Dolnoněmčina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Plattdeutsch)
Skočit na: Navigace, Hledání
Dolnoněmčina (Plattdüütsch)
Rozšíření
Počet mluvčích 5 milionu
Klasifikace
Písmo Latinka
Postavení
Regulátor není stanoven
Úřední jazyk uznávána jako jazyk minority v zemích severního Německa (Braniborsko, Hamburk, Brémy, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Dolní Sasko, Sasko-Anhaltsko, Šlesvicko-Holštýnsko) a v Nizozemí
Kódy
ISO 639-1 není
ISO 639-2 nds (B)
nds (T)
ISO 639-3 nds
Ethnologue SXN
Wikipedie
nds.wikipedia.org

Dolnoněmčina (dolní němčina), německy Plattdeutsch (Plattdüütsch) nebo Niederdeutsch (Nedderdüütsch), je skupina severních dialektů němčiny, která - oproti hornoněmčině a tím i spisovné a obecné němčině - nebyla zasažena druhým posouváním hlásek. Na severu hraničí s dánštinou a fríštinou, na západě s nizozemštinou. Jižní hranice, tzv. Benrátská linie ji dělí od hornoněmeckého prostoru.

Mezi dolnoněmecká nářečí patří dolnosaština (anglicky Low Saxon, německy niedersächsisch, nizozemsky nedersaksisch, dolnosasky neddersassisch). Kromě německých spolkových zemí Dolní Sasko, Brémy, Hamburk, Šlesvicko-Holštýnsko a Meklenbursko - Přední Pomořansko se jím mluví i v nizozemských provinciích Groningen/Grunnen, Drenthe, Overijssel a Gelderland. Až do druhé světové války se dolnoněmecky mluvilo také ve Východním Pomořansku (dnešní Polsko) a ve Východním Prusku (dnešní Kaliningradská oblast Ruska). Kromě těchto tradičních území existují vystěhovalecké komunity z Dolního Saska jinde ve světě, známá je zejména tzv. pensylvánská němčina, jíž hovoří mennonité v americké Pensylvánii, a tzv. Plautdietsch, jazyk tzv. ruských mennonitů, jímž dnes hovoří asi 500 000 osob po celém světě.

Dolnoněmčina je více příbuzná staré angličtině, nizozemštině, afrikánštině a fríštině, než standardní němčině, vzešlé z hornoněmčiny. Němci, kteří nejsou dolnoněmčině dlouhodobě vystaveni, jí rozumí špatně. Vzájemná srozumitelnost s nizozemštinou není tak problematická, přesto i v Nizozemsku byla dolnoněmčina uznána za menšinový jazyk.

Největší význam měl dolnoněmecký jazyk ve 13. až 16. století, kdy byl hlavním jazykem hanzy.

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Dolnoněmecké dialekty
  • Členy mají (na rozdíl od němčiny) jen dva rody, rodový a věcný.
Dolnoněmecky Nizozemsky Německy Česky
de Mann de man der Mann ten muž
de Fru de vrouw die Frau ta žena
dat Kind het kind das Kind to dítě
  • Osobní zájmena se od němčiny liší zejména ve 3. osobě.
Dolnoněmecky Nizozemsky Německy Česky
ik ik ich
du je du ty
he hij er on
se ze sie ona
dat het es ono
wi wij wir my
ji jullie ihr vy
se ze sie oni
  • Přivlastňovací zájmena:
Dolnoněmecky Nizozemsky Německy Česky
mien mijn mein můj
dien jouw dein tvůj
hüm zijn sein jeho
hör haar ihr její
uns ons unser náš
jem jullie euer váš
  • Předpona ge-, která se v němčině používá při tvorbě příčestí minulého, se v dolnoněmčině objevuje pouze u některých nářečí. Chybí v severovýchodní části dolnoněmeckého prostoru, snad jako důsledek silnějších historických vazeb na Skandinávii.
    • německy gekauft, dolnoněmecky gekocht, vestfálsky gekoopt, weserplatt 'ekofft, severodolnosasky kööpt, dánsky købt, česky koupil
    • německy geschlafen, dolnoněmecky geslapen, weserplatt 'eslapen, severodolnosasky slapen, anglicky slept, česky spal
  • Předpřítomný a předminulý čas se tvoří, podobně jako v němčině, pomocným slovesem hebben.
  • Budoucí čas se tvoří pomocným slovesem sallen/schallen/zullen, které je příbuzné německému sollen, ale významově se s ním zcela neshoduje:
    • Ik schall na School gahn může znamenat jak Budu chodit do školy, tak i Mám chodit do školy.
  • Pádový systém se zjednodušil, podobně jako v angličtině a skandinávských jazycích, na pouhé tři pády. Zjednodušeně lze říci, že akuzativ a dativ se spojily do jediného pádu zvaného objektiv.
    • Ik kiek den Mann an. (Dívám se na toho muže. - v němčině akuzativ)
    • Ik geev den Mann Geld. (Tomu muži dávám peníze. - v němčině dativ)
  • Tento vývoj se objevil nejdříve na severu dolnoněmeckého jazykového prostoru, ale postupně se prosadil i směrem na jihozápad (nizozemské a vestfálské dialekty).

Vzorový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

Pro srovnání dolnoněmčiny s němčinou je text uveden v obou jazycích.

dolnoněmecky

All Minschen sünd frie un gliek an Würd un Rechten up de Welt kamen. Se hebbt de Gaav vun Verstand un Geweten un schüllt sick as Bröers in de Mööt kamen.

německy

Alle Menschen sind frei und gleich an Würde und Rechten geboren. Sie sind mit Vernunft und Gewissen begabt und sollen einander im Geist der Brüderlichkeit begegnen.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Milí přátelé[editovat | editovat zdroj]

dolnoněmecky

Leve Frünnen, us Spraak deit nu endlich offietschell gellen in Noorddüütschland un in de oosternen Nedderlannen.

plautdietsch

Leewe Frind, endlich es onse Plautdietsche Sproak en Nuaddietschlaund un en'e oostane Nadalända aumtlich aunerkjannt jeworden.

dolnosasky

Beste leu, noe antlestn is oonze sproak officiëel anerkeand oaver n poal in Duutslaand en in Oost-Nederland.

nizozemsky

Beste vrienden, eindelijk is onze taal nu officieel erkend in Noord-Duitsland en Oost-Nederland.

německy

Liebe Freunde, endlich ist unsere Sprache offiziell anerkannt worden, und zwar in Norddeutschland und in den östlichen Niederlanden.

česky

Milí přátelé, náš jazyk byl konečně úředně uznán, a sice v severním Německu a ve východním Nizozemsku.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]