Po nás potopa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Portrét Madame de Pompadour, autor francouzský malíř François Boucher (1703–1770), olej 36×44 cm z r. 1750

Po nás potopa! je ustálené slovní spojení, které vešlo do slovníku jako rčení. Používá se pro vyjádření nevhodného až bezohledného, „krátkozrakého“ vztahu k budoucnosti.[1]

Původ rčení[editovat | editovat zdroj]

Král Francie Ludvík XV. se po vojenských porážkách a po zprávě o velkém státním dluhu své země rozhodl na čas zříci života ve světě radovánek, hostin a plesů. Ale králova nejen společnice a důvěrnice, ale téměř „ženský státní ministr a poradce“ – Madame de Pompadour (původně Jeanne-Antonietta Poissonová) prý Ludvíka XV. utěšovala slovy: „Nač se tím budete zatěžovat, ještě z toho onemocníte. Po nás potopa!“[1][2]

Král Ludvík XV. tedy dále trpěl rozmařilost dvora a zastával názor, ať problémy řeší jeho následovník.[2] A sídlo ve Versailles se v polovině 18. století dál utápělo ve zlatě a zábavách.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Po nás potopa, Původ úsloví, rozhlas.cz, autoři: Jitka Škápíková, Dan Moravec, Helena Petáková, Milena M. Marešová. Rčení vyjadřuje nevhodný, bezohledný, krátkozraký vztah k budoucnosti. Zaznělo v pořadu Slovo nad zlato, na ČRo Dvojka. Online zveřejněno 20. ledna 2015.
  2. a b Proč se říká: "po nás potopa!", e-kniha.com; Rčení měl vyslovit sám Ludvík XV.: „Já svět nepředělám. Můj následovník ať se s tím vyrovná. Po mně potopa!“ anebo podle malíře La Toura, který prý slyšel královu milenku Poissonovou: „Nač se tím budete zatěžovat, ještě z toho onemocníte. Po nás potopa!“