Po nás potopa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Po nás potopa (román).
Portrét Madame de Pompadour, autor francouzský malíř François Boucher (1703–1770), olej 36×44 cm z roku 1750

Po nás potopa! je ustálené slovní spojení, které vešlo do slovníku jako rčení. Používá se pro vyjádření nevhodného až bezohledného, „krátkozrakého“ vztahu k budoucnosti.[1]

Původ rčení[editovat | editovat zdroj]

Král Francie Ludvík XV. se po vojenských porážkách a po zprávě o velkém státním dluhu své země rozhodl na čas zříci života ve světě radovánek, hostin a plesů. Jedna verze vzmiku tohoto rčení uvádí jako autorku královu oficiální milenku a důvěrnici Madame de Pompadour, která byla téměř „ženským státním ministrem a poradcem“. Markýza de Pompadour (rodným jménem Jeanne-Antonietta Poisson) prý Ludvíka XV. utěšovala slovy: „Nač se tím budete zatěžovat, ještě z toho onemocníte. Po nás potopa!“[1] Podle druhé verze měl rčení vyslovit sám Ludvík XV.: „Já svět nepředělám. Můj následovník ať se s tím vyrovná. Po mně potopa!“. První verzi podpořil malíř La Tour, který prý slyšel královu milenku Madame Pompadour: „Nač se tím budete zatěžovat, ještě z toho onemocníte. Po nás potopa!“[2]

Král Ludvík XV. tedy dále trpěl rozmařilost dvora a zastával názor, ať problémy řeší jeho následovník.[2] Zámek Versailles se v polovině 18. století dál utápělo ve zlatě a zábavách.

Odkaz v kultuře[editovat | editovat zdroj]


Mám za přátele marnotratné muže.
Z nás každý rád svou hřivnu zakopá.
My do vlasů svých vplétáme si růže,
a po nás – což! ať přijde potopa!

— František Gellner: Po nás ať přijde potopa

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b ŠKÁPÍKOVÁ, Jitka, MORAVEC, Dan, PETÁKOVÁQ, Helena a MAREŠOVÁ, Milena M.: Po nás potopa. Původ úsloví. Český rozhlas, [1]. Zaznělo v pořadu Slovo nad zlato na ČRo Dvojka. Online zveřejněno 20. ledna 2015.
  2. a b Proč se říká: "po nás potopa!", e-kniha.com