Platon Alexejevič Lečickij

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Platon Alexejevič Lečickij
Platon Lechitsky.jpg
Narození 18. března 1856
Grodenská gubernie
Úmrtí 18. února 1921 (ve věku 64 let)
Moskva
Ocenění Řád sv. Anny 1. třídy
Řád sv. Vladimíra 2. třídy
Řád sv. Vladimíra 3. třídy
zlatá zbraň Za chrabrost
Řád sv. Jiří 3. třídy
… více na Wikidatech
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Platon Alexejevič Lečickij (rusky Платон Алексеевич Лечицкий, Platon Aleksejevič Lečickij, v české literatuře někdy uváděn také jako Lešický, Lečický, Lišickij, Lečickij; 18. března 1856, Grodno18. února 1921, Moskva) byl generál ruské carské armády. Proslavil se během druhého roku první světové války, kdy během několika dní se svou armádou získal téměř celé území rakousko-uherské Bukoviny.[1]

Život před první světovou válkou[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Grodenské gubernii a studoval na semináři v Litvě. Vystudoval Varšavskou kadetní školu. V hodnosti kapitána byl v roce 1891 převelen k 6. východosibiřskému praporu a v roce 1892 k 5. východosibiřskému střeleckému praporu. V roce 1896 povýšen na podplukovníka. Dne 24. listopadu 1898 byl se svým praporem přidělen do přístavu Port Arthur. Zde se také účastnil rusko-japonské války (1904–1905). Za účast při obraně přístavu byl povýšen.

Brusilovova ofenzíva[editovat | editovat zdroj]

Dne 4. června 1916 byla zahájena Brusilovova ofenzíva, jedna z nejúspěšnějších operací první světové války. Zvláště její zahájení bylo svým úspěchem ohromující. I samotný Alexej Brusilov byl ale překvapen úspěšným tažením Platona A. Lešického na nejjižnější části Brusilovova jihozápadního frontu. Lešický v polovině června zaútočil na město Černovice a 19. června 1916 je dobyl. Dále dobyl blízké vesnice obsazené do té doby Rakušany. Bez vědomí Brusilova se Lešický rozhodl dobýt a obsadit celou Bukovinu, což se mu také podařilo.[2] Před sebou tlačil Rakušany směrem ke karpatským hřebenům. Za několik dní získal pod kontrolu téměř celé území Bukoviny. Rakousko-uherská armáda, se po pádu Černovic nezmohla na žádný významnější odpor. Po několik dní prakticky bez zastavení prchala, aby pak zaujala obranné pozice na samém jižním okraji Bukoviny.

Po první světové válce[editovat | editovat zdroj]

Po ruské únorové revoluci v roce 1917 působil Lešický krátce jako ministr války[zdroj?]. Už po několika týdnech ale sám rezignoval. V roce 1920 se vrátil do ruské armády, která v té době už ale procházela bolševizací. V roce 1921 byl obviněn z kontrarevoluční činnosti. Byl uvězněn v obávaném moskevském vězení Taganka, kde mezi roky 1921–1923 zemřel.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Před 100 lety obsadil generál Lešický svým bleskovým vpádem Bukovinu a změnil vývoj světové války, abcHistory.cz, 19. 6. 2016.
  2. ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0. S. 79–124. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, František. Moje záznamy ze světové války 1914–1918. Praha: NZB, 2014. 159 s. ISBN 978-80-904272-8-0.