Plešivec (České středohoří, 509 m)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Plešivec (509 m))
Jump to navigation Jump to search
Plešivec
Suťové pole na Plešivci
Suťová pole na Plešivci

Vrchol 509 m n. m.
Prominence 112 m ↓ J od Hlinná
Izolace 1,8 km → Hradiště
Seznamy Nejprominentnější hory CZ
Hory Českého středohoří
Poloha
Státy Česko Česko
Pohoří České středohoří / Milešovské středohoří / Kostomlatské středohoří / Lovošská vrchovina / Plešivecká část
Souřadnice
Plešivec
Plešivec
Hornina olivinický čedič
Povodí Labe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plešivec (též Ledový vrch, německy Eisberg) se nachází asi pět kilometrů na severozápadně od Litoměřic na jižním okraji Českého středohoří (Kostomlatské středohoří). Vrchol se tyčí se do výše 509 m n. m. Od roku 1966 je celý vrch chráněn jako přírodní památka na rozloze necelých 33 ha.

Geologie a geomorfologie[editovat | editovat zdroj]

Vrch je neovulkanickým sukem na žíle olivinického bazaltu, kterou eroze vypreparovala z okolních santonských pískovců. Strmá úbočí jsou pokrytá kamennými moři a balvanovými haldami. Vyskytují se v nich ledové suťové jámy a drobné pseudokrasové jeskyně.[1]

Ačkoliv je vrch většinou zalesněný, jeho jižní svah pokrývá rozsáhlé suťové pole, které při pohledu zdálky vzbuzuje dojem pleše. Odtud odvozují jazykovědci název nejen tohoto kopce. Suťová pole složená z přibližně stejně velkých úlomků se také nazývají droliny. Vyskytují se na mnohých kopcích v této oblasti. V sopečném reliéfu Českého středohoří představuje Plešivec výrazný útvar budovaný žílou olivinického čediče, který se zde do roku 1945 těžil. V sutích na úpatí západního a severozápadního svahu, vznikly trvalé ledové jámy. V dutinách suti se hromadí těžký studený vzduch, který vlivem dokonalého utěsnění v dolní vanovité části suti nemůže proudit. V jámách se proto udržuje led a sníh do pozdního jara až počátku léta. V některých částech nemůže studený těžký vzduch unikat do té doby, než jej v příští zimě nahradí vzduch ještě studenější. Ledové jámy na Plešivci patří k nejznámějším jevům toho druhu v Českém středohoří, jedná se však o jev známý z mnoha dalších míst. Pod vrcholem se nachází Ledová studánka se stálou teplotou vody od 5 do 7 °C.

Na jižním svahu stojí barokní kaple svatého Jana Křtitele postavená roku 1660 kolem ní rostou staleté duby.

Podle tohoto kopce se v Litoměřicích jmenuje i ulice (Plešivecká).[zdroj?]

Flóra a fauna[editovat | editovat zdroj]

Lokalita je významným hnízdištěm vzácných druhů ptáků, především dravců a sov. Pozoruhodné jsou také dubové a habrové porosty na svazích, místy pralesovitého rázu, na vrcholu objevíme také lípu. Na úpatí rostou náletové dřeviny především akát. Na svazích brzy z jara se objevuje jaterník podléška a bledule jarní.

Přírodní památka[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Plešivec (přírodní památka).

Chráněné území s rozlohou 32,65 ha bylo na Plešivci vyhlášeno 14. října 1966. Důvodem byla ochrana suťových polí se systémem cirkulace vzduchu s trvalými ledovými jámami a ventarolami, na jejichž stabilizaci se podílejí výjimečné exempláře lip.[2]

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Z vrcholu se otevírá pohled do širokého okolí, západně na tok Labe a vrch Lovoš, na jihu je vidět obec Miřejovice dále Litoměřice a zřícenina hradu Kamýk s okolním Hazmburkem a Košťálovem.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Příprava vydání Jaromír Demek, Peter Mackovčin. 2. vyd. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9. Heslo Plešivec, s. 349. 
  2. AOPK ČR. PP Plešivec [online]. AOPK ČR [cit. 2016-10-03]. Dostupné online. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]