Počátky zemědělství na Blízkém východě

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Z počátků zemědělství na Blízkém východě někdy ve 13. až 11. tisíciletí př. n. l. vznikly neolitické kultury na Blízkém východě, ve Středomoří a v celé Evropě. Takzvaná neolitická revoluce výrazně proměnila lidský život. Pěstování obilí a chov domácích zvířat si vynutily daleko usilovnější práci a usedlý život na stejném místě, uživilo však na stejné ploše až padesátkrát víc obyvatel. Zemědělské přebytky se daly skladovat a použít ke směně, což vedlo i ke vzniku směny,řemesel a nakonec i měst. S neolitem, mladší dobou kamennou, souvisí i rozvoj lidské kultury a techniky, vznik písma, práva a prvních říší.

Blízký východ[editovat | editovat zdroj]

Blízký nebo také Přední východ byla velice výhodná oblast pro zemědělství. Jedná se o oblast východního středomoří (území dnešního Iráku, Jordánska, Sýrie, Izraele, Turecka a Libanonu). Tento původní prostor je často nazýván Úrodný půlměsíc.[1]

Počátky zemědělství na Blízkém východě jsou úzce spjaty s archeologickou kulturou Natúfien, která existovala přibližně od 13. tisíciletí př. n. l. do 10. tisíciletí př. n. l.[2] Díky chladnějšímu a suššímu podnebí v pozdní fázi Natúfienu došlo k úbytku potravy, a lidé byli nuceni pěstovat určité druhy plodin na předem připravených pozemcích, což vedlo ke vzniku zemědělství. Na rozdíl od dřívějších lovců a sběračů, kteří se za potravou museli pohybovat, je zemědělec vázán k obdělané půdě. Může si postavit pevnější obydlí a začít domestikovat hospodářská zvířata. Zemědělství vyžaduje daleko víc práce, může však uživit až 30 či 50 osob na km², v průměru o 1 až 2 řády víc než sběr a lov. Na práci se podílely i děti, takže zemědělci je potřebují a zemědělské skupiny obvykle rostou. Více méně samostatnou jednotkou přestává být kmen a stává se jí (široká) rodina s vlastním dědičným majetkem.

Zhruba kolem roku 7000 př. n. l. mohli lidé v oblasti Blízkého východu založit svou existenci na chovu dobytka a pěstování obilí či luštěnin. Lovu či sběru se lidé věnují pouze doplňkově.[1] Osídlení se zpočátku soustřeďovalo v hornatých oblastech, kde všude zhruba od 750 do 1000 m n. m. rostly původní formy obilí.[1] Nejstarší archeologické nálezy domestikovaných či kulturních rostlin spadají do doby kolem roku 10 000 př. n. l.[3]

Změny ve společnosti[editovat | editovat zdroj]

Rozvoj zemědělství přiměl obyvatele k usedlému způsobu života. Vznikají první trvalá sídliště a z vesnic se postupně vytvářela města. Mezi jedno z nejstarších měst patří Jericho, z malé protoneolitické osady po roce 7800 př. n. l. vzniklo rozsáhlé město. V Jerichu archeologické nálezy potvrdily, že zde lidé pěstovali pšenici, hrách, vikve a chovali kozy, ovce a psy.[1]

Kromě růstu populace došlo také k důležitým sociálním změnám jako např. dělba práce (celá společnost už se nemusela starat pouze o zisk potravy), rozvoj obchodu, vznik písma, zákonů a peněz, ale také náboženství.[4]

Zemědělství se dále šířilo do oblasti Evropy. Neolitičtí zemědělci přicházeli do oblasti Středozemního moře a přinášeli s sebou svoji kulturu a dovednosti.  Do oblasti Evropy si podle nejnovějších studií nepřivedli pouze ovce, kozy, ječmen a luštěniny, ale přišli s nimi i psi. Tito psi dokonce postupně nahradili původní psy z evropského kontinentu.[5]

Přechod od sběru a lovu k zemědělství a chovu čili tak zvaná zemědělské nebo neolitická revoluce[6] je považován za jeden z nejdůležitějších a nejzásadnějších milníků v dějinách lidstva.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d SOUČKOVÁ, Jana. Starověký přední východ: Na úsvitu civilizace.. 1. vyd. [s.l.]: Mladá fronta, 1979. 320 s. ISBN 23-075-79. S. 5,6. 
  2. TheDawn of Farming in the Near East. [s.l.]: [s.n.], 2002. ISBN 3-9804241-5-4. S. 58. 
  3. The Dawn of Farming in the Near East. [s.l.]: [s.n.], 2002. ISBN 3-9804241-5-4. S. 113. 
  4. Neolitická revoluce a „vynález“ zemědělství. www.rozhlas.cz. Dostupné online [cit. 2018-11-18]. (česky) 
  5. TELEVIZE, Česká. Kam zmizeli původní evropští psi? Vědci odhalili záhadu starou 11 tisíc let. ČT24 - Česká televize. Dostupné online [cit. 2018-11-18]. (česky) 
  6. V. G. Childe, Na prahu dějin.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cílek, Sokol, Sůvová, Evropa, náš domov. Praha: Albatros 2018. Kap. "Zemědělci musí pracovat"
  • Vere Gordon Childe, Na prahu dějin. Praha: Orbis 1965
  • Jan Sokol, Malá filosofie člověka. Praha: Vyšehrad 2012, kap. "Co se stalo v dějinách".
  • Jana Součková, Starověký přední východ: Na úsvitu civilizace. Praha: Mladá fronta 1979

Související články[editovat | editovat zdroj]