Ples ve vídeňské Opeře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Interiér Opery během plesu v roce 2007

Ples ve vídeňské Opeře (Wiener Opernball) je každoročním vyvrcholením vídeňské plesové sezóny. Koná se v budově Vídeňské státní opery na Ringstraße ve čtvrtek předcházející Popeleční středě. Z hlediště jsou vystěhována sedadla a na jejich místo je nainstalován taneční parket o ploše 850 m². Plesu se zúčastní okolo sedmi tisíc návštěvníků, výdělek činí 3,4 milionu euro.[1] Hlavní organizátorkou akce (tzv. Ballmutter) je novinářka Desirée Treichl-Stürgkhová.

Tradici vídeňských plesů založil Vídeňský kongres v letech 1814-1815, nazývaný pro bohatý společenský život Tančící kongres. Předchůdcem operního plesu byla společenská soirée spojená s maškarním rejem, první se v budově Opery konalo 11. prosince 1877. Název Opernball se poprvé objevil 26. ledna 1935, kdy ho uspořádal rakouský kancléř Kurt Schuschnigg jako dobročinnou akci. Tradici přerušila druhá světová válka a byla obnovena v roce 1956, od té doby se ples koná každoročně (odvolán byl pouze v roce 1991 kvůli Válce v Zálivu).[2]

Ples je otevřen veřejnosti: zúčastnit se může každý, kdo si zakoupí vstupenku (nejdražší místa přijdou až na více než 18 000 euro)[3] a dostaví se ve společenském oblečení, tj. pro pány je povinný černý frak, pro dámy dlouhé večerní šaty. Je zahájen ve 22 hodin předtančením 180 párů debutantů (mládež mezi 17 a 24 lety), přivítáním prezidenta republiky a státní hymnou. Přímý přenos z akce vysílá stanice ORF eins. Občerstvení tradičně zajišťuje Café Gerstner. Ples moderují přední rakouští herci, mezi umělci, kteří v jeho průběhu vystupují, byli v minulosti Vídeňští filharmonikové, Anna Netrebko, José Cura nebo Aida Garifullinová. Přijíždějí sem turisté z celého světa i množství mezinárodních celebrit, pro svůj zvyk obklopovat se kontroverzními osobami je bulvárním tiskem nejvíce sledován podnikatel Richard Lugner.[4]

Během konání plesu dochází pravidelně k rozsáhlým pouličním protestům nazývaným Opernballdemo. Účastní se jich převážně levicoví aktivisté, pro které je ples symbolem rozmařilosti privilegované vrstvy. První protest se uskutečnil v roce 1968, nejrozsáhlejší byly na přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy je organizovali Zelení – Zelená alternativa. Účastnily se jich až tři tisíce lidí a došlo ke střetům s policií, která demonstranty rozháněla. V roce 2000, kdy vstoupila Svobodná strana Rakouska do vlády, přijel na protest herec Hubert Kramar na ples v přestrojení za Adolfa Hitlera.[5] V posledních letech ztrácejí nepokoje na intenzitě.[6]

Josef Haslinger vydal roku 1995 román Opernball, který pojednává o hypotetickém teroristickém útoku na tomto plese. Knihu zfilmoval v roce 1998 režisér Urs Egger.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.stern.de/lifestyle/leute/wiener-opernball--elisabetta-canalis-laesst-busen-blitzen-3968522.html
  2. http://zahranicni.ihned.cz/c1-54757610-jak-vypada-nejslavnejsi-ples-sveta-tak-si-ho-uzivaji-ve-vidni
  3. http://operaplus.cz/vidensky-ples-v-opere-je-tady-vstupenka-az-18-500-e/
  4. http://www.welt.de/vermischtes/prominente/article137416959/Sie-ist-wirklich-sehr-nett-und-macht-alles-mit.html
  5. http://www.spiegel.de/panorama/oesterreich-proteste-gegen-wiener-opernball-a-67484.html
  6. http://wiev1.orf.at/stories/421942
  7. http://www.imdb.com/title/tt0129277/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]