelu školního vzdělávání, projektech s mládeží financované Evropskou unií, nebo také o zákonem zavedenou odpovědnost distributorů audiovizuálních obsahů na vyžádání (tzv. video-on-demand). Pro termín lze najít více definic, které se od sebe více či méně liší, v základu jsou si však dosti podobné a záleží na tom, v jaké době a pro jaký účel či v jakém oboru byly formulovány. Liší se tak například definice pedagogické, mediálněvědní nebo jazykovědné, politické a legislativní. V Česku je diskuse o tomto termínu silně propojena s diskusí o školní mediální výchově i mediálnímu vzdělávání obecně.
Great Moon Hoax předběl tradici fake news již v roce 1835

Fake news (doslovně „falešné zprávy“) jsou žánr tzv. žluté žurnalistiky (bulvární či neetické novinařiny) úmyslně šířící dezinformace či hoaxy za účelem ovlivnit a zmanipulovat příjemce. Do žánru fake news nepatří parodie či satira. Doménou fake news v současné době bývají dezinformační weby, sociální sítě, šířeny ale mohou být prostřednictvím všech mediálních platforem. Původem tak sahají i do doby vynalezení knihtisku.[3] Za jednu z nejstarších a zároveň plně moderních kauz tohoto druhu je považován tzv. Velký měsíční podvod (Great Moon Hoax) z roku 1835, k němuž došlo ještě před vznikem neologismu „fake news“.

Spojení „fake news“ je neologismus. Jeho nepřesné používání může přinášet i problémy. Fake news jsou smyšleným dílem. Každá fake news musí být uvěřitelná, proto se musí z části zakládat na důvěryhodných informacích. To také vyžaduje její přizpůsobení kontextu v místě zveřejnění. Na obdobných principech se tvoří i tzv. urban legends, které ale na rozdíl od fake news má primární cíl pobavit, nikoliv zmanipulovat příjemce. Sdělení fake news mají většinou bulvární charakter a jsou formulována tak, aby vzbudila emoce.

Fake news v užším významu je žurnalistický útvar jehož důležitým znakem je záměrnost. Falešná zpráva je jakožto podvrh vytvářena účelově, vědomě, a tím se liší od zavádějící, chybné nebo poplašné zprávy (hoax). Chybná, mylná nebo nepřesná zpráva proto ještě nemusí být fake news.
Celý článek...

  • Odborné fórum ÚISK FF UK: 4. listopadu 2024 v Odborném fóru vystoupily Klára Joklová a Lucie Schubert (Wikimedia ČR) s přednáškou na téma Co může svět Wikimedia nabídnout knihovníkům?. Záznam přednášky naleznete ZDE.
  • V srpnu se opět uskutečnil Festival mediálního vzdělávání v Gymnáziu na Zatlance. Více informací najdete ZDE.

Archiv aktualit
Přehled témat upravit

Seznam článků
Bylo přistání na měsíci podvodem ze studia? Oblíbený záběr konspirátorů z tréninku astronautů (foto: NASA, 1969, public domain)
Bylo přistání na měsíci podvodem ze studia? Oblíbený záběr konspirátorů z tréninku astronautů (foto: NASA, 1969, public domain)

Bylo přistání na měsíci podvodem ze studia? Oblíbený záběr konspirátorů z tréninku astronautů (foto: NASA, 1969, public domain)

Zajímavosti upravit
Víte, že...
O portálu upravit
Tento portál slouží k všeobecné podpoře a rozvoji mediální gramotnosti v České republice. Portál vznikl ve spolupráci Wikimedia Česká Republika, Nadace OSF, SKIP, Sdružení knihoven ČR a Katedry informačních studií a knihovnictví. Portál je určen k dalšímu rozvoji a podpoře aktuální a významné oblasti mediálního vzdělávání, do které se můžete zapojit i Vy! Kde a jak začít? Můžete napsat e-mail na tereza.liskova@osf.cz nebo se zapište ZDE.