Plazmová kosmologie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Plazmová kosmologie je alternativní model galaxií a vesmíru, kde kromě gravitace hraje roli magnetismus a elektrické proudy. Elektromagnetická síla je totiž silnější základní interakce a plazma je nejrozšířenější látkou ve vesmíru. Prvním propagátorem byl švédský fyzik Hannes Alfvén a později také Anthony Peratt. Alfvén považoval velký třesk za skrytou formu kreacionismu,[1] protože tvoří svět z ničeho. Roku 2004 Peratt spolupodepsal otevřený dopis vědecké komunitě publikovaný v časopise New Scientist, který kritizuje teorii velkého třesku za závádění mnoha hypotetických entit, jen aby se udržel koncept v souladu s pozorováními.[2] Pozorováními bylo nalezeno spirální uspořádání magnetického pole v galaxii.[3] Podle teorie elektromagnetická interakce formuje galaktické výtrysky[4] a ramena galaxií.[5] Vysvětluje tak rotační křivku galaxií, aniž by byla třeba temná hmota. Přesto současné počítačové simulace galaxií s magnetohydrodynamikou (MHD) stále chybí,[6] Anthony Peratt udělal počítačové simulace metodou PIC (particle in cell, částice v buňce).[5] Elektrický Birkelandův proud je nepřímo vidět i v mlhovinách, které mají tvar šroubovice.[7] Filamenty (vlákna proudu) plazmatu jsou pozorovány jako protuberance u hvězd. Magnetické pole ovlivňuje i chování dvojhvězd.[8] Magnetické pole může hrát srovnatelnou roli s gravitací při tvorbě hvězd.[9] Magnetické pole prostupuje vesmír na všech škálách[10]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ALFVÉN, Hannes. Cosmology: Myth or science?. S. 79–98. Journal of Astrophysics and Astronomy [online]. 1984-03. Roč. 5, čís. 1, s. 79–98. Dostupné online. DOI 10.1007/BF02714974. Bibcode 1984JApA....5...79A. 
  2. An Open Letter to the Scientific Community [online]. 2004-05-22 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Magnetic field discovery gives clues to galaxy-formation processes. phys.org [online]. 2015-06-18 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. PERATT, Anthony L. Evolution of the Plasma Universe: I. Double Radio Galaxies, Quasars, and Extragalactic Jets. S. 639–660. IEEE Transactions on Plasma Science [online]. 1986. Roč. 14, čís. 6, s. 639–660. Dostupné online. DOI 10.1109/TPS.1986.4316615. (anglicky) 
  5. a b PERATT, Anthony L. Evolution of the Plasma Universe: II. The Formation of Systems of Galaxies. S. 763–778. IEEE Transactions on Plasma Science [online]. 1986. Roč. 14, čís. 6, s. 763–778. Dostupné online. DOI 10.1109/TPS.1986.4316625. (anglicky) 
  6. BECK, Rainer. Magnetic fields in the nearby spiral galaxy IC 342: A multi-frequency radio polarization study. S. A93. Astronomy & Astrophysics [online]. 2015-06. Roč. 578, s. A93. Dostupné online. DOI 10.1051/0004-6361/201425572. (anglicky) 
  7. Plazmový vesmír [online]. vesmir79.webnode.cz [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. 
  8. MASSEY, Robert. Mysterious, massive, magnetic stars. phys.org [online]. 2015-09-11 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Interplay of magnetic fields and gravitation in the Orion Nebula leads to star development. phys.org [online]. 2016-05-16 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Astrophysicists settle cosmic debate on magnetism of planets and stars. phys.org [online]. 2018-02-09 [cit. 2022-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]