Pomník Elišky Krásnohorské

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pomník Elišky Krásnohorské
EliskaKrasnohorska.jpg
Základní údaje
Autor Karla Vobišová-Žáková
Rok vzniku 1931
Kód památky 40068/1-1205 (PkMISSezObr)
Popis
Materiál mramor
Umístění
Umístění Karlovo náměstí
Zeměpisné souřadnice 50°4′34″ s. š., 14°25′11″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit • diskuse

Pomník Elišky Krásnohorské z roku 1931 stojí v západní části Karlova náměstí v Praze proti budovám Českého vysokého učení technického. Autorkou sochy z bílého mramoru je Karla Vobišová-Žáková.

Historie a popis[editovat | editovat zdroj]

Eliška Krásnohorská se významně angažovala v ženském hnutí, redigovala Ženské listy, byla starostkou Ženského výrobního spolku českého, zakladatelkou Spolku pro ženské studium Minerva a také prvního dívčího gymnásia Minerva. Její texty byly předneseny i při odhalení blízkých pomníků Karoliny Světlé a Vítězslava Hálka.[1] O zbudování pomníku Elišky Krásnohorské se zasloužil Ženský výrobní spolek český, který od r. 1896 sídlil ve vlastním domě v Resslově ulici č. 1940-II.

Autorka sochy, Karla Vobišová-Žáková, vytvořila roku 1927 pamětní desku Elišky Krásnohorské (nynější budova budova Českoslovanské obchodní akademie, Resslova 5) a ve stejném roce zvítězila v soutěži na zbudování pomníku. Ten byl odhalen roku 1931 a Vobišová za něj získala vyznamenání Akademie věd a umění.

Pomník je vytesán z jediného bloku bílého rumunského mramoru. Spisovatelka v mírně nadživotní velikosti je zobrazena v hladkých šatech splývajících k zemi a s pelerínou uvázanou u krku. V rukou u pasu drží svitek papírů. Na nízkém nepravidelně vykrojeném mramorovém soklu je reliéfní nápis: ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ.

O pomníku v dobovém tisku psal Emil Pacovský:[2] (cit. [3]):

Pomník Elišky Krásnohorské je kulturní památka České republiky evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: 40068/1-1205.

Pamětní desky E.Krásnohorské[editovat | editovat zdroj]

  • Resslova 5/Dittrichova 1940/16 (Ženský výrobní spolek český), Praha 2[4]
  • Černá ul. 15/169, Praha 1 (věnovala Jednota Karolína Světlá)[6]
  • Pštrossova 202/15, Praha 1 (dívčí gymnasium Minerva)[5]
  • Husova 242/9, Praha 1 (rodný dům)[6]
  • Ohradní 111/55, Michle, Praha 4 (gymnasium E. Krásnohorské)[7]
  • Plzeň, Goethova (Minerva)[8]
  • Náhrobek Elišky Krásnohorské je na Olšanských hřbitovech v Praze

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ MČ Praha 2: Kamenní svědkové minulosti aneb Sochy slavných na „novoměstském rynku“
  2. ↑ “Byl to nesnadný úkol převésti do monumentálního díla pomníkového osobnost, jejíž celou duchovní a společenskou velikost bylo lze podati toliko výrazem oduševnělé tváře a prostým postojem, a nikoli mohutností tělesnou, umělým gestem a jinými tělesnými přednostmi, neodpovídajícími pravdě. Avšak Vobišová dala pravdě i umění vše, co jim náleží. Předvádí nám nejvýš skromnou, tělesně nepatrnou, zcela prostičkou ušlechtilou Elišku Krásnohorskou v nejjednodušších formách a nejúspornějších liniích a přece v monumentální postavě, jaké se dožaduje pomník na volném prostranství. Otázka oděvu, která vždy vzbuzuje rozpaky ve vytváření podobiznových pomníků ženských, byla zde vyřešena mimořádně duchaplně a šťastně tak, že ústroj této sochy nebude nikdy rušiti dojem z nějaké časové, historické módy.”
  3. ↑ Ženy v umění: Karla Vobišová-Žáková (1887–1961)
  4. ↑ [1]
  5. ↑ [2]
  6. ↑ [3]
  7. ↑ [4]
  8. ↑ [5]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Eva Hrubešová, Josef Hrubeš, Pražské sochy a pomníky, nakl. Petrklíč Praha 2002, str. 92, ISBN 80-7229-076-2

Souvisící články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pomník_Elišky_Krásnohorské&oldid=17674491“