Živoroděnka svítivá
 Živoroděnka svítivá | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Nadtřída | ryby (Osteichthyes) |
| Třída | paprskoploutví (Actinopterygii) |
| Nadřád | kostnatí (Teleostei) |
| Řád | halančíkovci (Cyprinodontiformes) |
| Čeleď | živorodkovití (Poeciliidae) |
| Rod | živoroděnka (Poeciliopsis) |
| Binomické jméno | |
| Poeciliopsis prolifica Miller, 1960 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Živoroděnka svítivá[2][3][4][5] (latinsky: Poeciliopsis prolifica, slovensky: živorodka skvostná, anglicky: Blackstripe livebearer, Prolific toothcarp). Rybu poprvé popsal v roce 1960 americký ichtyolog Robert Rush Miller (23. duben 1916 – 10. únor 2003). Od 40. let do 90. let 20. století patřil mezi významné členy hnutí ochránců přírody (anglicky: Conservation movement). Ryba se snadno a rychle množí, od toho je odvozeno její jméno prolifica, z latinského proles, tedy potomek a ferax, tedy velmi, často.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Ryba je slabší tělesné konstituce. Základní zbarvení je proměnlivé, většinou bývá olivově zelené nebo šedé, někdy se zelenožlutým nebo modro-žlutým leskem. Samec dorůstá 10 – 18 mm, samička 15 – 40 mm. Pohlaví ryb je snadno rozeznatelné: samci mají pohlavní orgán gonopodium, samice klasickou řitní ploutev.[4]
Biotop[editovat | editovat zdroj]
Ryba žije ve sladkých vodách jižní a střední Ameriky, resp. z Mexika, kde se vyskytuje pouze na východní straně Kalifornského zálivu, mezi státy Sonora, v Rio Yaqui a Nayarit u pobřeží San Blas.[pozn. 1] Zde žije v mělké vodě, je tolerantní k brakické vodě. Výjimečně se vyskytuje ve vodách do hloubky 2 m. Ryba se vyskytuje v potocích, brakických lagunách, v ústích řek a v mangrovové oblasti, kde je dno s pískem, blátem nebo štěrkem. Mezinárodní svaz ochrany přírody označil tuto rybu za „téměř ohroženou“.[pozn. 2][4][5][6][7][8]
Chov v akváriu[editovat | editovat zdroj]
- Chov ryby: Ryba je vhodná pro mini akvária. Doporučuje se chovat v hejnu, 1 samec na 3 až 4 samice.[4]
- Teplota vody: 18–25 °C,[4]
- Kyselost vody: 7,0–8,0 pH[4]
- Tvrdost vody: 2–10 °dGH[4]
- Krmení: Jedná se o všežravou rybu, přijímá tedy umělé vločkové krmivo, mražené krmivo, drobné živé krmivo (nítěnky, plankton), rostlinnou potravu, řasy. Ryba upřednostňuje drobnou živou potravu.[4][9]
- Rozmnožování: V případě P. prolifica se perikardiální vak rozšíří do podoby „břišního vaku“. Uvnitř se tvoří folikulární placenta. Ve vaječníku může současně růst až pět snůšek jiker v různých stádiích vývoje.[10] Mláďata rodí v kratších intervalech.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
- ↑ SLABOCH, Roman. České názvosloví živorodek. Ilustrace Martin Rose (Kresba na titulní stránce), Jiří Plíštil (Grafický design a layout). 1. vyd. [s.l.]: AQUATAB, 2009-08-07. 63 s. Dostupné online.
- ↑ HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. České názvy živočichů V. (Ryby a rybovití obratlovci (Pisces) 6.). [Praha]: Národní muzeum, 2009. 94 s. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i Živoroděnka svítivá - Poeciliopsis prolifica. rybicky.net [online]. [cit. 2020-01-22]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠČOBÁK, Jiří. Seznamte se s divokými živorodkami. blog.sme.sk [online]. Petit Press, a.s., 2019-02-23 [cit. 2020-01-13]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Poeciliopsis prolifica. IUCN Red List of Threatened Species [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2020-01-20 [cit. 2020-01-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-03-04.
- ↑ LUDVÍK, Ondřej. Poeciliopsis prolifica. web ludvici.cz [online]. Ondřej Ludvík [cit. 2020-01-22]. Dostupné online.
- ↑ Poeciliopsis prolifica, Blackstripe livebearer [online]. Příprava vydání Rainer Froese, Daniel Pauly. FishBase, 2014 [cit. 2020-01-22]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ŠČOBÁK, Jiří. Výživa divokých živorodek Poeciliopsis prolifica. S. 18–21/80. Akvárium - Bulletin občianskeho združenia KLUB.AKVA.SK [online]. e-akvarium.cz, 2018-04-29 [cit. 2020-01-22]. S. 18–21/80. Dostupné online.
- ↑ WOOTTON, Robert J.; SMITH, Carl. Reproductive Biology of Teleost Fishes. 1. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2014. 476 s. Dostupné online. ISBN 0-632-05426-3. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- DOKOUPIL, Norbert. Živorodky. 1. vyd. [s.l.]: SZN - Státní zemědělské nakladatelství, 1981. 264 s.
- HANEL, Lubomír; NOVÁK, Jindřich. České názvy živočichů V. (Ryby a rybovití obratlovci (Pisces) 6.). [Praha]: Národní muzeum, 2009. 94 s.
- ŠČOBÁK, Jiří. Seznamte se s divokými živorodkami. blog.sme.sk [online]. Petit Press, a.s., 2019-02-23 [cit. 2020-01-13].
- WOOTTON, Robert J.; SMITH, Carl. Reproductive Biology of Teleost Fishes. 1. vyd. [s.l.]: Wiley-Blackwell, 2014. 476 s. Dostupné online. ISBN 0632054263. (anglicky)