Pomník Elišky Krásnohorské
Pomník Elišky Krásnohorské | |
![]() | |
Základní údaje | |
---|---|
Autor | Karla Vobišová-Žáková |
Rok vzniku | 1931 |
Kód památky | 40068/1-1205 (PkMISSezObr) |
Popis | |
Materiál | mramor |
Umístění | |
Umístění | Karlovo náměstí |
Zeměpisné souřadnice | 50°4′34″ s. š., 14°25′11″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pomník Elišky Krásnohorské z roku 1931 stojí v západní části Karlova náměstí v Praze proti budovám Českého vysokého učení technického. Autorkou sochy z bílého mramoru je Karla Vobišová-Žáková.
Obsah
Historie a popis[editovat | editovat zdroj]
Eliška Krásnohorská se významně angažovala v ženském hnutí, redigovala Ženské listy, byla starostkou Ženského výrobního spolku českého, zakladatelkou Spolku pro ženské studium Minerva a také prvního dívčího gymnásia Minerva. Její texty byly předneseny i při odhalení blízkých pomníků Karoliny Světlé a Vítězslava Hálka.[1] O zbudování pomníku Elišky Krásnohorské se zasloužil Ženský výrobní spolek český, který od r. 1896 sídlil ve vlastním domě v Resslově ulici č. 1940-II.
Autorka sochy, Karla Vobišová-Žáková, vytvořila roku 1927 pamětní desku Elišky Krásnohorské (nynější budova budova Českoslovanské obchodní akademie, Resslova 5) a ve stejném roce zvítězila v soutěži na zbudování pomníku. Ten byl odhalen roku 1931 a Vobišová za něj získala vyznamenání Akademie věd a umění.
Pomník je vytesán z jediného bloku bílého rumunského mramoru. Spisovatelka v mírně nadživotní velikosti je zobrazena v hladkých šatech splývajících k zemi a s pelerínou uvázanou u krku. V rukou u pasu drží svitek papírů. Na nízkém nepravidelně vykrojeném mramorovém soklu je reliéfní nápis: ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ.
O pomníku v dobovém tisku psal Emil Pacovský:[2] (cit. [3]):
Pomník Elišky Krásnohorské je kulturní památka České republiky evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: 40068/1-1205.
Pamětní desky E.Krásnohorské[editovat | editovat zdroj]
- Resslova 5/Dittrichova 1940/16 (Ženský výrobní spolek český), Praha 2[4]
- Černá ul. 15/169, Praha 1 (věnovala Jednota Karolína Světlá)[6]
- Pštrossova 202/15, Praha 1 (dívčí gymnasium Minerva)[5]
- Husova 242/9, Praha 1 (rodný dům)[6]
- Ohradní 111/55, Michle, Praha 4 (gymnasium E. Krásnohorské)[7]
- Plzeň, Goethova (Minerva)[8]
- Náhrobek Elišky Krásnohorské je na Olšanských hřbitovech v Praze
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ MČ Praha 2: Kamenní svědkové minulosti aneb Sochy slavných na „novoměstském rynku“
- ↑ “Byl to nesnadný úkol převésti do monumentálního díla pomníkového osobnost, jejíž celou duchovní a společenskou velikost bylo lze podati toliko výrazem oduševnělé tváře a prostým postojem, a nikoli mohutností tělesnou, umělým gestem a jinými tělesnými přednostmi, neodpovídajícími pravdě. Avšak Vobišová dala pravdě i umění vše, co jim náleží. Předvádí nám nejvýš skromnou, tělesně nepatrnou, zcela prostičkou ušlechtilou Elišku Krásnohorskou v nejjednodušších formách a nejúspornějších liniích a přece v monumentální postavě, jaké se dožaduje pomník na volném prostranství. Otázka oděvu, která vždy vzbuzuje rozpaky ve vytváření podobiznových pomníků ženských, byla zde vyřešena mimořádně duchaplně a šťastně tak, že ústroj této sochy nebude nikdy rušiti dojem z nějaké časové, historické módy.”
- ↑ Ženy v umění: Karla Vobišová-Žáková (1887–1961)
- ↑ [1]
- ↑ [2]
- ↑ [3]
- ↑ [4]
- ↑ [5]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Eva Hrubešová, Josef Hrubeš, Pražské sochy a pomníky, nakl. Petrklíč Praha 2002, str. 92, ISBN 80-7229-076-2
Souvisící články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pomník Elišky Krásnohorské ve Wikimedia Commons
- Public Art Project: Pomník Elišky Krásnohorské (en)