Pohřebiště českých panovníků

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interiér chrámu svatého Víta
Hrobka českého knížete Vratislava I. (otce sv. Václava)
Hrobka krále Přemysla Otakara II. v chrámu svatého Víta

Tento seznam pohřebišť českých panovníků zahrnuje místa posledního odpočinku panovníků Českého knížectví a později království (české krále a královny). České země jsou královstvím (dědičný královský titul) od roku 1198, od roku 1526 pak královstvím pod habsburským žezlem, kdy čeští panovníci byli společní pro Svatou říši římskou a později pro Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko)

Seznam českých knížat a jejich pohřebišť[editovat | editovat zdroj]

Jméno Doba života Místo pohřbení
Bořivoj I. 852/855–888/890 Neznámé
Svatopluk Velkomoravský ?–894 Neznámé, pravděpodobně v boční kapli chrámového komplexu v Sadech u Uherského Hradiště
Spytihněv I. 875–915 Pravděpodobně kostel Panny Marie na Pražském hradě
Vratislav I. 888–921 Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě
Svatý Václav asi 907–935 Původně v kostele sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, poté v jižní apsidě rotundy sv. Víta v Praze (dnes kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta)
Boleslav I. asi 915–973 Neznámé
Boleslav II. 932–999 Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě
Boleslav III. okolo 965–1037 Neznámé
Vladivoj ?–1003 Neznámé
Boleslav Chrabrý 967–1025 Katedrála sv. Petra a Pavla v Poznani
Jaromír ?–1035 Pravděpodobně Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě
Oldřich ?–1034 Pravděpodobně Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě
Břetislav I. 1002/1005–1055 Rotunda svatého Víta v Praze, po přestavbě kaple Nejsvětější Trojice katedrály svatého Víta
Spytihněv II. 1031–1061 Bazilika svatého Víta v Praze, po přestavbě kaple Nejsvětější Trojice katedrály svatého Víta
Vratislav II. (král) okolo 1033–1092 Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě
Konrád I. Brněnský asi 1035–1092 Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě
Břetislav II. ?–1100 Bazilika svatého Víta v Praze, po přestavbě kaple sv. Jana Křtitele katedrály svatého Víta
Bořivoj II. okolo 1064–1124 Bazilika svatého Víta v Praze, po přestavbě kaple sv. Jana Křtitele katedrály svatého Víta
Svatopluk Olomoucký ?–1109 Kladrubský klášter
Vladislav I. ?–1125 Kladrubský klášter
Soběslav I. 1090–1140 Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě
Vladislav II. (král) 1110–1174 Původně v Míšni, poté ve Strahovském klášteře
Bedřich 1141/1142–1189 Bazilika svatého Víta v Praze, po přestavbě snad v královské kryptě katedrály svatého Víta
Soběslav II. asi 1028–1180 Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě
Konrád II. Ota 1136/1141–1191 Původně klášter Montecassino v Itálii, poté v bazilice svatého Víta v Praze, po přestavbě patrně v královské kryptě katedrály svatého Víta
Václav II. (kníže) 1137–1192 Neznámé
Jindřich Břetislav ?–1197 Klášter Doksany
Vladislav Jindřich 1160/1165–1222 Klášter na Velehradě

Seznam českých králů, jejich manželek a jejich pohřebišť[editovat | editovat zdroj]

Jméno a doba vlády Doba života Místo pohřbení
Přemysl Otakar I.

1198–1230, jako kníže už 1192–1193 a znovu 1197–1198

1155–1230 Saská kaple (kaple sv. Ostatků) v katedrále svatého Víta v Praze
Adléta Míšeňská 1160–1211 Klášter Svatého kříže, Míšeň
Konstancie Uherská 1181–1240 Klášter Porta coeli v Předklášteří u Tišnova, Jižní Morava
Václav I.

1230–1253

1205–1253 Anežský klášter v Praze
Kunhuta Štaufská 1200–1248 Anežský klášter v Praze
Přemysl Otakar II.

1253–1278

1132–1278 Původně minoritský klášter ve Znojmě, poté v Saské kapli (kapli sv. Ostatků) v katedrále svatého Víta v Praze
Markéta Babenberská 1204–1266 Klášter Lilienfeld, Dolní Rakousy
Kunhuta Uherská 1246–1285 Anežský klášter v Praze
Václav II.

1278–1305

1271–1305 Zbraslavský klášter v Praze
Guta Habsburská 1271–1297 Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
Eliška Rejčka 1288–1335 Starobrněnský klášter v Brně
Václav III.

1305–1306

1289–1306 Původně v olomoucké katedrále svatého Václava, poté ve Zbraslavském klášteře v Praze
Viola Těšínská 1290–1317 Vyšebrodský klášter
Rudolf I.

1306–1307

1282–1307 Královská hrobka v katedrále svatého Víta v Praze
Jindřich Korutanský

1306, 1307–1310

1265–1335 Klášterní kostel kláštera Stams v Tyrolsku
Anna Česká 1290–1313 Dominikánský kostel v Bolzanu, Itálie
Adléta Brunšvická 1300–1320 Klášterní kostel kláštera Stams v Tyrolsku
Beatrix Savojská 1310–1331 Klášterní kostel kláštera Stams v Tyrolsku

[zdroj?]

Jan Lucemburský

1310–1346

1296–1346 Původně pohřben v klášteře Altmünster v Lucembursku. V letech 18381946 byly Janovy ostatky uloženy v sarkofágu v Kastelské ermitáži. Roku 1946 byly přemístěny do katedrály Notre-DameLucemburku
Eliška Přemyslovna 1292–1330 Zbraslavský klášter v Praze
Beatrix Bourbonská 1320–1383 Původně v bazilice St-Denis u Paříže; poté v katedrále Notre-Dame v Lucembursku[zdroj?]
Karel I. (IV.)

1346–1378 (také císař římský)

1316–1378 Královská hrobka v katedrále svatého Víta v Praze
Blanka z Valois 1317–1348 Královská hrobka v katedrále svatého Víta v Praze
Anna Falcká 1329–1353 Královská hrobka v katedrále svatého Víta v Praze
Anna Svídnická 1339–1362 Královská hrobka v katedrále svatého Víta v Praze
Alžběta Pomořanská 1347–1393 Královská hrobka v katedrále svatého Víta v Praze
Václav IV.

1378–1419 (také římský král)

1361–1419 Původně ve Zbraslavském klášteře, poté v Královské hrobce v katedrále svatého Víta v Praze
Jana Bavorská 1356–1386 Královská hrobka v katedrále svatého Víta v Praze
Žofie Bavorská 1376–1425 Katedrála svatého Martina v Bratislavě
Zikmund Lucemburský

1419–(1436)–1437 (také císař římský)

1368–1437 Katedrála ve Velkém Varadíně (Oradea), Rumunsko
Marie Uherská 1370–1395 Katedrála ve Velkém Varadíně (Oradea), Rumunsko
Barbora Celjská 1391–1451 Martinická kaple v katedrále svatého Víta v Praze, hrob se nedochoval.
Albrecht I.

1437–1439 (také římský král)

1307–1439 Katedrála ve Stoličném Bělehradě, Uhry
Alžběta Lucemburská 1409–1442 Katedrála ve Stoličném Bělehradě, Uhry
Ladislav I. Pohrobek

1453–1457

1440–1457 Královská hrobka v katedrále svatého Víta v Praze
Jiří z Poděbrad

1458–1471

1420–1471 Královská hrobka v katedrále svatého Víta v Praze
Kunhuta ze Šternberka 1425–1449 Farní kostel Povýšení svatého KřížePoděbradech, Střední Čechy
Johana z Rožmitálu ?–1475 Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha v Praze
Vladislav II.

1471–1516

1456–1516 Katedrála ve Stoličném Bělehradě, Uhry
Barbora Braniborská 1464–1515 Klášter Heilsbronn, Německo
Beatrix Neapolská 1457–1508 Klášter S. Pietro v Neapoli[zdroj?]
Anna z Foix a Candale 1469–1506 Katedrála ve Stoličném Bělehradě, Uhry
Matyáš Korvín

Český vzdorokrál 1469–1490

1443–1490 Katedrála ve Stoličném Bělehradě, Uhry
Beatrix Neapolská 1457–1508 Klášter S. Pietro v Neapoli
Ludvík II.

1516–1526

1506–1526 Bazilika ve Stoličném Bělehradě, Uhry
Marie Habsburská 1505–1558 9. kaple Panteonu infantů v klášteře svatého Vavřince v Escorialu
Fridrich Falcký

Český vzdorokrál 1619–1620

1596–1632 neznámé
Alžběta Stuartovna 1596–1662 Westminsterské opatství

Seznam českých králů, kteří byli zároveň králové a císaři Svaté říše římské, a jejich manželek[editovat | editovat zdroj]

Truchlící Čechie držící svatováclavskou korunu na rakvi Marie Terezie v kapucínské kryptě ve Vídni
Jméno a doba vlády Doba života Místo pohřbení
Ferdinand I. Habsburský

1526–1564

1503–1564 Colinovo Královské mauzoleum v katedrále svatého Víta v Praze
Anna Jagellonská 1503–1547 Colinovo Královské mauzoleum v katedrále svatého Víta v Praze
Maxmilián II. Habsburský

1564–1576

1527–1576 Colinovo Královské mauzoleum v katedrále svatého Víta v Praze
Marie Španělská 1528–1603 Chór kláštera Santa Clara de las Descalzas Reales v Madridu
Rudolf II.

1576–1611

1552–1612 Královská hrobka v katedrále svatého Víta v Praze
Matyáš Habsburský

1611–1619

1557–1619 Zakladatelská hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Anna Tyrolská 1585–1618 Zakladatelská hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Ferdinand II. Štýrský

1619, 1620–1637

1578–1637 Císařské mauzoleum poblíž katedrály ve Štýrském Hradci; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Marie Anna Bavorská 1574–1616 Císařské mauzoleum poblíž katedrály ve Štýrském Hradci; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Eleonora Gonzaga 1598–1655 Původně v klášteře karmelitek, od roku 1782 ve Vévodské hrobce katedrály svatého Štěpána ve Vídni
Ferdinand III. Habsburský

1637–1657

1608–1657 Původně v katedrále ve Štýrském Hradci, poté v Leopoldově hrobce v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Marie Anna Španělská 1606–1646 Leopoldova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni
Marie Leopoldina Tyrolská 1632–1649 Původně v katedrále ve Štýrském Hradci, poté v Leopoldově hrobce v Císařské hrobce ve Vídni
Eleonora Magdalena Gonzagová 1630–1686 Leopoldova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Leopold I.

1657–1705

1640–1705 Karlova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Markéta Tereza Španělská 1651–1673 Leopoldova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Klaudie Felicitas Tyrolská 1653–1676 Dominikánský kostel ve Vídni; srdce: Císařská hrobka ve Vídni
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská 1655–1720 Leopoldova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni
Josef I. Habsburský

1705–1711

1678–1711 Karlova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská 1673–1742 Klášter salesiánek ve Vídni; srdce: Karlova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni
Karel VI.

1711–1740

1685–1740 Karlova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská 1691–1750 Karlova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
František I. Štěpán Lotrinský 1708–1765 Hrobka Marie Terezie v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Marie Terezie

1740–1780

1717–1780 Hrobka Marie Terezie v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Karel VII. Bavorský

český vzdorokrál 1741–1743

1697–1745 Knížecí hrobka v kostele sv. Kajetána v Mnichově, srdce v kapli Panny Marie v Altöttingu
Marie Amálie Rakouská 1701–1756 Knížecí hrobka v kostele sv. Kajetána v Mnichově, srdce v altöttinské kapli Panny Marie
Josef II.

1780–1790

1741–1790 Hrobka Marie Terezie v Císařské hrobce ve Vídni
Isabela Bourbonsko-Parmská 1741–1763 Hrobka Marie Terezie v Císařské hrobce ve Vídni
Marie Josefa Bavorská 1739–1767 Hrobka Marie Terezie v Císařské hrobce ve Vídni
Leopold II.

1790-1792

1747–1792 Toskánská hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Marie Ludovika Španělská 1745–1792 Toskánská hrobka v Císařské hrobce ve Vídni;
František I.

1792–1835, od roku 1804 císař rakouský

1768–1835 Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Alžběta Vilemína Württemberská 1767–1790 Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská 1772–1807 Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni
Marie Ludovika Rakouská-Este 1787–1816 Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni
Karolína Augusta Bavorská 1792–1873 Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni

Seznam českých králů, kteří byli zároveň rakouskými císaři, a jejich manželek[editovat | editovat zdroj]

Rakouská císařská orlice s českým znakem na domě v Praze 1-Starém Městě

Od roku 1804 bylo České království součástí Rakouského, a od roku 1867 rakousko-uherského císařství v personální unii až do roku 1918. Všichni čeští králové (a rakouští císaři), s výjimkou Karla I., byli pochováni v Císařské hrobce ve Vídni. Srdce pohřbených panovníků byla až do poloviny 19. století pohřbena odděleně a nacházejí se v postranní kapli Augustiniánského kostela ve Vídni.

Jméno a doba vlády Doba života Místo pohřbení
František I.

1792–1835, rakouský císař od roku 1804

1768–1835 Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft)augustiniánském kostele ve Vídni
Alžběta Vilemína Württemberská 1767–1790 Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská 1772–1807 Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni; vnitřnosti ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály ve Vídni
Marie Ludovika Rakouská-Este 1787–1816 Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni; vnitřnosti ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály ve Vídni
Karolína Augusta Bavorská 1792–1873 Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni
Ferdinand I.

1835–1848

1793–1875 Ferdinandova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni; vnitřnosti ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály ve Vídni
Marie Anna Savojská 1803–1884 Ferdinandova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni
František Josef I.

1848–1916

1830–1916 Hrobka císaře Františka Josefa v Císařské hrobce ve Vídni
Alžběta Bavorská 1837–1898 Hrobka císaře Františka Josefa v Císařské hrobce ve Vídni
Korunní princ Rudolf (následník trůnu) 1858–1889 Hrobka císaře Františka Josefa v Císařské hrobce ve Vídni
Štěpánka Belgická 1864–1945 Benediktinské arciopatství Pannonhalma, Maďarsko
František Ferdinand d'Este (následník trůnu) 1863–1914 Rodinná hrobka na zámku Artstetten
Vévodkyně Žofie Chotková 1868–1914 Rodinná hrobka na zámku Artstetten
Karel I.

1916–1918

1887–1922 Kostel Nossa Senhora v Monte u Funchalu na Madeiře, srdce v Loretánské kapli v klášteře Muri, Aargau, Švýcarsko
Zita Bourbonsko-Parmská 1892–1989 Pohřební kaple v Císařské hrobce ve Vídni, srdce v Loretánské kapli v klášteře Muri, Aargau, Švýcarsko

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]