Přeskočit na obsah

Mechanická ventilace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Plicní ventilátor)
O ventilátoru pro přečerpávání plynů pojednává článek Ventilátor.
Dýchací vaky
Tracheální rourka, v průdušnici je utěsněna manžetou, která je nafukována injekční stříkačkou
Pacient na umělé ventilaci maskou při vědomí (neinvazivní ventilace)
Kočka připojená na mechanický ventilátor

Mechanická ventilace je metoda mechanické asistence nebo náhrady spontánního plicního dýchání. Využívá se v lidské i veterinární medicíně.

Může ji zajišťovat stroj zvaný ventilátor (přesněji mechanický ventilátor nebo plicní ventilátor; neplést s ventilátorem používaným pro obecné přečerpávání plynů) nebo lékař či jiná vhodná osoba stlačováním dýchacího vaku nebo soustavy měchů. Mechanická ventilace se tradičně dělí na ventilaci se záporným tlakem, kdy je vzduch v podstatě nasáván do plic, a ventilaci s kladným tlakem, kdy je vzduch (nebo jiná směs plynů) do plicní průdušnice vtlačován.

Mechanickou ventilaci lze používat krátkodobě, například během operace nebo kritického onemocnění (typicky na jednotce intenzivní péče). Může být však používána i doma nebo v ošetřovatelské či rehabilitační organizaci u pacientů s chronickou nemocí, která vyžaduje dlouhodobou dýchací asistenci.

Vzhledem k anatomii lidského hltanu, hrtanu a jícnu a k podmínkám, za kterých je ventilace potřebná, jsou při ventilaci s kladným tlakem často nutná další opatření pro „zajištění“ dýchacích cest, aby mohl vzduch nerušeně procházet do průdušnice a naopak neprocházel do jícnu a žaludku. To se běžně provádí vsunutím trubice do průdušnice (tzv. intubace). Tato trubice umožňuje průchod vzduchu správnou cestou pod potřebným tlakem.

Intubace se provádíě tracheální rourkou (kanylou), vsunutou skrze ústa (orotracheální intubace) pomocí laryngoskopu. Další možnost zavedení je skrze nos (nazotracheální intubace), anebo pomocí tracheostomie - uměle vytvořený otvor na krku.

Při ventilaci s nezajištěnými dýchacími cestami lze použít například jednoduché manévry pro zprůchodnění dýchacích cest (záklon), orofaryngeální (Guedelův) vzduchovod nebo laryngeální masku. Ventilace přes tyto pomůcky však nezajišťuje dýchací cesty proti aspiraci žaludečního obsahu.

Je-li pacient schopen sám udržovat průchodnost dýchacích cest, například při neinvazivní ventilaci nebo ventilaci záporným tlakem, nejsou takové pomůcky potřebné. Pacient dýchá přes obličejovou masku, utěsněnou přitažením k obličeji (žargonem "těžká maska"). Další metodou, která překlenuje propast mezi normálním dýcháním a uspaným pacientem s rourou v krku je vysokoprůtoková aplikace kyslíku, známá pod anglickou zkratkou HFNO.

Mechanická ventilace je život zachraňujícím zásahem, nese však riziko řady potenciálních komplikací, například pneumotoraxu, poranění dýchacích cest, poškození plicních sklípků nebo pneumonie. Používání pojmu "umělý spánek" tyto rizika eufemisticky přechází.

V mnoha systémech zdravotní péče je dlouhodobější ventilace jakožto součást intenzivní péče omezeným prostředkem (ve smyslu, že je jen tolik pacientů, kolik jich může v určitý moment dostat danou péči). Používá se pro podporu jediného selhávajícího orgánu (plic) a nemůže vyléčit základní chorobný proces (např. konečné stadium rakoviny). Proto může být nutné (a často velmi obtížné) rozhodnout, zda je vhodné připojit někoho na mechanickou ventilaci. Stejně tak je eticky velmi složité rozhodnout o ukončení mechanické ventilace.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mechanical ventilation na anglické Wikipedii.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Irwin R, Rippe J, "Intensive care medicine", 5th Edition, 2003 Lippincott Williams & Wilkins
  • Irwin R, Rippe J, "Procedures and Techniques in Intensive care medicine", 3rd Edition, 2003 Lippincott Williams & Wilkins
  • Marino P, "The ICU Book", 3rd Edition, 2006 Lippincott Williams & Wilkins
  • Tehrani, F. T., “Automatic Control of an Artificial Respirator,” Proceedings of the International Conference of IEEE Engineering in Medicine & Biology Society, Volume 13: 1738-9, November 1991.
  • Tehrani, F. T., Roum, J. H., "Closed-loop Control of Artificial Respiration," Proceedings of WESCON , pp 253–8, October 1996.
  • Tehrani, F. T., "A Dual Automatic Control System for Ventilatory Treatment of Premature Infants," Proceedings of the World Multiconference on systemics, Cybernetics and Informatics (SCI 99), Volume 8:232-6, August 1999.
  • Tehrani, F. T., "The Combined Effects of Closed-Loop Mechanical Ventilation and Automatic Control of Oxygen on Ventilatory Therapy: A Simulation Study," Proceedings of IASTED International Conference on Applied Modelling & Simulation, Volume 1:395-9, September 1999.
  • Tehrani, F. T., "Automatic Control of Mechanical Ventilation and the Inspired Fraction of Oxygen in the Premature Infant: A Simulation Study," Proceedings of the International Conference of IEEE Engineering in Medicine & Biology Society,Volume 21:339, October 1999.
  • Lo, T., Tehrani, F. T., Rogers, M., Lum, M., Malinowski, T., Afuwape, S., Terry, M., Grundl, B., “A Dual Closed-Loop Controller for Mechanical Ventilation,” American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine, Volume 165: A376, April 2002.
  • Tehrani, F. T., Rogers, M., Lo, T., Malinowski, T., Afuwape, S., Lum, M., Grundl, B., Terry, M., “A Dual Closed-Loop Control System for Mechanical Ventilation,” Journal of Clinical Monitoring and Computing, Volume 18, No. 2: 111-29, April 2004.
  • Tehrani, F. T., “The origin of adaptive support ventilation,” the International Journal of Artificial Organs, Volume 28, No. 10: 1051-2, 2005.
  • Tehrani, F. T., “A New Decision Support System for Mechanical Ventilation,” Proceedings of the International Conference of IEEE Engineering in Medicine & Biology Society, Volume 29: 3569-3572, August 2007 .
  • Tehrani, F. T., Roum, J. H., “FLEX: A New Computerized System for Mechanical Ventilation,” Journal of Clinical Monitoring and Computing, Volume 22: 121- 130, 2008.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]