Podjezd

Tramvajový podjezd pod křižovatkou v Praze u zastávky Třebenická

Podjezd je mostní otvor umožňující průjezd dopravních prostředků pod jinou stavbou, například pod železniční tratí nebo pozemní komunikací, kdy funkci podjezdu plní prostor pod mostním polem. Podjezd může mít i podobu tunelu nebo průjezdu budovou nebo terénní překážkou, například náspem. V případě mostu slova podjezd či nadjezd vyjadřují výškovou polohu převáděné komunikace vůči mostu. Typický jednoduchý most zajišťující křížení dvou jízdních komunikací je tedy zároveň nadjezdem i podjezdem, pod jedním mostem však může být i více podjezdů a funkci nadjezdu mohou mít i dílčí úseky délky mostu. Kříží-li se dvě silniční komunikace, základní číslo mostu je označení mostu jako nadjezdu (most je zpravidla majetkově součástí nadjíždějící komunikace), ale každý podjezd mívá své samostatné evidenční číslo, pod nímž je evidován průjezdný prostor. Podobně jsou samostatně evidovány i průjezdné parametry (podjezdná výška a plavební šířka) na vodních cestách. Pokud komunikace pod mostem slouží pouze pěší dopravě, nazývá se tento otvor podchodem.

Výška

Varovná mechanická zábrana a dopravní značení

Výška podjezdů souvisí s nejvyšší přípustnou výškou vozidel. Pro silniční motorová vozidla v Česku stanoví vyhláška 209/2018 Sb. v § 7 odst. 1 písm. b) tyto maximální rozměry:

• obecně vozidla, včetně sběračů tramvají a trolejbusů v nejnižší pracovní poloze: 4,00 m
• vozidlo kategorie L: 2,50 m
• jízdní souprava tažného vozidla s návěsem: 4,08 m
• vozidlo kategorie N nebo O, určené pro přepravu vozidel: 4,20 m
• vozidla hasičských záchranných sborů a jednotek požární ochrany: 4,20 m

Jízda nadrozměrných vozidel může být povolena silničním správním úřadem jako zvláštní užívání pozemní komunikace.

Normy definují průjezdný prostor, což je prostor, do kterého nesmí zasahovat žádné pevné překážky (světla, značky, konstrukce mostu). Ten se skládá z podjezdné výšky a šířky. ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic stanoví pro dálnice, silnice I. třídy a další významné komunikace podjezdnou výšku na 4,50 m. Ve výjimečných případech, u rekonstrukcí nebo u méně významných komunikací (silnice II. a III. třídy), lze výšku snížit, ale zpravidla nesmí být nižší než 4,20 m nebo 4,00 m v závislosti na konkrétních podmínkách a umístění. Obdobně ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací stanoví minimální podjezdnou výšku na 4,50 m, v obytných zónách nebo na místních komunikacích funkční skupiny D (s malým provozem) může být nižší, např. 4,20 m nebo 4,00 m.

Pokud je podjezdná výška nižší než 4,5 metru, musí být označena dopravní značkou „Zákaz vjezdu vozidel, jejichž výška přesahuje vyznačenou mez“ (č. B 16). Pokud je v podjezdu tramvajové nebo trolejbusové trolejové vedení, zákazová značka počítá s jeho bezpečnou vzdáleností od vozidla. Okraje průjezdného prostoru mohou být zvýrazněny značením, které je standardizováno jako dopravní zařízení Z 9 „Žluté a černé pruhy“, případně může být před podjezdem umístěno varovné zařízení, které upozorní řidiče nadrozměrného vozidla. Detekční systém nadměrné výšky (Overheight Detection System nebo Overheight Vehicle Detection – OHVD) může být založen na senzorech (infračervené paprsky, laserové skenery nebo radar), které aktivují proměnnou dopravní značku (vzkazovou tabuli) a aktivují výstražná světla, blikače nebo sirény. Na méně významných komunikacích se používá fyzický omezovač výšky, varovná brána nebo mechanická výstražná zábrana, výstražné vahadlo, tj. konstrukce (např. řetězy, lehké tyče nebo desky) zavěšená nad vozovkou v bezpečné vzdálenosti před podjezdem, do které příliš vysoké vozidlo narazí, což způsobí hluk, který řidiče okamžitě upozorní, aniž by došlo k poškození samotného mostu nebo závažnému poškození vozidla.

Pro cyklostezky se doporučuje podjezdná výška nejméně 2,5 metru, resp. 2,5 až 3 metry.

Pro železnici stanoví podjezdnou výšku ČSN 73 6320 Průjezdné průřezy na dráhách celostátních, dráhách regionálních a vlečkách normálního rozchodu. Vyhláška č. 177/1995 Sb., stavební a technický řád drah, stanoví v § 30, že kruhový tunel pro koleje má nejmenší průměr 5 100 mm. V tunelu se svislými stěnami a v podjezdu musí být dodržena v přímé koleji podjezdná výška nejméně 4 000 mm, měřená od temene kolejnice.

Na vnitrozemské vodní cestě (řeky, plavební kanály) je podjezdná výška klíčovým parametrem. Na mezinárodní vodní cestě na Labi je cílová podjezdná výška pro modernizaci 7,0 m (nebo i více, např. 9,1 m u vyšších kategorií) nad nejvyšší plavební hladinou. Na Vltavě v úseku Mělník – Praha probíhá zvyšování podjezdné výšky na 7,0 m, aby byla umožněna plavba velkých osobních lodí. Na některých úsecích (např. horní Vltava) může být podjezdná výška nižší, například kolem 4,50 m.

Osvětlení

Podjezdu ulice K Žižkovu v Praze-Vysočanech pod nádražím Praha-Libeň

Fotosenzory k přepínání denního a nočního osvětlení podjezdu ulice K Žižkovu

Osvětlení delších podjezdů a tunelů mívá vjezdovou, přechodovou a vnitřní zónu. Vjezdová část je nejintenzivněji osvětlená, pro prevenci tzv. "černé díry", kdy řidič při vjezdu do tunelu dočasně ztrácí schopnost jasně vidět. Podjezdy pro silniční dopravu mnohdy mají přes den mnohem silnější osvětlení než v noci, kdy odpovídá osvětlení navazujících úseků. Adaptivní osvětlení může být řízeno fotosenzory. Kratší podjezdy a podjezdy na neosvětlených komunikacích v extravilánu nebo na železničních tratích zpravidla bývají bez samostatného osvětlení.

Specifika podjezdů

Zaplavený podjezd na ulici Mariánskohorské v Ostravě

Podchody a podjezdy nejsou přirozeně čištěny dešťovými srážkami, což může mít vliv na specifický zápach, zejména pokud nedostatečným osvětlením a nízkou frekvencí provozu svádějí k vykonávání vylučovacích potřeb nebo pokud zde hnijí organické naplaveniny.

Zejména zahloubené podchody a podjezdy mohou být náchylné k zatopení, není-li vyřešeno jejich odvodnění nebo nacházejí-li se v zátopovém území.

• 
  Podjezd pod letištní pojezdovou dráhou letiště Frankfurt n. M.
• 
  Akvadukt Vechtzicht (Nizozemsko, 2017)

Odkazy

Související články

• Podchod
• Průjezd

Externí odkazy

• Encyklopedické heslo Podjezd v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích