Portál:Hinduismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Poutní město Haridvár a posvátná řeka Ganga na úpatí Himalají. Ve vodách Gangy se každoročně omývají miliony hinduistů aby očistili tělo i duši. Do Gangy se také sype popel zemřelých v naději, že budou osvobozeni ze samsáry

Vítejte na portálu Hinduismus

Symbol Óm

Původ bohaté a složité tradice hinduismu sahá patrně až do 3. tisíciletí př. n. l., kdy v úrodném údolí řeky Indu vzkvétaly na tehdejší dobu značně vyspělé civilizace (Árjové). V té době se vyvinul klasický jazyk hinduismu sanskrt a byly sepsány védy. Základní náboženskou koncepcí hinduismu je brahman - univerzální podstata vesmíru, základní, neomezená, nestvořená, všezahrnující realita. Brahman oživuje všechny živé bytosti a současně utváří átma. Existenci vesmíru pojímá hinduistická filosofie jako neustále se opakující koloběh vzniku a zániku (samsára).

Hlavní principy hinduismu jsou:

Symbol dharmy
Dharma – princip, který udržuje odvěký spravedlivý řád, podporuje osobní rozvoj a neutralizuje chaos (adharma).
Karma – princip, podle kterého je lidský život pouze článkem v řetězci životů a úspěch života závisí na předešlých a současných skutcích.
Reinkarnace – princip, podle kterého se lidská duše převtěluje (reinkarnuje) z jednoho těla do druhého.
Jóga – pro tělesné a hlavně duchovní zdokonalování byl v hinduismu vypracován systém jógy, v němž klíčovou úlohu hraje meditace.

Článek

Mímánsá (v dévanágarí मीमांसा ) znamená v češtině zkoumání, výzkum nebo podrobná úvaha. Také známé s přívlastky púrva-mímánsá (předcházející zkoumání), karma mímánsá (zkoumání činnosti), uttara-mímánsá (pozdější zkoumání) nebo brahma mímánsá (zkoumání brahma). Mímánsá je způsob zkoumání véd založený na dvojznačnost a je přesně opačný způsobu jednoznačnosti, kterým se zabývá védánta. Tento systém indické filosofické školy rozděluje sanhity (čtyři prvotní védy - Rgvéda, Sámavéda, Jadžurvéda a Atharvavéda) na součásti: 1. obětní liturgické texty (karma-kanda) mantry a bráhmany a 2. filosofická pojednání (džňána-kanda) v upanišadách. » ...celý článek «

Osobnost

Bráhmana

Bráhmana je členem tradiční kněžské třídy staroindické společnosti.

Kšatrija

Kšatrija je členem tradiční třídy válečníků staroindické společnosti.

Vaišja

Vaišja je členem tradiční třídy obchodníků a řemeslníků.

Šudra

Šudra je členem tradiční třídy dělníků a služebníků staroindické společnosti.

Obrázek

Védy

Bhagavadgíta

Hlavním téma­tem Bhagavadgíty je rozhovor mezi Kršnou a Ardžunou uprostřed bitevního po­le Kurukšetra. Ardžuna, přední bojovník pánduovců, zjišťuje, že v nepřátelské armádě je mnoho jeho příbuzných a svěřuje se svému vozataji Kršnovi: „ó Kršno, nespatřuji nic dobrého v tom, že mám v boji zabíjet své příbuzné“. Kršnova odpověď na Ardžunovy pochybnosti je hlavní náplní celé Bhagavadgíty. Otázka a odpověď v Bhagavadgítě mají za úkol rozhodnout spor, který začal už v upanišadách a v raném buddhismu – má člověk jednat nebo se zcela vzdát činorodé aktivity? Bhagavadgíta říká: jednat, ale vzdát se plodů svých činů. Dva základní filosofické přístupy komentářů jsou ty, které následují tradici bhakti neboli devocionálního monoteismu a ty, které vycházejí z advaita-védánty neboli filosofie jedné reality. Nejstarší a nejvlivnější komentář se přisuzuje zakladateli advaita-védantské indické filosofické školy, Adi Šankarovi. Šankara komentoval všech 700 veršů Bhagavadgíty a jeho komentáře byly přijaty všemi pozdějšími komentátory. Předním komentátorem školy višišta-advaita je Rámánudža. Podle této školy je „pět rozdílů“ (paňča bhéda): 1. mezi pánem, íšvarou (universální duší), a džívou (individuální duší), 2. mezi džívami vzájemně, 3. mezi íšvarou a hmotou (prakrti), 4. mezi džívou a hmotou, 5. mezi hmotou a hmotou. Jedním z poměrně nových komentářů je od A. C. Bhaktivédánta Svámí Prabhupády. …celý článek

Kršna

Socha Kršny v Kalkatě

Pataňdžali

Pataňdžali je znám jako autor jóga súter a obšírného komentáře (Mahábhášja) na Pániniho Osmero pojednání (Aštadhjájí), kde komentuje sanskrtskou gramatiku. Jeho nejznámějším dílem jsou jóga sútry, které komponoval v letech 200 až 150 př. n. l. Pataňdžali je považován za zakladatele jógy, přestože jeho výklad o józe je založen na škole sánkhji a Bhagavadgítě, které jsou starší. Podle Pataňdžaliho je jóga zastavení proměn mysli a vysvětluje osm odvětví jógy závislých na stavu vědomí, které vedou ke sjednocení: Jama, Nijama, Ásana, Pránajáma, Pratjáhara, Dhárana, Dhjána a Samádhi. Zmínky o sjednoceném vědomí jsou i ve védách, které jsou považovány za jedny z nejstarších indoevropských spisů a jsou v nich zmínky o dobách až 8000 př. n. l.

Na základě Pataňdžaliho Jóga súter vznikla různá odvětví jógy, mimo jiné Hatha jóga (pozice těla), Džňána jóga (Jóga vědění), Bhakti jóga (Jóga oddanosti), Dhjá­na jóga (Jóga meditace) nebo Rádža jóga (Královská jóga). Jóga je jeden ze šesti systému ortodoxní indické filosofie a podle této filosofie přináší jóga způsob jak zažít tu nejzazší realitu. ...celý článek

Filosofie

Brahmá

Višnu

Šiva

Mytologie

Ganéša
Sarasvatí
Indra

Většina hinduistických božstev (dévů) je spojena s přírodou – Váju (vítr), Agni (oheň) a mnoho jiných. Přední místo hinduistického pantheonu náleží Indrovi. Jeho otcem je Dhjájus-pita (nebe) a jeho matkou je Prthiví (země). Ovládá přírodní jevy a je vládcem všech dévů. Dalšími významnými dévy jsou áditjové, synové Aditi a mudrce Kašjapy, kteří představují 12 měsíců roku – Vivasván, Arjamá, Púšan, Tvaštar, Savitar, Bhaga, Dhátá, Vidhátá, Varuna, Mitra, Šatru a Urukrama (Višnu) – a jsou strážci vesmírného řádu. Dále vasuové, Indrovi společníci – Dróna, Prána, Dhruva, Arka, Agni, Doša, Vástu and Vibhávasu a siddhové ('dokonale zrození') Dharma, Džňána, Vairágja a Aišvarja. Nejhlavnějšími představiteli hinduistického pantheonu jsou Brahmá, Višnu, Šiva a praotec lidstva, Manu. Mezi dévy patří i posvátné řeky Ganga, Sarasvatí a Jamuná.

Všichni dévové mají i své ženské protějšky (šakti). Sarasvatí je Brahmův ženský protějšek. Je uctívána jako bohyně lásky a umění. Lakšmí, bohyně krásy a bohatství, je ženským protějškem Višnua. Ženským protějškem Šivy je Párvatí.

Vedle hinduistické dévů zaujímají důležité místo i světci, věštci a mudrci. Jsou považováni za reinkarnace Brahmy, určitého dévy nebo člověka, který dosáhl vysvobození (mókša). V puránické terminologii je známo sedm principů symbolizovaných jmény sedmi věštců – Bhrigu, Maríči, Atri, Pulastja, Pulaha, Kratu a Vasištha. Tito velcí věštci učili starodávné vědění brahmavidjá známé z upanišad. Mezi nejznámější indické světce patří Vjása, který diktoval Mahábháratu a provedl uspořádání véd. Za posla bohů je považován mudrc Nárada.

Festivaly

Příbuzné portály

Zajímavosti

Víte, že…

Rudolf Janíček, český indolog a překladatel, se narodil před 120 lety?
Nepál je jediná hinduistická země, která se postupně stává sekulární republikou?
Kršna v překladu ze sanskrtu znamená černý nebo tmavý?
Mahábhárata je druhá nejdelší epická báseň na světě?
Ganga (řeka) se představuje v hinduismu jako božstvo?
Váránasí je nejnavštěvovanější hinduistické náboženské město?
Kumbhaméla festival v Haridváru navštívilo v roce 1989 15 miliónů poutníků?

…v New Jersey byl otevřen největší hinduistický chrám ve Spojených státech?

Zdroje

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Hinduismus na Wikimedia Commons

Kategorie

Informace

  • Velmi bychom uvítali Vaši pomoc při vytváření a vylepšování článků o indické filosofii, védské literatuře a hinduismu.
  • Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Hinduismus}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, viz návod.
  • Pahýly se označují šablonou: {{Pahýl}}